Genesis 2

Bible, překlad 21. století

1 Tak bylo dokončeno nebe a země s veškerou jejich rozmanitostí.2 Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal.3 Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.4 To je příběh nebe a země, o jejich stvoření. Tenkrát, když Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,5 na zemi ještě nebylo žádné polní křoví a nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh na zem ještě nesesílal déšť a nebyl ani člověk, který by obdělával půdu.6 Ze země však vystupovala pára a zavlažovala celý zemský povrch.7 Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka[1] a do jeho chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí.8 Hospodin Bůh vysázel v Edenu[2] na východě zahradu a do ní postavil člověka, jehož zformoval.9 Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra i zla.10 Z Edenu vycházela řeka, aby zavlažovala zahradu, a odtud se rozdělovala do čtyř hlavních toků.11 První se jmenuje Píšon. Obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato,12 a zlato té země je výborné. Je tam i vonná pryskyřice bdelium a kámen onyx.13 Druhá řeka se jmenuje Gíchon; ta obtéká celou zemi Habeš.14 Třetí řeka se jmenuje Tigris a teče na východ od Asýrie. A čtvrtá řeka je Eufrat.15 Hospodin Bůh tedy vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a střežil.16 Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst,17 kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“18 Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby byl člověk sám; opatřím mu rovnocennou oporu.“19 (Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval.20 Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)21 Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem.22 Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi.23 Adam tenkrát řekl: „To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou, neboť je vzata z manžela!“24 To proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem.25 Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.

Genesis 2

Český ekumenický překlad

1  Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.2  Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.3  A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo. 4  Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,5  nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával.6  Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.7  I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.8  A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.9  Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. 10  Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky.11  Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,12  a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.13  Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.14  Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. 15  Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.16  A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst.17  Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ 18  I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“19  Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve.20  Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná.21  I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.22  A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.23  Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ 24  Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.25  Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.