Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Jób 17

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Dech mě opouští, mé dny skončily, jen hřbitov zbývá mi. 2 Jsou se mnou ale ještě ti posměvači – kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči! 3 Slož za mne záruku, kterou určil jsi – kdo jiný by se za mě zaručil? 4 Jejich srdce jsi zbavil soudnosti, takovým přece nedáš zvítězit! 5 Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele, zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘ 6 Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví, kdekdo mi plivne do očí. 7 Oči se mi kalí hořkostí, z mých údů zbývá pouhý stín. 8 Při pohledu na mě se děsí poctiví, nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘ 9 Spravedlivý ale jde svou cestou dál, kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá. 10 Nuže, vy všichni, zkuste to znovu – moudrého mezi vámi ale nenajdu! 11 Mé dny uplynuly i s mými úmysly, touhy mého srdce se zhatily. 12 Obrátit usilují noc na den, v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘ 13 Je-li mou nadějí domov ve hrobě, mám-li si ustlat lože v temnotě, 14 mám-li nazývat jámu otcem svým a červy svou matkou a sestrami – 15 kde potom bude ta má naděje? Ta má naděje – kdo ji zahlédne? 16 Sestoupí se mnou do hrobu? Lehneme si spolu do prachu?“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Jób 17

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Na duchu jsem zlomen, mé dny dohasly, jen hrob mi zbývá.  2  Co posměšků zakouším, stále mě napadají, oka nezamhouřím.  3  Slož u sebe za mě záruku, kdo jiný by se zaručil rukoudáním?  4  Jejich srdce prozíravosti jsi zbavil, a proto je nevyvýšíš.  5  Přátelům se pochlebuje, vlastním synům vypovídá zrak.  

— Lidem k posměchu

6  Učinil mě pořekadlem lidu, tím, na nějž se plivá.  7  Můj zrak pohasl hořem, všechny mé údy jsou už jen stín.  8  Poctiví nad tím žasnou, nevinný je pobouřen rouhačem.  9  Spravedlivý se však přidrží své cesty, kdo má čisté ruce, bude ještě odvážnější.  10  Vy všichni, obraťte se a pak přijďte, moudrého však mezi vámi nenacházím.  11  Mé dny pomíjejí, moje záměry se hatí, přání mého srdce ztroskotala.  12  Noc vydávají za den, mluví o světle, kde temnota je blízko.  13  I kdybych měl naději, podsvětí bude mým domem, lože si ustelu ve tmách.  14  Jámě řeknu: ‚Tys můj otec,‘ červům: ‚Matko má, má sestro.‘  15  Kde mám jakou naději a splnění mé naděje kdo spatří?  16  Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme.“  

© 2001 Česká biblická společnost