Júdit 2

Bible, překlad 21. století

1 Dvaadvacátého dne prvního měsíce osmnáctého roku se v paláci asyrského krále Nabukadnezara začalo mluvit o pomstě, kterou král předtím vyhlásil celé zemi.2 Tehdy k sobě svolal všechny své dvořany a pohlaváry, vyložil před nimi svůj tajný záměr a osobně rozhodl, že všechny ty proradné země budou zpustošeny.3 Schválili pak, že každý, kdo by se tím rozkazem neřídil, bude popraven.4 Když asyrský král Nabukadnezar ukončil poradu, zavolal si vrchního velitele své armády Holoferna, který byl ve velení druhý po něm, a řekl mu:5 „Tak praví Veliký král, pán vší země: Hle, vydej se na cestu a vezmi s sebou zkušené bojovníky – 120 000 pěších, 12 000 jezdců a množství koní.6 Vytáhni proti všem zemím na západě, kde neposlechli můj rozkaz.7 Vyřiď jim, ať si připraví půdu a vodu,[1] protože na ně přitáhnu s hněvem. Celou zemi pokryji nohama svých vojsk a vydám ji za kořist svým vojákům.8 Jejich údolí budou plná raněných, každý potok i řeku naplní jejich mrtvoly, až se vylijí z koryt,9 a jejich zajatce odvleču do vyhnanství až na konec světa!10 Půjdeš tedy napřed a dobudeš pro mne celé jejich území. Když se ti vzdají, uchováš mi je, dokud je nepotrestám.11 S těmi, kdo se vzepřou, však neměj slitování – po celé té zemi je vydej napospas vraždění a loupení.12 Přísahám na svůj život a na sílu svého království: Toto jsem řekl a toto svou mocí vykonám!13 Nezanedbej žádný z rozkazů svého pána, ale svědomitě vykonej, co jsem ti nařídil, a to bezodkladně.“14 Holofernes se vzdálil od svého panovníka a svolal všechny velmože a velitele a náčelníky asyrské armády.15 Nashromáždil 120 000 vybraných mužů do bitevních šiků a 12 000 jízdních lukostřelců, jak mu panovník nařídil,16 a uspořádal je tak, jak se šikuje vojsko do války.17 Vzal s sebou veliké množství velbloudů, oslů a mezků k přepravě nákladu a bezpočet ovcí, krav a koz k zajištění potravy.18 Celému mužstvu zajistil hojné příděly potravin a spoustu zlata a stříbra z královského paláce.19 S celou tou armádou vyrazil na pochod. Vytáhl před králem Nabukadnezarem a celou západní zemi pokryl válečnými vozy, jezdci a elitní pěchotou.20 Doprovázel je početný a rozmanitý zástup – bylo jich jako kobylek nebo písku na zemi – takové množství, že nešlo ani spočítat.21 Po třech dnech pochodu z Ninive dorazili na pláň Bektilet. Za Bektiletem, poblíž hor na sever od Horní Kilikie, se utábořili.22 Pak vzal Holofernes celou svou armádu, pěchotu, jezdce i vozy, a vydal se odtamtud do hor.23 Zpustošil kraje Put a Lud a vydrancoval celou zemi synů Rasisových a synů Izmaelových na pomezí pouště jižně od Cheleonu.24 Překročil Eufrat, táhl Mezopotámií a bořil všechna města na výšinách podél potoku Abron, až dorazil k moři.25 Dobyl území Kilikie a vraždil všechny, kdo se mu postavili na odpor. Dorazil až k jižní hranici Jáfetova území, kde sousedí s Arábií.26 Obklíčil všechny Midiánce, vypálil jejich stany a vyplenil jejich ovčince.27 V době sklizně pšenice pak sestoupil na rovinu u Damašku, vypálil jim všechna pole, vyhubil stáda ovcí a skotu, vyraboval města, zpustošil venkov a všechny mladé muže pobil ostřím meče.28 Na obyvatele Týru a Sidonu při mořském pobřeží padl strach a hrůza, stejně jako na obyvatele Šuru a Okiny a na všechny obyvatele Jamnie. Také obyvatelé Ašdodu a Aškelonu se ho velice báli.

Júdit 2

Český ekumenický překlad

1 V osmnáctém roce, dvaadvacátého dne prvního měsíce se roznesla zpráva v domě Nebúkadnesara, krále asyrského, že se pomstí na všech těch zemích, jak to předtím prohlásil.2 Svolal všechny své služebníky a všechny své velmože a předložil jim své tajné úmysly. Vlastními ústy vypočítal všechny zločiny těch zemí3 a oni usoudili, že musí být vyhubeni všichni, kdo tehdy neuposlechli slova jeho úst.4 Když ukončil poradu, zavolal Nebúkadnesar, král Asyřanů, vrchního velitele svého vojska Holoferna, který byl ve vojsku druhý po něm, a řekl mu:5 „Toto praví veliký král, pán celé země: Dej pozor. Odejdeš ode mne a vezmeš s sebou muže, kteří se mohou spolehnout na svou sílu, sto dvacet tisíc pěšáků a množství koní s dvanácti  tisíci  jezdci.6 Vytáhneš do všech těch zemí na západě, které neuposlechly slova mých úst,7 a vyzveš je, aby připravili zemi a vodu, protože na ně vytáhnu ve svém hněvu, zaplavím celý povrch země nohama svého vojska a vydám mu je v plen.8 Jejich ranění naplní propasti, každý potok a řeka se zaplní jejich mrtvolami, až se rozvodní.9 Všechny je dám odvést jako zajatce do nejzazších končin země.10 Ty tam půjdeš a zabereš pro mne celé jejich území. Vzdají se ti a ty je budeš mít pro mne pod dozorem až do dne, kdy je potrestám.11 S těmi však, kdo neposlechnou, ať tvé oko nemá slitování; vydáš je k pobíjení a v loupež celé jejich zemi!12 Jakože žiji já a síla mého království, promluvil jsem a učiním tak svou rukou.13 Ty pak nepřestoupíš ani jediné slovíčko z toho, co ti řekl tvůj pán, ale přesně vykonáš, co jsem ti rozkázal. Uděláš to bez váhání!“ 14 Holofernés odešel od svého pána a svolal všechny velmože, velitele a náčelníky asyrského vojska,15 sečetl muže vybrané k boji, jak mu nařídil jeho pán, sto dvacet tisíců vedle dvanácti tisíců lučištníků na koních,16 a seřadil je, jak se vojsko řadí do války.17 Vzal také převeliké množství velbloudů, oslů a mezků k nákladům, bezpočet ovcí, hovězího dobytka a koz k přípravě pokrmů,18 množství potravy pro každého muže a velmi mnoho zlata a stříbra z králova domu.19 Pak se vydal s celým svým vojskem na pochod. Vytáhli před králem Nebúkadnesarem a pokryli veškerý povrch země k západu svými válečnými vozy, jezdci a vybranými pěšáky.20 Mnoho přimíšeného lidu jako kobylek vyšlo s nimi; bylo jich jako písku země, jejich množství se ani nedalo spočítat.21 Ušli z Ninive cestu tří denních pochodů na rovinu Bektilet. Utábořili se za Bektiletem blízko pohoří ležícího nalevo od Horní Kilikie.22 Potom odtáhl Holofernés se vším svým vojskem, pěšáky, jezdci i válečnými vozy odtud do hor.23 Zpustošil území Fúďanů a Lúďanů a vyplenil všechny Rasisovce a Izmaelce, kteří sídlili při poušti jižně od Chelejců.24 Pak překročil Eufrat a prošel Mezopotámií a vyvrátil všechna opevněná města ležící při potoku Abróně až k moři.25 Dále uchvátil území Kilikie a pobil všechny, kdo se mu stavěli na odpor. Došel až k území Jefetovu, ležícímu na jih směrem k Arábii.26 Obklíčil všechny Midjánce, spálil jejich stany a vyloupil jejich ohrady.27 Potom sestoupil do damašské roviny v údobí pšeničné sklizně a spálil všechna pole, zničil stáda bravu a skotu. Jejich města vyplenil, zpustošil jejich pole a všechny jejich mladé muže zahubil ostřím meče.28 I padl děs a hrůza z něho na obyvatele mořského pobřeží, kteří byli v Sidónu a Týru, na obyvatele Súru a Okiny i na všechny obyvatele Jabny; také ti, kdo sídlili v Ašdódu a Aškalónu, se ho velmi báli.