1Za následující věci se ale nestyď a neohlížej se na lidi, abys nehřešil:2Nestyď se za Zákon a smlouvu Nejvyššího, za spravedlivý rozsudek i pro bezbožné,3za účty, jež vedeš se společníkem na cestě, za dědictví, jež zanecháš pro své přátele,4za přesnost svých vah a závaží, za veliký, anebo malý zisk,5za peníze vydělané obchodováním, za přísnou výchovu svých dětí a za pořádný výprask špatnému otrokovi.6Na ničemnou ženu je dobrá pečeť, a kde je mnoho rukou, všechno zamykej.7Vše, co ukládáš, si zvaž a spočítej, a každý výdaj i příjem si poznamenej.8Nestyď se poučit nerozumného hlupáka nebo starce, který soupeří s mladými. Takto projevíš své dobré vychování a získáš uznání všech živých.
Starosti s dcerami
9Dcera je skrytý důvod otcovy nespavosti, starosti o ni jej okrádají o spaní: Dokud je mladá, má strach, co kdyby odkvetla, a když je provdaná, co kdyby se znelíbila!10Dokud je panna, co kdyby byla svedena a ještě v otcově domě byla těhotná! Když má manžela, co kdyby ho podvedla, a když je provdána, co kdyby byla neplodná!11Vrtošivou dceru hlídej velmi přísně,[1] ať se ti tví nepřátelé nesmějí; ať po městě nejdou řeči a mezi lidmi pomluvy, ať nemáš na veřejnosti kabát z ostudy.12Nenech ji předvádět svou krásu před muži a nenech ji vysedávat mezi ženami.[2]13Vždyť jako z šatů lezou moli, tak ženská špatnost z ženy.14Lepší je mužská špatnost nežli ženská dobrota; od ženy pochází hanba a potupa!
Sláva Božího stvoření
15Nyní připomenu Hospodinova díla, budu vyprávět, co jsem viděl. Hospodin stvořil svá díla slovy a všechno stvoření se řídí jeho vůlí.[3]16Zářivé slunce na všechno shlíží a Hospodinovo dílo je plné jeho slávy.17Hospodin nedal ani svým svatým, aby vylíčili všechny jeho divy, i když jim dal, aby stáli bez úhony v jeho přítomnosti.[4]18On zkoumá hloubku propastí i lidských srdcí a rozpoznává jejich chytré úmysly, neboť Nejvyšší zná vše, co je k poznání, už odedávna ví, co přichází.[5]19Ohlašuje věci minulé i budoucí, odhaluje stopy věcí skrytých.20Žádná myšlenka ho nemine, jediné slovo se před ním neskryje.21Skvěle uspořádal díla své moudrosti – on, jenž je od věků a bude navěky. Nebylo co přidat ani co vzít, nepotřeboval s ničím poradit.[6]22Všechna jeho díla jsou tak žádoucí – oslnivá, až oči přechází!23Všechno to žije a trvá navěky, všechno poslušně plní své úlohy.24Všechno je v páru, jedno s druhým,[7] co stvořil, tomu nic nechybí.25Jedno doplňuje přednosti druhých – kdo se dost vynadívá na slávu Boží?
Sírachovec 42
Český ekumenický překlad
1Nestyď se za tyto věci a neohlížej se na nikoho, abys nezhřešil: 2Za zákon Nejvyššího a za smlouvu, za rozsudek, jímž byl odsouzen svévolník, 3za účtování s druhem a spolucestujícími, za rozdělení dědictví druhům, 4za poctivé váhy a závaží, za zisk, ať velký nebo malý, 5za výtěžek z obchodního podnikání, za neustálé napomínání dětí, za to, že jsi do krve zbičoval záda špatného služebníka. 6Před všetečnou ženou je dobré všechno zajistit, a kde je mnoho rukou, dej všechno pod zámek! 7Spočítej a zvaž všechno, cokoli předáváš, vydané i přijaté si zapiš! 8Nestyď se pokárat nerozumného a hlupáka, ale ani člověka vysokého stáří, jestliže se provinil proti mladým. Tak prokážeš správné vychování a získáš uznání všech živých.
Starost o dcery
9Dcera bývá skrytou příčinou, že otec nespí, že mu starost o ni zahání spánek. Když je mladá, aby neodkvetla dřív, než se vdá, když je provdaná, aby se nezprotivila muži. 10Dokud je pannou, aby nebyla zneuctěna a neotěhotněla ve svém otcovském domě. Žije-li s mužem, aby se nedopustila nevěry, anebo, ač provdána, aby nezůstala neplodná. 11Na nevázanou dceru přísně dohlížej, aby tě nevydala škodolibé radosti nepřátel, pomluvám ve městě a klevetám mezi lidmi, a nepřivedla tě k hanbě před mnohými. 12U žádného člověka nehleď na krásu a nevysedávej uprostřed žen! 13Neboť ze šatů vylétá mol a od ženy vychází ženská špatnost. 14Lepší je špatnost muže než dobrota ženy, je to žena, kdo přivádí do hanby a zneuctění.
Doklady z přírody
15Budu připomínat skutky Hospodinovy a budu vypravovat, co jsem viděl. Slovy Hospodinovými byla učiněna jeho díla: 16Zářící slunce shlíží dolů na všechno a Hospodinovy slávy je plné jeho dílo. 17Hospodinovým svatým nebylo dáno, aby vyprávěli o všech jeho divech, kterými Hospodin, Všemohoucí, zajistil, aby vše pevně stálo v jeho slávě. 18Měří propastnou tůni i hloubku srdce a vyzná se v jejich záludnosti. Nejvyšší má totiž znalost všeho a sleduje znamení věků. 19Odhaluje věci minulé i budoucí a odkrývá stopy všech tajů světa. 20Neujde mu žádná myšlenka a jediné slovo se před ním neskryje. 21Dal řád velikým skutkům své moudrosti, on, který je od věků na věky. Nebylo třeba nic přidat ani ubrat, nepotřeboval žádného rádce. 22Jak jsou vzácná všechna jeho díla, i když z nich vidíme jen jiskřičku. 23Vše to je v činnosti a trvá navěky, vše odpovídá svému účelu. 24Všechno se vyskytuje v páru, jedno je protějškem druhého, Hospodin nestvořil nic neúplného. 25Jedno druhému dopomáhá k dokonalosti; kdo se kdy nasytí zíráním na Boží slávu?