1Nyní chvalme slavné muže, otce, kteří nás zplodili.2Hospodin je obdařil velikou slávou, svým majestátem od věků.3Jedni vládli královstvím a proslavili se svou chrabrostí, jiní zas moudře radili a pronášeli proroctví.4Jedni vedli lid svými rozhodnutími a jako vládci vydávali zákony. Jiní jako učenci pronášeli moudré výroky a užívali břitká přísloví.[1]5Jiní skládali zvučné melodie nebo sepisovali eposy.6Jiní byli obdařeni velikým jměním a žili pokojně ve svých příbytcích.7Ti všichni byli ctěni ve svém pokolení a jejich současníci se jimi chlubili.8Někteří z nich se tolik proslavili, že se o nich dosud pějí chvály.9Po jiných nezbylo ani památky; zašli, jako by nikdy ani nebyli. Skončili, jako by se vůbec nenarodili, stejně jako jejich potomci.10Jinak je tomu se zbožnými muži, jejichž dobrodiní neupadlo v zapomenutí.11Jejich pověst přejde na jejich potomky a zůstane jim jako cenné dědictví.[2]12Jejich potomci se drží ustanovení smlouvy a díky nim též i jejich děti.13Jejich potomstvo přetrvá navěky a jejich sláva nikdy nezmizí.14Jejich těla byla pochována v pokoji, jejich jméno však žije v dalších pokoleních.15Lidé budou vyprávět o jejich moudrosti a hlásat jejich chválu, kdykoli se shromáždí.
Enoch a Noe
16Enoch se líbil Hospodinu, a tak ho odsud vzal jako vzor pokání pro další pokolení.17Noe byl shledán poctivým a spravedlivým a zachoval[3] lidský rod, když se Bůh rozhněval. Díky němu zůstala na zemi alespoň hrstka, když přišla potopa.18Byla s ním uzavřena věčná smlouva, že potopa už nevyhladí každého tvora.[4]
Abraham, Izák a Jákob
19Abraham byl veliký otec mnoha národů,[5] kterému se slávou nikdo nerovnal.20Zachovával zákon Nejvyššího a vstoupil s ním do smlouvy.[6] Onu smlouvu potvrdil na svém těle[7] a svou věrnost prokázal ve zkoušce.[8]21Proto mu Hospodin přísahal, že v jeho jménu najdou národy požehnání,[9] že ho rozmnoží jako prach na zemi, že jeho potomstvo vyvýší jako hvězdy[10] a dá jim dědictví od moře až k moři a od řeky Eufrat až ke konci země.[11]22Kvůli otci Abrahamovi pak potvrdil přísahu Izákovi.23Smlouvu a požehnání všeho lidstva nechal spočinout na hlavě Jákobově. Přiznal mu svá požehnání, předal mu zemi za dědictví, které rozdělil na části a přidělil dvanácti pokolením.
Sírachovec 44
Český ekumenický překlad
Chvála otců
1Nuže, chvalme slavné muže, otce všech našich pokolení. 2Mnohou slávu vyjevil Hospodin skrze ně, a odkryl svou vznešenost v každém věku. 3Panovali ve svých královstvích, muži proslulí svou mocí; udíleli rady pro své znalosti a byli nositeli zvěsti pro svůj prorocký dar. 4Vedli lid svými radami, znalostí zákonů napsaných pro lidi, moudrými slovy své výchovy. 5Vymýšleli nápěvy písní a psali výpravné básně. 6Byli to muži bohatí, obdaření silou, kteří pokojně žili ve svých příbytcích. 7Ti všichni byli váženi u svých současníků a za svého života byli předmětem chlouby. 8Někteří z nich nechali po sobě jméno, které hlásá jejich chválu. 9Po jiných není ani památky; jsou mrtví, jako by nikdy nebyli žili, jako by se nikdy nebyli narodili, a stejně tak jejich děti. 10Ale nebudou zapomenuty spravedlivé činy mužů, jimž se dostalo milosrdenství. 11Zůstanou s jejich potomstvem jako dobré dědictví dalším jejich potomkům. 12Jejich potomstvo setrvává v ustanoveních smlouvy a díky jim i jejich děti. 13Jejich potomstvo zůstane až na věky a jejich sláva nebude vyhlazena. 14Jejich těla byla v pokoji pohřbena, ale jejich jméno žije v dalších pokoleních. 15Lidé si budou vypravovat o jejich moudrosti a jejich chválu bude opěvovat shromáždění. 16Henoch se líbil Bohu a byl přenesen do nebes jako příklad účinného pokání pro všechna pokolení. 17Noe byl shledán zcela spravedlivým, a proto se v době Božího hněvu stal výkupným. Kvůli němu byl na zemi ponechán zbytek lidí, když nastala potopa. 18Ustanoveními věčné smlouvy bylo mu potvrzeno, že potopou už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo. 19Abraham je veliký otec mnoha pronárodů, nikdo mu nebyl rovný v slávě. 20Zachovával zákon Nejvyššího, který s ním uzavřel společenství smlouvy. Na svém těle potvrdil smlouvu a ve zkoušce byl shledán věrným. 21Proto mu Bůh potvrdil přísahou, že v jeho potomstvu budou požehnány pronárody, že ho učiní početným jako je prach země a jako hvězdy že vyvýší jeho potomstvo a dá jim dědictví od moře k moři, od Řeky až do posledních končin země. 22Také Izákovi dal stejný příslib kvůli jeho otci Abrahamovi. 23Požehnání všem lidem i smlouvu přenesl pak na Jákobovu hlavu. Přiznal se k němu ve svých požehnáních a dal mu zemi jako dědictví: rozdělil ji na části a ty pak přidělil dvanácti kmenům.