1Nerozumný chová marné a falešné naděje a sny dávají křídla hlupákům.2Kdo dá na sny, jako by chytal stín a hnal se za větrem.3Ve snu je vidět pouhý odraz v zrcadle – člověk se dívá jen sám na sebe.4Co čistého vzejde z nečistoty a co pravdivého ze lži?5Věštby, znamení a sny jsou k ničemu, jsou jako blouznění rodičky při porodu.6Pokud tě ve snech nenavštívil Nejvyšší, neber na ně žádné ohledy.7Sny už oklamaly mnoho lidí, a kdo na ně spoléhali, padli.8Zákon se naplní bez takovýchto lží a moudrost je dokonalá v pravdomluvnosti.
Zkušenost a zbožnost
9Vzdělaný[1] člověk se mnohé dozvěděl, a kdo je zkušený, bude mluvit rozumně.10Kdo neprošel zkouškami, málo ví, kdo je zcestovalý, ten je chytřejší.11Na svých cestách jsem viděl mnoho věcí a pochopil jsem víc, než umím vyjádřit.12Mnohokrát jsem byl v nebezpečí smrti a jen díky tomuto jsem se zachránil.13Ti, kdo ctí Hospodina, budou žít, neboť důvěřují svému Zachránci.14Kdo ctí Hospodina, bude bez starostí a nemusí se bát – vždyť On je jeho nadějí.15Blaze tomu, kdo ctí Hospodina: ví, koho se drží a o koho se opírá!16Hospodinovy oči hledí na ty, kdo jej milují, je jejich mocnou záštitou a silnou oporou, ochranou před horkem a před poledním žárem, stráží před klopýtnutím a pomocí v pádu.17Hospodin povznáší duši a rozjasňuje oči, dává zdraví, život a požehnání.
Nespravedlivé oběti
18Oběť z nespravedlivého zisku je hanebná, dary ničemů nedojdou zalíbení.19Dary bezbožných se Nejvyššímu nelíbí, jejich hřích nesmyje sebevíc obětí.20Zabíjí syna před otcovými zraky, kdo přináší oběti z majetku chudých.21Živobytí chudáků je skrovný chleba, kdo je o něj obírá, je vrah.22Brát bližnímu živobytí je jako zabíjet, a kdo neplatí nádeníkovi, prolévá krev.23Když jeden staví a druhý boří, k čemu to je, než aby se nadřeli?24Když se jeden modlí a druhý proklíná, čí hlas vyslyší Pán?25Kdo se omyl po dotyku mrtvoly a znovu se jí dotýká, k čemu to je, že se umýval?26Tak i ten, kdo se postí kvůli svým hříchům a pak jde a provádí je znovu: Kdo vyslyší jeho modlitby a k čemu to je, že se pokořil?
Sírachovec 34
Český ekumenický překlad
Omylnost snů
1Nerozumný si dělá liché a klamné naděje, sny budí v pošetilcích falešné představy. 2Jako člověk lapající stín a honící se za větrem je ten, kdo se drží snů. 3Vidění ve snu je jako hledět do zrcadla: jen obraz obličeje proti obličeji skutečnému. 4Co čistého může vzejít z nečistého, co pravdivého se může zrodit ze lži? 5Na nic jsou věštby, hadačství a sny: jsou jako blouznění ženy v porodních bolestech. 6Nejsou-li poslány Nejvyšším jako navštívení, nevěnuj jim pozornost. 7Sny obloudily mnoho lidí a padli ti, kteří v ně skládali naděje. 8Zákon dojde k dokonalosti bez takového klamu, i moudrost v hodnověrných ústech je dokonalá.
Užitek z cestování
9Kdo mnoho cestoval, mnoho poznal. Kdo má mnoho zkušeností, bude mluvit rozumně. 10Kdo nic nezakusil, málo ví, ale kdo hodně cestoval, oplývá chytrostí. 11Mnoho jsem viděl, když jsem byl na cestách, porozuměl jsem víc, než umím povědět. 12Často jsem byl ve smrtelném nebezpečí a zachránil jsem se jen díky tomuto: 13Duch těch, kteří se bojí Hospodina, bude žít, vždyť jejich nadějí je jejich Zachránce. 14Kdo se bojí Hospodina, nebude mít strach a nebude se chvět, vždyť Hospodin je jeho nadějí. 15Blaze duši toho, kdo se bojí Hospodina, vždyť koho by se přidržel, o koho opřel? 16Oči Hospodinovy hledí na ty, kteří ho milují. On je jejich mocnou záštitou a silnou oporou, skrýší před úpalem a poledním žárem, ochranou před úrazem a pomocí v pádu. 17Hospodin pozvedá duši, rozjasňuje oči, dává zdraví, život i požehnání.
Život v bázni Boží
18Obětovat z věcí pochybně nabytých znamená oběť zesměšnit, dary svévolníků nedocházejí zalíbení. 19Nejvyššímu se oběti svévolníků nelíbí, neodpouští hříchy ani za sebevíc obětí. 20Jako ten, kdo zabíjí syna před očima otce, je ten, kdo přináší oběť z majetku chudých. 21Mít nedostatek chleba, to je živobytí nuzných, a kdo je oň připravuje, je vrah. 22Kdo bere bližnímu obživu, zabíjí ho, a kdo zadržuje mzdu nádeníkovi, prolévá krev. 23Jeden buduje, druhý bourá; co jiného jim to přinese než dřinu? 24Jeden se modlí, druhý proklíná; čí hlas vyslyší Panovník? 25Kdo se omývá po dotyku mrtvoly, ale pak se jí znovu dotýká, jaký má užitek ze své koupele? 26Právě tak člověk, který se postil za své hříchy, ale jde a znovu se jich dopouští: Kdo vyslyší jeho modlitbu? A nač mu bylo, že se pokořil?