1Moudrost chránila prvního člověka, otce všech lidí, když byl stvořen jako jediný; chránila jej před pádem2a dala mu sílu vládnout nade vším.[1]3Nešlechetný člověk se ale od ní v hněvu odvrátil a v bratrovražedné zášti propadl smrti.[2]4Když pak kvůli němu přišla na zem potopa, Moudrost ji znovu zachránila, když přepravila spravedlivého na kusu obyčejného dřeva.[3]5Také když kvůli jejich svorné špatnosti došlo ke zmatení mezi národy,[4] Moudrost poznala, kdo je spravedlivý, zachovala ho Bohu bez úhony a obrnila ho, když měl soucit k svému dítěti.[5]6Moudrost chránila spravedlivého při záhubě bezbožných, když prchal před ohněm, jenž padal na Pět měst.[6]7Na svědectví jejich špatnosti se z té pustiny ještě kouří, plody rostlin tam nikdy nezrají a solný sloup trčí jako pomník nevíry.8Protože pomíjeli Moudrost, nejen že si znemožnili poznat dobro, ale zanechali na světě také pomník své hlouposti, aby nikomu neuniklo, v čem zklamali.9Moudrost zachránila z trápení ty, kdo jí sloužili.10Vedla spravedlivého po přímých cestách, když prchal před hněvem svého bratra.[7] Ukázala mu Boží království, obdařila jej poznáním svatých věcí, dala mu úspěch uprostřed trápení a rozmnožila plody jeho dřiny.11Když ho utlačovali chamtivci, stála při něm a pomohla mu k bohatství.12Ochránila ho před nepřáteli, aby byl v bezpečí před jejich úskoky. Pomohla mu k vítězství v těžkém boji, aby poznal, že zbožnost je mocnější než cokoli.13Neopustila spravedlivého, když ho prodali, ale uchránila ho před hříchem.[8]14Sestoupila s ním do jámy a neopustila ho v okovech, dokud mu nedala královské žezlo a moc nad těmi, kdo ho týrali. Ty, kdo ho obviňovali, usvědčila ze lži a dala mu slávu navěky.
Moudrost vyvedla Izraelity z Egypta
15Moudrost zachránila svatý a bezúhonný lid před národem utiskovatelů.16Vstoupila do duše Hospodinova sluhy[9] a divy a znameními se postavila strašlivým králům.17Zbožným se odměnila za jejich námahu, vedla je podivuhodnou cestou, ve dne jim poskytovala stín a v noci jim dala hvězdný svit.18Převedla je Rudým mořem, vedla je vodní hlubinou.19Jejich nepřátele nechala utopit, je však vytrhla ze dna propasti.20A tak spravedliví obrali bezbožné, velebili tvé svaté jméno, Hospodine, a svorně chválili tvou ochrannou ruku.21Neboť Moudrost otevřela ústa němým a rozvázala jazyk nemluvňat.
Moudrost řídila všechny události už od stvoření člověka
1Toho, který byl vytvořen jako první, otce světa, moudrost ochránila, když byl stvořen samotný, a vytrhla jej z jeho vlastního pádu. 2Dala mu sílu, aby nade vším panoval. 3Když pak od ní odstoupil ten nespravedlivý ve svém hněvu, zahynul pro své bratrovražedné záští. 4Zemi kvůli němu zatopenou znovu zachránila moudrost; do bezpečí přepravila spravedlivého na prostém dřevě. 5Když došlo k zmatku mezi pronárody pro jejich jednomyslnost v nepravosti, rozpoznala spravedlivého, uchovala ho Bohu bez úhony a zachovala jej, že zůstal statečný přes soucit s vlastním dítětem. 6Ona vyrvala spravedlivého ze středu hynoucích svévolníků, takže unikl ohni padajícímu na Pětiměstí. 7Svědectvím o jejich zvrácenosti je dosud pustá dýmající země, rostliny s nikdy nedozrávajícími plody a solný sloup, jenž se tam tyčí jako připomínka nevěřící duše. 8Protože nechali moudrost stranou, nejenže sami utrpěli škodu tím, že nepoznali dobré věci, nýbrž i potomkům zanechali pomník své nerozumnosti, aby nemohlo být skryto, v čem padli. 9Moudrost však vyrvala své služebníky z tísně. 10Spravedlivého, když prchal před hněvem bratra, vedla přímými cestami, ukázala mu království Boží, dala mu znalost svatých věcí, skrze jeho pachtění jej přivedla k zámožnosti, a jeho námahu bohatě odměnila. 11Když jej lakotou utiskovali, byla s ním a pomohla mu k bohatství. 12Uchránila ho před nepřáteli, zabezpečila před těmi, kdo strojí úklady, a tuhý zápas rozhodla v jeho prospěch, aby poznal, že zbožnost je nade vše silnější. 13Neopustila spravedlivého, když byl prodán, vyrvala ho z hříchu. 14Sestoupila s ním do jámy, ani v poutech ho neopustila, až mu přinesla královské žezlo a moc nad jeho utlačovateli. Ukázala, že jeho tupitelé jsou lháři, a dala mu věčnou slávu. 15Moudrost vyrvala svatý lid a jeho potomstvo bez úhony z moci pronároda utiskovatelů. 16Vešla do duše Hospodinova služebníka Mojžíše a proti obávaným králům se postavila zázraky a znameními. 17Dala zbožným odplatu za jejich námahu, vedla je podivuhodnou cestou, za dne jim byla stínem a za noci hvězdnou září. 18Převedla je přes Rudé moře a provedla spoustou vod. 19Jejich nepřátele zatopila, je však vyrvala z hlubin propasti. 20A tak spravedliví obrali svévolníky a opěvovali tvé svaté jméno, Hospodine, a jednomyslně chválili tvou vítěznou ruku. 21Neboť moudrost otevřela ústa němých a dala srozumitelně promluvit i jazyku nemluvňat.