Přihlaste se zdarma

Matouš 5

Bible, překlad 21. století



1 Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu. Posadil se, a když k němu přistoupili jeho učedníci, 2 začal je učit: 3 „Blaze chudým v duchu, neboť jim patří nebeské království. 4 Blaze plačícím, neboť budou potěšeni. 5 Blaze mírným, neboť dostanou zemi za dědictví. 6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť budou nasyceni. 7 Blaze milosrdným, neboť dojdou milosrdenství. 8 Blaze čistým v srdci, neboť uvidí Boha. 9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť budou nazváni Božími dětmi. 10 Blaze pronásledovaným pro spravedlnost, neboť jim patří nebeské království. 11 Blaze vám, když vám budou zlořečit a pronásledovat vás a šířit o vás všelijaké zlé a lživé řeči kvůli mně. 12 Radujte se a jásejte, protože vaše odplata v nebesích je veliká. Takto totiž pronásledovali proroky, kteří byli před vámi. 13 Vy jste sůl země. Kdyby sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? Nebude už k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou. 14 Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto. 15 Stejně tak se nerozsvěcí lampa, aby ji postavili pod vědro, ale na svícen, a tehdy svítí všem, kdo jsou v domě. 16 Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“ 



17 „Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. 18 Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní. 19 Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého. 20 Říkám vám, že pokud vaše spravedlnost nebude o mnoho převyšovat spravedlnost znalců Písma a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království. 21 Slýchali jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabíjej,‘[1] a kdokoli by někoho zabil, bude vydán soudu. 22 Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by svému bratru řekl: ‚Tupče!‘[2] bude vydán veleradě, a kdokoli by mu řekl: ‚Blázne!‘ bude vydán pekelnému ohni. 23 Proto když bys přinášel na oltář svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24 nech svůj dar tam před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem. Teprve potom přijď obětovat svůj dar. 25 Se svým odpůrcem se dohodni rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj odpůrce nevydal soudci a soudce zřízenci a byl bys vsazen do vězení. 26 Amen, říkám ti: Určitě odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř. 27 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘[3] 28 Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci. 29 Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 30 Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla. 31 Také bylo řečeno: ‚Kdo chce zapudit svou manželku, musí jí dát rozlukový list.‘[4] 32 Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží. 33 Slýchali jste také, že předkům bylo řečeno: ‚Nebudeš křivě přísahat‘[5] a ‚Své sliby Hospodinu splň.‘[6] 34 Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože to je Boží trůn, 35 ani při zemi, protože to je podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože to je město toho velikého Krále. 36 Nepřísahej ani na svou hlavu. Nemůžeš přece jediný svůj vlas udělat bílým nebo černým. 37 Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od Zlého. 38 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘[7] 39 Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku. Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou. 40 Když se s tebou někdo chce soudit, aby tě připravil o košili, nech mu i plášť. 41 Když tě někdo nutí jít s ním jednu míli, jdi dvě. 42 Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si od tebe chce půjčit, se neodvracej. 43 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Miluj svého bližního[8] a svého nepřítele měj v nenávisti.‘ 44 Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. 45 Tak budete synové svého Otce v nebesích. On přece dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Jakou máte odplatu, když milujete jen ty, kdo milují vás? Nedělají snad totéž i výběrčí daní? 47 A co mimořádného děláte, když zdravíte jen své bratry? Nedělají to snad i pohané? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Matouš 5

Český ekumenický překlad



1  Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2  Tu otevřel ústa a učil je:  3  „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.  4  Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.  5  Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.  6  Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.  7  Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.  8  Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.  9  Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.  10  Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.  11  Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. 12  Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.  



13  Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.  14  Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. 15  A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. 16  Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.  



17  Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. 18  Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. 19  Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým. 20  Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.  



21  Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: ‚Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.‘ 22  Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. 23  Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24  nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. 25  Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení. 26  Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.  



27  Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘ 28  Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. 29  Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 30  A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.  



31  Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí svou manželku, ať jí dá rozlukový lístek!‘ 32  Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.  



33  Dále jste slyšeli, že bylo řečeno otcům: ‚Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.‘ 34  Já však vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; 35  ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; 36  ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. 37  Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.  



38  Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ 39  Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; 40  a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. 41  Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 42  Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.  



43  Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ 44  Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45  abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46  Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? 47  A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? 48  Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.