1Jozue, Nunův syn, byl mocný válečník a Mojžíšův nástupce v prorockém úřadě. Skutečně dostál svému jménu[1] – Božím vyvoleným přinesl spásu. Potrestal nepřátele, kteří povstali proti nim, aby uvedl Izraele do jeho dědictví.2Jak jen se proslavil, když pozdvihl ruce a vytasil proti městům meč!3Kdo kdy před ním stál tak rozhodně? On přece vedl Hospodinovy boje!4Když pokynul rukou, slunce zůstalo stát a z jednoho dne se staly dva![2]5Když ho nepřátelé tísnili ze všech stran, vzýval Nejvyššího Panovníka a veliký Hospodin ho vyslyšel a spustil krupobití, prudké a mohutné.[3]6Vyrazil do boje proti tomu národu a pobíjel protivníky na svahu,[4] aby pohané poznali jeho zbraně a to, že bojuje na Hospodinově straně.7Cele se oddal Panovníkovi, za Mojžíšových dnů svou zbožnost projevil. On a Káleb, syn Jefunův, se postavili proti celé obci, zabránili lidu v hříchu a umlčeli jeho zlé reptání.[5]8Jen oni dva se zachránili ze šesti set tisíc pěších,[6] aby uvedli lid do jejich dědictví, do země oplývající mlékem a medem.9Hospodin obdařil Káleba silou a ta mu zůstala až do stáří,[7] kdy vystoupil na výšiny země, kterou získali do dědictví jeho potomci,10aby všichni synové Izraele viděli, jak dobré je jít za Hospodinem.
Soudci a Samuel
11Kéž je požehnána památka soudců, všech těch mužů slavné pověsti, kteří nebyli nevěrní v srdci a neodvrátili se od Hospodina!12Kéž jejich kosti vzklíčí z jejich hrobů a jejich slavné jméno přejde na syny!13Samuel, miláček Hospodinův, jako Hospodinův prorok zřídil království a pomazal vládce pro svůj lid.14Soudil shromáždění podle Hospodinova zákona a Hospodin opatroval Jákoba.15Pro svou věrnost byl uznán za proroka, pro svá slova byl znám jako pravý vidoucí.16Když ho nepřátelé sevřeli ze všech stran, vzýval Panovníka Hospodina a obětoval mladého beránka.17Hospodin pak zahřměl z nebe, rozezněl svůj hlas s velkým rachotem18a rozdrtil nepřátelské[8] velitele, všechny filištínské vůdce.19Než přišel čas jeho věčného odpočinku, dosvědčil před Hospodinem a jeho pomazaným: „Nikomu jsem nevzal majetek, ba ani sandále,“ a nikdo ho také neobvinil.[9]20Prorokoval ještě i poté, co zesnul, i králi jeho konec oznámil.[10] Pronesl proroctví z hlubin hrobu, aby ze svého lidu odstranil hřích.
Sírachovec 46
Český ekumenický překlad
1Udatný v boji byl Jozue, syn Núnův, Mojžíšův nástupce v proroctvích. Už svým jménem se stal velikým zachráncem vyvolených Božích: potrestal nepřátele, kteří je napadli, a Izraele uvedl do jeho dědictví. 2Jak se proslavil, když pozdvihl pravici a vytasil meč proti městům! 3Kdo před ním kdy tak stál? Vždyť vedl Hospodinovy boje. 4Což nebylo na pokyn jeho ruky zastaveno slunce a jeden den nebyl jako dva? 5Vzýval nejvyššího Panovníka, když ho ze všech stran tísnili nepřátelé, a veliký Hospodin ho vyslyšel; zasáhl mohutnou sprškou kamenného krupobití. 6Rozpoutal válku proti cizímu pronárodu a na bétchorónské stráni rozdrtil protivníky, aby pronárody poznaly jeho plnou výzbroj, a uvědomily si, že svou válku vede před Hospodinem. 7Poslušně následoval Panovníka. Už za dnů Mojžíšových prokazoval milosrdenství, on i Káleb, syn Jefunův, když stáli před shromážděním, když odvraceli lid od hříchu a umlčovali jeho zlobné reptání. 8Ti dva byli zachráněni z počtu šesti set tisíc bojovníků, aby je dovedli do jejich dědictví, do země oplývající mlékem a medem. 9Kálebovi dal Hospodin sílu, a ta mu zůstala až do stáří, aby vystoupil na výšiny zaslíbené země, jež jeho potomstvo dostalo za dědičný podíl, 10aby všichni synové Izraele viděli, že je dobré následovat Hospodina. 11Také soudcové, v pořadí jak jsou jejich jména uvedena, se svým srdcem nezpronevěřili a neodvrátili od Hospodina; za to si zaslouží, aby jejich památka byla požehnaná. 12Jejich kosti ať vypučí tam, kde odpočívají, a jméno těch, kteří došli slávy, ať se obnovuje v synech. 13Samuel, milovaný Hospodinem, prorok Hospodinův, zřídil království a pomazal vládce nad jeho lidem. 14Soudil pospolitost podle Hospodinova zákona, a Hospodin shlédl na Jákoba. 15Pro svou věrnost byl uznán za proroka, v jeho řečech se prokázalo, že se drží věrně vidění. 16Když ho nepřátelé tísnili ze všech stran, vzýval Panovníka Hospodina a obětoval sajícího beránka. 17Tu zahřměl z nebe Hospodin, v mohutné ozvěně dal zaznít svému hlasu 18a potřel vůdce Týřanů i všechny vládce Pelištejců. 19Dříve než mu nastal čas věčného spánku, dosvědčil před Hospodinem a jeho pomazaným: „Nikomu jsem nikdy nevzal majetek, ba ani jeho opánky.“ A nikdo ho neobžaloval. 20Prorokoval i poté, co zesnul, a předpověděl králi jeho konec; pozdvihl ze země svůj prorocký hlas, aby vyhladil nepravost lidu.