Skutky apoštolů 25 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Odvolávám se k císaři!

1 Tři dny poté, co se Festus ujal vlády v provincii, vypravil se z Cesareje vzhůru do Jeruzaléma. 2 Vrchní kněží a přední Židé mu tehdy oznámili žalobu proti Pavlovi. Prosili ho 3 a dožadovali se té laskavosti, aby ho nechal poslat do Jeruzaléma (chystali totiž léčku, že ho po cestě zabijí). 4 Festus odpověděl: „Pavel je ve vazbě v Cesareji, kam se sám chystám brzy odjet. 5 Ať se tam vaši zástupci vypraví se mnou, a pokud ten muž provedl něco zlého, ať ho žalují.“ 6 Poté, co mezi nimi strávil osm nebo deset dní, vrátil se do Cesareje. Druhého dne zasedl k soudu a poručil, ať předvedou Pavla. 7 Jakmile se dostavil, obstoupili ho Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli proti němu těžká obvinění, která však nemohli dokázat. 8 Pavel se hájil: „Ani proti židovskému Zákonu ani proti chrámu ani proti císaři jsem se v ničem neprovinil.“ 9 Festus, který se chtěl zavděčit Židům, Pavlovi odpověděl: „Chceš jít do Jeruzaléma a tam být ohledně toho přede mnou souzen?“ 10 Pavel na to řekl: „Stojím před císařským soudem, jemuž podléhám. Židům jsem nijak neublížil, jak sám velmi dobře víš. 11 Jsem-li skutečně vinen a spáchal jsem něco, zač si zasloužím smrt, neodmítám zemřít. Jestliže však na tom, z čeho mě obviňují, nic není, nikdo mě jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři!“ 12 Festus to probral se svými poradci a odpověděl: „K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš!“

Festus a Agripa

13 Za několik dní do Cesareje dorazil král Agrippa^[1] s Bereniké, aby pozdravili Festa. 14 Zdrželi se tam delší dobu, a tak Festus králi vyprávěl o Pavlově při: „Felix tu zanechal jednoho vězně. 15 Když jsem byl v Jeruzalémě, vrchní kněží a židovští starší mi o něm řekli a žádali jeho odsouzení. 16 Odpověděl jsem jim, že Římané nemají ve zvyku odsoudit člověka, aniž by obžalovaný stanul svým žalobcům tváří v tvář a dostal možnost hájit se proti jejich obvinění. 17 Jakmile se tu sešli, beze všech odkladů jsem příštího dne zasedl k soudu a poručil, ať toho muže předvedou. 18 Když ale vystoupili jeho žalobci, nevznesli proti němu nějaké těžké obvinění, jak bych očekával. 19 Vedli s ním jen spor o nějakých otázkách toho jejich náboženství a o nějakém mrtvém Ježíši, o kterém Pavel tvrdil, že žije. 20 Protože se v těch věcech nevyznám, navrhl jsem mu, zda by chtěl jít do Jeruzaléma, kde by to mohl soud projednat. 21 Pavel se však odvolal, že chce zůstat ve vazbě až do rozhodnutí Jeho Veličenstva. Nařídil jsem tedy, ať zůstane ve vazbě, dokud ho nepošlu k císaři.“ 22 Agrippa Festovi řekl: „Toho člověka bych si také rád poslechl.“ „Uslyšíš ho zítra,“ odpověděl Festus.

Před králem Agripou

23 Druhého dne přišli Agrippa a Bereniké s veškerou nádherou a spolu s veliteli a význačnými muži města vstoupili do jednací síně. Když byl na Festův rozkaz přiveden Pavel, 24 Festus zahájil: „Králi Agrippo a všichni přítomní, vidíte tu muže, o něhož mě v Jeruzalémě i zde žádala celá židovská obec s křikem, že nesmí zůstat naživu. 25 Shledal jsem, že neprovedl nic, za co by zasloužil smrt, ale když se sám odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat. 26 Nemám však nic určitého, co bych o něm císaři napsal. Proto jsem ho přivedl před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po tomto slyšení měl co napsat. 27 Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neuvést, z čeho je obviněn.“

Český ekumenický překlad

— Odvolání k císaři

1 Za tři dny po svém příchodu do provincie odebral se Festus z Cesareje do Jeruzaléma. 2 Tam se k němu dostavili velekněží a přední Židé s žalobou proti Pavlovi. Žádali ho, 3 aby jim prokázal laskavost a dal Pavla přivést do Jeruzaléma. Ale byla to léčka, protože chtěli Pavla na cestě zabít. 4 Festus jim odpověděl, že Pavel je ve vazbě v Cesareji a on sám že také brzo odcestuje. 5 A řekl: „Ať tedy vaši zástupci tam jdou se mnou a podají na toho člověka žalobu, jestliže se něčeho dopustil.“ 6 Festus se mezi nimi nezdržel víc než osm nebo deset dní a vrátil se do Cesareje. Na druhý den zasedl k soudu a rozkázal přivést Pavla. 7 Když ho přivedli, postavili se proti němu Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli mnoho těžkých obvinění; nemohli je však nijak dokázat. 8 Pavel se hájil takto: „Neprovinil jsem se ničím ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámu, ani proti císaři.“ 9 Festus se chtěl zavděčit Židům a odpověděl Pavlovi: „Chceš jít do Jeruzaléma a tam být přede mnou souzen z těchto obvinění?“ 10 Ale Pavel řekl: „Stojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Proti Židům jsem se v ničem neprovinil, jak i ty velmi dobře víš. 11 Jestliže jsem vinen a spáchal jsem něco, za co si zasloužím smrt, nezdráhám se zemřít. Není-li však pravda, z čeho mě tito žalobci obviňují, nikdo mě jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.“ 12 Nato Festus promluvil se svými rádci a pak odpověděl: „K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš.“

— Pavel před Agrippou

13 Uplynulo několik dní a do Cesareje přišli král Agrippa a Bereniké, aby pozdravili Festa. 14 Protože se tam zdrželi nějakou dobu, předložil Festus králi Pavlův případ. Řekl: „Je zde muž, kterého Félix zanechal ve vazbě. 15 Když jsem přišel do Jeruzaléma, obrátili se na mne velekněží a židovští starší se žalobou proti němu a žádali jeho odsouzení. 16 Odpověděl jsem jim, že Římané nemají ve zvyku odsoudit člověka, dokud není postaven před žalobce a nedostane možnost hájit se proti jejich obvinění. 17 Když sem přišli, bez odkladu jsem hned druhý den zasedl k soudu a rozkázal jsem přivést toho muže. 18 Žalobci vystoupili proti němu, ale neobviňovali ho ze žádných zločinů, jak jsem očekával, 19 nýbrž měli s ním jen nějaké spory o své náboženství a o nějakého zemřelého Ježíše, o němž Pavel tvrdil, že je živ. 20 Protože se v těchto otázkách nevyznám, navrhoval jsem, zda by se nechtěl odebrat do Jeruzaléma a tam být v té věci souzen. 21 Avšak Pavel podal odvolání a žádal, aby byl ponechán ve vazbě až do rozhodnutí císařova; proto jsem dal rozkaz, aby zůstal ve vězení, než ho pošlu k císaři.“ 22 Agrippa řekl Festovi: „Také já bych rád slyšel toho člověka.“ Festus odpověděl: „Zítra ho budeš slyšet.“ 23 Na druhý den tedy přišli Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí a vstoupili spolu s vysokými důstojníky a předními muži města do přijímací síně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel. 24 Festus pak promluvil: „Králi Agrippo a všichni zde přítomní, vidíte toho muže, na něhož si u mne všichni Židé jak v Jeruzalémě, tak zde stěžovali a křičeli, že nesmí zůstat na živu. 25 Já jsem zjistil, že nespáchal nic, zač by zasluhoval smrt. Protože on sám se odvolal k císaři, rozhodl jsem, že ho k němu pošlu. 26 Nemám však nic určitého, co bych o něm císaři napsal. Proto jsem ho dal předvést před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abyste ho vyslechli a já se dověděl, co mám napsat. 27 Zdá se mi totiž nerozumné poslat vězně a neuvést zároveň obvinění vznesená proti němu.“