:: ERF Bibleserver

Bible, překlad 21. století

Boží smlouva s Davidem

1 Jednou, když už se zabydlel ve svém domě, řekl David proroku Nátanovi: „Podívej se, já bydlím v cedrovém paláci, a Truhla Hospodinovy smlouvy zůstává pod plachtami.“ 2 „Udělej vše, co máš na srdci,“ odpověděl mu Nátan. „Bůh je s tebou.“ 3 Té noci ale Nátan dostal Boží slovo: 4 „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: ‚Tak praví Hospodin – Ty mi nepostavíš dům, kde bych bydlel. 5 Ode dne, kdy jsem vyvedl Izrael, až dodnes jsem přece nebydlel v domě, ale putoval jsem s Příbytkem z jednoho stanoviště na druhé. 6 Po celou tu dobu jsem se stěhoval, kamkoli šli všichni synové Izraele. Řekl jsem snad někdy některému izraelskému soudci,^[1] jemuž jsem přikázal pást můj lid: Proč jste mi nepostavili cedrový dům?‘ 7 Řekni mému služebníku Davidovi: ‚Tak praví Hospodin zástupů – Já jsem tě vzal z pastvin, od ovcí, abys vedl můj lid Izrael. 8 Byl jsem s tebou všude, kam ses vydal, a všechny tvé nepřátele jsem před tebou vyhladil. Proslavím tvé jméno jako jméno jednoho z největších mužů na zemi. 9 I svému lidu Izraeli zajistím místo a zasadím jej tak, aby bydlel doma a nikdo ho nerušil. Už ho nebudou utlačovat zlosynové jako dříve, 10 za dnů, kdy jsem nad svým izraelským lidem ustanovil soudce. Všechny tvé nepřátele pokořím. Oznamuji ti, že Hospodin postaví dům tobě. 11 Až se naplní tvé dny a odejdeš ke svým předkům, pozdvihnu tvého potomka, jednoho z tvých synů, a jeho království upevním. 12 To on mi postaví dům a já navěky upevním jeho trůn. 13 Já mu budu otcem a on mi bude synem. Svou laskavost od něj neodvrátím, jako jsem ji odvrátil od tvého předchůdce. 14 Ustanovím ho ve svém domě a ve svém království navěky, jeho trůn se navěky nepohne.‘“ 15 Přesně těmito slovy, přesně podle tohoto vidění promluvil Nátan k Davidovi. 16 Král David pak přišel, posadil se před Hospodinem a řekl: „Kdo jsem já, Hospodine Bože, a co je můj dům, žes mě dovedl až sem? 17 A i to se ti zdálo málo, Bože, takže jsi domu svého služebníka přislíbil budoucnost! Pohlédl jsi na mě, Hospodine Bože, jako kdybych byl někdo vznešený. 18 Co k tomu David ještě může dodat, když jsi svého služebníka zahrnul takovou ctí? Ty přece znáš svého služebníka, 19 Hospodine! Pro dobro svého služebníka a podle svého srdce jsi projevil svou velkorysost, když jsi zjevil všechny tyto velkolepé věci. 20 Hospodine, nikdo není jako ty a není Boha kromě tebe, jak jsme vždy na vlastní uši slyšeli. 21 A kdo je jako tvůj lid Izrael, jediný národ na zemi, který si Bůh přišel vykoupit jako svůj lid! Získal sis jméno velikými a ohromnými divy, když jsi vypudil národy před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta! 22 Svůj lid Izrael jsi navěky učinil svým lidem a ty, Hospodine, jsi jejich Bůh. 23 Nuže, Hospodine, kéž se navěky potvrdí slovo, které jsi dal svému služebníkovi a jeho domu. Učiň, jak jsi řekl; 24 kéž se to potvrdí a tvé jméno se navěky proslaví! Kéž se říká: ‚Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Izraeli Bohem.‘ Kéž je dům Davida, tvého služebníka, před tebou upevněn! 25 Bože můj, ty jsi svému služebníku prozradil, že mu zbuduješ dům. To proto tvůj služebník nalezl odvahu modlit se před tebou. 26 Ano, Hospodine, ty sám jsi Bůh a ty jsi svému služebníku zaslíbil toto dobrodiní. 27 Zalíbilo se ti požehnat domu svého služebníka, aby před tebou trval navěky. Díky tvému požehnání, Hospodine, bude navěky požehnán!“

Český ekumenický překlad

— Dům Hospodinův a dům Davidův - Prorok Nátan králi ohlašuje, že teprve jeho syn vystaví chrám. Davidovu rodu zaslibuje trvalé kralování.

1 Když David už sídlil ve svém domě, řekl proroku Nátanovi: „Hle, já sídlím v domě cedrovém a schrána Hospodinovy smlouvy je pod stanovými houněmi.“ 2 Nátan Davidovi odvětil: „Udělej vše, co máš na srdci, neboť Bůh je s tebou.“ 3 Ale té noci se stalo Boží slovo k Nátanovi: 4 „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi nebudeš budovat dům, v němž bych sídlil. 5 Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dne tohoto. Putoval jsem se stanem, ale příbytek jsem neměl. 6 Ať jsem přecházel s celým Izraelem kudykoli, zdalipak jsem kdy řekl některému z izraelských soudců, jemuž jsem přikázal pást můj lid: ‚Proč mi nezbudujete cedrový dům?‘ 7 Nyní tedy promluvíš takto k mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin od stáda, abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem. 8 Byl jsem s tebou, ať jsi šel kamkoli. Vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Tvé jméno jsem učinil tak veliké, jako je jméno velikánů na zemi. 9 I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej; tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou vysávat bídáci jako dřív. 10 Ode dnů, kdy jsem správou svého izraelského lidu pověřil soudce, podrobil jsem ti všechny nepřátele. Oznamuji ti, že Hospodin vybuduje dům tobě. 11 Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku z tvých synů a upevním jeho království. 12 Ten mi vybuduje dům a já upevním jeho trůn navěky. 13 Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem odňal tomu, který byl před tebou. 14 Ustanovím jej ve svém domě a ve svém království navěky. Jeho trůn bude navěky upevněn.“ 15 Nátan k Davidovi promluvil ve smyslu všech těchto slov a celého tohoto vidění. 16 Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: „Co jsem, Hospodine Bože, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 17 A i to bylo v tvých očích málo, Bože. Dokonce přislibuješ domu svého služebníka dlouhá léta. Shlédl jsi na mě, jako bych byl člověk vysoké hodnosti, Hospodine Bože. 18 Co může David ještě dodat k slávě, kterou jsi dal svému služebníku? Vždyť ty znáš svého služebníka. 19 Hospodine, kvůli svému služebníku a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o všech těchto velikých věcech vědět. 20 Hospodine, není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. 21 Kdo je jako tvůj izraelský lid, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit za lid; učinil sis jméno velikými a hroznými činy, když jsi vypudil pronárody před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta. 22 Ty jsi stanovil, aby tvůj izraelský lid byl tvým lidem navěky, a sám ses jim stal, Hospodine, Bohem. 23 Nyní tedy, Hospodine Bože, ať se navěky věrné ukáže tvé slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domu. Učiň, jak jsi promluvil. 24 Ať se navěky osvědčí jako věrné a veliké tvé jméno, ať se říká: Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Izraeli Bohem. A dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný. 25 Neboť ty, Bože, jsi svému služebníku ohlásil, že mu vybuduješ dům. Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se před tebou. 26 Ano, Hospodine, ty sám jsi Bůh. Přislíbil jsi svému služebníku takové dobrodiní. 27 Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Dáš-li mu, Hospodine, požehnání, bude požehnán navěky!“