1Veškerá moudrost je od Hospodina a zůstává s ním navěky.2Kdo spočítá mořský písek, dešťové kapky, dny věčnosti?3Kdo změří výšku nebes, šíři země, hloubku propastí a moudrosti?4Moudrost byla stvořena před vším ostatním,[1] rozumné chápání je od věčnosti.[2]6Komu byl odhalen kořen moudrosti? Kdo poznal její chytré úmysly?[3]8Moudrý je pouze jediný – velikou bázeň budící, na trůně kralující Hospodin.9On sám ji kdysi stvořil; spatřil moudrost a rozměřil ji, vylil ji na vše, co učinil –10na všechny lidi ve své štědrosti. Obdařil jí ty, kdo jej milují.
Úcta k Hospodinu
11Úcta k Hospodinu je slávou a chloubou, radostí a skvostnou korunou.12Úcta k Hospodinu potěší srdce, přináší veselí, radost a dlouhověkost.13Kdo Hospodina ctí, ten dobře skončí, i v den smrti bude požehnán.14Ctít Hospodina je počátkem moudrosti,[4] věrným se jí dostalo už v matčině lůně.15Usadila se mezi lidmi na věčných základech a jejich potomků se věrně přidrží.16Ctít Hospodina je vrcholem moudrosti; její ovoce lidi opojí,17celý jejich dům naplní žádoucími věcmi a zásobárny svými plody.18Úcta k Hospodinu je korunou moudrosti, pokoj a zdraví dík ní vzkvétají.19Bůh spatřil moudrost a rozměřil ji, seslal déšť vědění, rozumu a poznání a ty, kdo se jich drží, slavně vyvýšil.20Ctít Hospodina je kořenem moudrosti a jejími větvemi dlouhověkost.[5]22Nespravedlivý hněv je neospravedlnitelný, kdo má sklon k hněvu, toho čeká pád.23Trpělivý člověk vydrží, než přijde správný čas, nakonec se bude znovu radovat.24Skryje svá slova pro správný čas, jeho rozumnost pak mnohá ústa dosvědčí.25V pokladnicích moudrosti leží moudré výroky, hříšníkovi se ale zbožnost hnusí.26Toužíš-li po moudrosti, dodržuj přikázání a Hospodin tě jí obdaří.27Úcta k Hospodinu je moudrostí a vzděláním, jemu se líbí věrnost a mírnost.28Úctě k Hospodinu se neprotiv a nepřistupuj k němu s dvojakým srdcem.29Nemluv před lidmi jako pokrytec, dávej si pozor na své rty.30Nevyvyšuj se, abys nepadl a nepřivodil si hanbu. Hospodin odhalí tvá tajemství a uprostřed shromáždění tě umlčí, neboť ses neoddal úctě k Hospodinu a srdce máš plné lsti.
1Všechna moudrost je od Hospodina a je s ním navěky. 2Mořský písek a krůpěje deště a dny věčnosti kdo spočítá? 3Výšku nebe a šíři země, propastnou hlubinu a moudrost kdo probádá? 4Ze všeho první byla stvořena moudrost a rozumné poznání je od věčnosti. 6Kořen moudrosti komu byl odhalen? A kdo poznal všechen její důvtip? 8Jen jediný je moudrý, ten, který budí velkou bázeň a sedí na svém trůnu. 9Hospodin sám stvořil moudrost, pohlédl a rozdělil ji, vlil ji do všeho, co vytvořil, 10aby byla s každým člověkem podle jeho štědrosti, a obdařil jí zvláště ty, kdo ho milují.
Moudrost mezi lidmi
11Bázeň před Hospodinem je slávou a chloubou, přináší veselí a věnčí jásotem. 12Bázeň před Hospodinem oblažuje srdce, dává veselí, radost a dlouhý věk. 13Tomu, kdo se bojí Hospodina, bude dobře v poslední chvíli, bude požehnán v den svého skonání. 14Bázeň před Hospodinem je počátek moudrosti. Věrným byla darována již v matčině lůně. 15Usídlila se na věky mezi lidmi a jejich potomstvem chce být věrně přijímána. 16Bázeň před Hospodinem je naplněním moudrosti, ona opájí lidi svými plody. 17Celý jejich dům naplňuje žádoucími věcmi a zásobárny tím, co z ní pochází. 18Bázeň před Hospodinem je korunou moudrosti, působí pokoj a dává zdraví. 19Hospodin pohlédl a rozdělil moudrost, vědění a rozumné poznání vylil jako déšť a vyvýšil slávu těch, kdo jí dosahují. 20Bázeň před Hospodinem je kořenem moudrosti a dlouhý věk je její ratolestí. 22Nespravedlivý hněv nebude možno ospravedlnit, náchylnost k hněvu přivádí člověka k pádu. 23Trpělivý vytrvá do příhodného času, potom ho Bůh opět obveselí. 24Do příhodného času skryje svoje slova a rty mnohých rozhlásí jeho rozumnost. 25V pokladech moudrosti jsou poučná podobenství, ale hříšníkovi se hnusí bohabojnost. 26Dychtíš-li po moudrosti, zachovávej přikázání, a Hospodin tě jí obdaří. 27Bázeň před Hospodinem je moudrost a vědění, ve věrnosti a mírnosti má Bůh zalíbení. 28Nevzpírej se bázni před Hospodinem, ani k němu nepřistupuj s obojakým srdcem. 29Ať se o tobě nemluví jako o pokrytci; dávej pozor na své rty. 30Nepovyšuj se, abys nepadl a nepřivodil si hanbu, sic Hospodin odhalí, co skrýváš, a poníží tě ve shromáždění proto, žes nedospěl k bázni před Hospodinem a že tvé srdce bylo plné přetvářky.