1Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele, Hospodin má žalobu na obyvatele země: V této zemi není věrnost ani láska a nikdo nezná Boha.2Jen samé kletby, lži a vraždění, zlodějství a cizoložení – rozmáhá se to víc a víc, jedno krveprolití za druhým!3To proto země uvadá a každý její obyvatel je vyčerpán; polní zvěř i ptáci na nebi hynou společně s mořskými rybami.4Ať si však nikdo nestěžuje, nikdo ať nikoho neobviňuje – vždyť jsi to, knězi, právě ty, na koho tu teď žaluji.[1]5Potácíš se ve dne jako za noci a s tebou se potácejí také proroci; hubíš svůj vlastní lid[2]6a můj lid hyne bez špetky poznání. Protožes odmítl poznání, i já tě odmítnu od kněžství; na Zákon svého Boha nedbal jsi, ani já nebudu dbát na tvé potomky.7Jak se rozmáhali víc a víc, tím více proti mně hřešili; svou Slávu nahradili[3] mrzkostí.8Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti.9Kněz proto dopadne tak jako lid – budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím!10Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se11do smilstva. Kvůli vínu, kvůli burčáku přišli o rozum!12Můj lid se radí se dřevem, nějaká hůlka jim dává předpověď; dali se obloudit duchem smilstva, smilně opustili svého Boha.13Obětují na horských vrcholech, na pahorcích kouří kadidlem, pod dubem, topolem, pod mohutným stromem, v jejichž stínu je tak příjemně. Ačkoli vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží,14nebudu trestat vaše smilné dcery ani ty vaše cizoložné snachy – vždyť jsou to muži, kdo chodí za nevěstkami a konají oběti s těmi kněžkami. Špatně dopadne ten tupý lid!15Jestliže, Izraeli, smilníš ty, ať aspoň Juda nehřeší! Proto nechoďte do Gilgalu, neputujte do Bet-avenu,[4] zdržte se přísahy: „Jakože žije Hospodin!“16Izrael se umíněně vzpírá jako umíněná kráva. Jak ho má Hospodin teď nechat pást svobodně jako beránka?17Efraim[5] se spřáhl s modlami – nech ho být!18Když už je pití vypito, vrhnou se na smilstvo; ti, kdo jsou lidu záštitou, chovají v lásce zkaženost.19Vítr je svými křídly zachvátí, budou se stydět za své oběti!
Ozeáš 4
Český ekumenický překlad
BOŽÍ SPOR S LIDEM - — Hospodinův soud nad Izraelem - Hospodin volá k soudu kněze i lid, protože se zpronevěřili svému poslání.
1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi. 2 Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev. 3 Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby. 4 Nikdo se nepři, nechtěj druhého kárat! Tvůj lid, knězi, jako by chtěl vést při, 5 ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku. 6 Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapomněls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny. 7 Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím. 8 Krmí se oběťmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem. 9 Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím. 10 Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina 11 a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce. 12 Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha. 13 Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží. 14 Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery, za cizoložství vaše snachy. Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami, s kněžkami obětují! Je to lid nerozumný, padne. 15 Jestliže smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: “Jakože živ je Hospodin!“ 16 Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď Hospodin pást volně jako beránka? 17 Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být. 18 Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem. 19 Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi, za svoje oběti se budou stydět.