Micheáš 4

Bible, překlad 21. století

1 V posledních dnech se přihodí, že hora Hospodinova domu bude čnít nad horské vrcholy, vysoko nad všechny výšiny. Pohrnou se k ní lidské zástupy,2 mnohé národy půjdou se slovy: „Pojďme, vystupme na horu Hospodinovu, k Bohu Jákobovu – do jeho domu! Bude nás vyučovat cestám svým a my budeme chodit jeho stezkami.“ Ze Sionu bude znít Hospodinovo učení, z Jeruzaléma se jeho slovo rozšíří.3 On bude soudit lidské zástupy, napraví i daleké mocné národy. Tehdy ze svých mečů ukují pluhy a ze svých kopí srpy. Národ proti národu nepozvedne meč, už nikdy se nebudou chystat do boje.[1]4 Každý usedne ve stínu svého révoví, každý pod svůj fíkovník a nikdo už je nezděsí – tak promluvila ústa Hospodina zástupů.5 Všechny národy následují každý jméno svých bohů; my však následujeme jméno Hospodina, našeho Boha na věky věků!6 V onen den, praví Hospodin, posbírám kulhavé a zahnané shromáždím – ty, jež jsem předtím ranil neštěstím.7 Kulhavou obdařím potomky, ze zahnané učiním mocný lid a Hospodin bude kralovat nad nimi na hoře Sion od toho dne až navěky.8 Migdal-edere, ty Věži stáda, pahorku Dcery sionské, k tobě se navrátí dávná vláda, království Dcery jeruzalémské.9 Proč tedy teď tak běduješ? Což s tebou není Král? Copak zahynul tvůj Rádce, že máš bolesti jako rodička?10 Svíjej se, Dcero sionská, v bolestech jako rodička, protože musíš odejít z města a budeš venku nocovat. Až do Babylonu musíš jít a tam dojdeš záchrany; tam tě Hospodin vykoupí z nepřátelského sevření.11 Teď se proti tobě sbírají mnohé národy se slovy: „Jen ať je Sion znesvěcen! Kochejme se tím pohledem!“12 Oni však netuší, jak smýšlí Hospodin; nechápou jeho plán, že je sbírá jak snopy na svůj mlat.13 Vstaň a mlať, Dcero sionská, vždyť ti dám roh ze železa a z bronzu kopyta! Rozdrtíš mnohé národy, zasvětíš Hospodinu jejich zisk a Pánu vší země jejich bohatství.14 Teď se šikuj, Dcero šiků, vždyť jsme v obležení. Soudce Izraele budou bít holí do tváří!

Micheáš 4

Český ekumenický překlad

1  I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit národy. 2  Mnohé pronárody půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my budeme chodit po jeho stezkách.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. 3  On bude soudit mnohé národy, ztrestá mocné pronárody, i ty nejvzdálenější. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. 4  Každý bude bydlet pod svou vinnou révou, pod svým fíkovníkem, a nikdo ho nevyděsí. Tak promluvila ústa Hospodina zástupů. 5  Každý jiný lid si chodí ve jménu svých bohů, ale my budeme chodit ve jménu Hospodina, našeho Boha, navěky a navždy. 6  V onen den, je výrok Hospodinův, se ujmu chromé, shromáždím zapuzenou, tu, s níž jsem zle naložil. 7  Chromou budu mít za pozůstatek lidu, vypuzenou za mocný národ. A Hospodin bude nad nimi kralovat na hoře Sijónu od nynějška až navěky. 8  Ty, věži stáda, návrší dcery sijónské, tobě připadne, k tobě se navrátí dřívější vladařství, království dcery jeruzalémské. 9  Proč nyní tolik hořekuješ? Což nemáš u sebe krále? Zahynul tvůj rádce, že tě zachvátila bolest jako rodičku? 10  Svíjej a válej se v křečích jako rodička, sijónská dcero, neboť teď musíš vyjít z města a bydlet na poli a přijdeš až do Babylónu; tam budeš vysvobozena, tam tě Hospodin vykoupí z rukou tvých nepřátel. 11  Nyní se proti tobě sbírají mnohé pronárody. Říkají: “Sijón je zhanoben, pokochejme se pohledem na něj.“ 12  Oni však neznají smýšlení Hospodinovo, nerozumějí jeho úradku, že je shromažďuje jako snopy na humno. 13  Dej se do mlácení, sijónská dcero, neboť učiním tvůj roh ze železa, kopyta z bronzu. Rozdrtíš mnoho národů. Jejich zisk zasvětím Hospodinu jako klatý a jejich majetek Pánu celé země. 14  Nyní si však zasazuj smuteční zářezy, dcero porobená; sevře nás obležení. Izraelova soudce budou bít do tváře holí.