od Biblion1Slovo Hospodinovo, které dostal Joel, syn Petuelův.
Zničená země
2Stařešinové, teď toto poslyšte, všichni obyvatelé země, ucho nakloňte! Stalo se co takového za vašich dnů anebo za dnů vašich otců?3Svým dětem o tom povězte, vaše děti zas svým dětem a jejich děti potom těm, kdo vystřídají je:4Co zbylo po housenkách, sežraly kobylky, co zbylo po kobylkách, larvy sežraly, a co zbylo po larvách, sežraly ponravy.5Proberte se, opilci, plakejte, kvílejte všichni, kdo víno pijete! O sladký mok jste přišli teď, od vašich úst byl odtržen.6Do mé země totiž vpadl lid mocný a nesčetný, se zuby, jako mají šelmy, se lvími tesáky.7Mou vinnou révu zpustošil a oklestil mé fíkoví; zbavil je kůry, kterou odhodil, zbyly jen bílé větévky.8Kvílej jako panna pytlem oděná, když oplakává svého ženicha!9Z Hospodinova domu zmizela moučná oběť i úlitba. Kněží Hospodinu sloužící se dali do truchlení.10Zpustlo pole, vyschla země, zničeno obilí, víno pryč, olej dochází.11Zoufejte, rolníci, kvílejte, vinaři, kvůli pšenici a ječmeni – zničena byla sklizeň na poli!12Vinná réva uschla, zvadlo fíkoví, granátovníky i palmy s jabloněmi, všechny stromy v sadu uvadly – uvadlo samo lidské veselí.
Vyhlaste půst
13Oblečte se pytlem, kněží, truchlete! Sluhové oltáře, kvílejte! Pojďte, nocujte v pytlovině, kdo mému Bohu sloužíte! Domu vašeho Boha je upřena moučná oběť i úlitba.14Vyhlaste půst, svolejte shromáždění, shromážděte stařešiny i všechny obyvatele země do domu Hospodina, svého Boha, a pojďte volat k Hospodinu!15Ach, ten den! Hospodinův den blízko je, zhouba od Všemohoucího blíží se![1]16Přímo před našima očima se pokrm vytratil; z domu našeho Boha zmizel jásot a veselí.17Zrní se scvrklo pod hroudami, zpustly stodoly, sýpky jsou zbořeny, neboť zvadlo obilí.18I dobytek už naříká! Stáda krav bloudí sem a tam, neboť se nemají kde pást; i stáda ovcí jsou hlady zmožená.19Volám, Hospodine, k tobě! Širé pastviny spolkl oheň a lesy lehly popelem.20Sténá k tobě i divá zvěř, protože vyschla voda v potoce; širé pastviny spolkl oheň!
ZNAMENÍ KONCE - — Výzva k nářku - Prorok volá k pláči pro Boží metly.
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Jóelovi, synu Petúelovu. 2 Slyšte to, starší, pozorně naslouchejte, všichni obyvatelé země: Stalo se něco takového za vašich dnů anebo za dnů vašich otců? 3 Vypravujte o tom svým synům a vaši synové svým synům a jejich synové dalšímu pokolení: 4 Co zbylo po housenkách, sežraly kobylky, co zbylo po kobylkách, sežrali brouci, co zbylo po broucích, sežrala jiná havěť. 5 Vystřízlivějte, opilci, a plačte! Kvílejte, všichni pijani vína, že je vám mladé víno odtrženo od úst. 6 Vždyť na mou zemi vytáhl pronárod mocný a nesčíslný; má zuby lví, tesáky jako lvice. 7 Zpustošil mou vinnou révu, polámal můj fíkovník, kůru z něho sloupal a pohodil, způsobil, že vinné výhonky zežloutly. 8 Kvílej, jako panna oděná žíněnou suknicí kvílí pro ženicha svého mládí. 9 Obětní dary a úlitby jsou odtrženy od Hospodinova domu; truchlí kněží, sluhové Hospodinovi. 10 Pole je popleněno, truchlí role; je popleněno obilí, vyschl mošt, došel čerstvý olej. 11 Oráči se hanbí, vinaři kvílejí pro pšenici a ječmen; sklizeň na poli přišla nazmar. 12 Vinná réva uschla, zvadl fíkovník, granátový strom i datlovník a jabloň, všechno polní stromoví je suché. Lidským synům vyschl zdroj veselí.
— Výzva k pokání - Prorok vyzývá všechny stavy ke kajícné pokoře před Bohem.
13 Kněží, opásejte se k naříkání, kvílejte, sluhové oltáře, vejděte, nocujte v žíněných suknicích, sluhové mého Boha, neboť dům vašeho Boha je zbaven obětních darů a úliteb. 14 Uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění, shromážděte starší, všechny obyvatele země, do domu Hospodina, svého Boha, a úpějte k Hospodinu. 15 Běda, ten den! Blízko je den Hospodinův! Přivalí se jako zhouba od Všemohoucího. 16 Což nám není přímo před očima odtržen pokrm, od domu našeho Boha radost a jásot? 17 Zrno zaschlo pod hroudami, sklady jsou zpustošené, sýpky rozbořené, obilí uschlo. 18 Jak těžce oddychuje dobytek! Stáda skotu se plaší, nemají pastvu; stáda bravu se plouží. 19 K tobě, Hospodine, volám. Stepní pastviny pozřel oheň, všechno polní stromoví sežehl plamen. 20 Dobytek na poli po tobě prahne, v potocích vyschla voda, stepní pastviny pozřel oheň.