Lukáš 4,5 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Je psáno

1 Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť. 2 Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl. Když ty dny uplynuly, vyhladověl. 3 Tehdy mu ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.“ 4 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ.‘“^[1] 5 Potom ho ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa. 6 „Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. 7 Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“ 8 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“^[2] 9 Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů. 10 Je přece psáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, aby tě chránili, 11 a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.‘“^[3] 12 Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.‘“^[4] 13 Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost.

Duch je nade mnou

14 Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. 15 Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili. 16 Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl. 17 Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno: 18 „Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu 19 a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“^[5] 20 Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj. 21 Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“ 22 Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: „Copak to není Josefův syn?“ 23 Na to jim odpověděl: „Asi mi povíte to rčení: ‚Lékaři, uzdrav se sám! Co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i tady, kde jsi doma.‘“ 24 Potom dodal: „Amen, říkám vám, že žádný prorok není doma vážený. 25 Řeknu vám popravdě, že za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři roky a šest měsíců a po celé zemi byl veliký hlad, v Izraeli bylo mnoho vdov, 26 ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty.^[6] 27 A za proroka Elíšy bylo v Izraeli mnoho malomocných, ale žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“^[7] 28 Všechny, kdo to v synagoze slyšeli, popadla zuřivost. 29 Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů, 30 ale on prošel jejich středem a mířil dál.

Zázraky v Kafarnaum

31 Sestoupil do galilejského města Kafarnaum. Když tam v sobotu učil, 32 lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc. 33 V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl: 34 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“ 35 „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Démon jím smýkl doprostřed a vyšel z něj, aniž by mu ublížil. 36 Všech se zmocnil úžas a začali se dohadovat: „Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?“ 37 A zpráva o něm se šířila po celém okolí. 38 Potom vstal a odešel ze synagogy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována vysokou horečkou, a tak ho za ni poprosili. 39 Postavil se nad ni, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ona pak hned vstala a začala je obsluhovat. 40 Všichni, kdo měli nemocné různými neduhy, je k němu při západu slunce přiváděli a on na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je. 41 Z mnohých vycházeli démoni s křikem: „Ty jsi Boží Syn!“ On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš. 42 Když se rozednilo, Ježíš odtud odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, a když přišly k němu, chtěly ho zadržet, aby od nich neodcházel. 43 On jim však řekl: „Musím ohlašovat Boží království také jiným městům; to je mé poslání.“ 44 Kázal tedy v judských^[8] synagogách.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Pokušení na poušti

1 Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti 2 čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. 3 Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“ 4 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem.“ 5 Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země 6 a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: 7 Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“ 8 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“ 9 Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů; 10 vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘ 11 a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“ 12 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“ 13 Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle.

— Počátek Ježíšovy činnosti

14 Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. 15 Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.

— Kázání v Nazaretě

16 Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. 17 Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: 18 ‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, 19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘ 20 Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny. 21 Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ 22 Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“ 23 On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma.“ 24 Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. 25 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. 26 A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské. 27 A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“ 28 Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. 29 Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. 30 On však prošel jejich středem a bral se dál.

— Uzdravení posedlého v Kafarnaum

31 Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu. 32 Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc. 33 V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem: 34 “Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“ 35 Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil. 36 Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: „Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!“ 37 A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny.

— Činnost v Kafarnaum

38 Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni. 39 Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je. 40 Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je. 41 Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš. 42 Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel. 43 Řekl jim: „Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán.“ 44 A kázal v judských synagógách.