od Biblion1Jan se vypravil z Gezeru a oznámil svému otci Šimonovi, co Kendebaios provádí.2Šimon tedy zavolal oba své nejstarší syny, Jana i Judu, a řekl jim: „Já, mí bratři a celý rod mého otce jsme od mládí až dodnes bojovali ve válkách za Izrael a mnohokrát se nám podařilo Izrael zachránit.3Teď už jsem starý, ale vy jste díky Bohu v nejlepších letech. Nastupte po mně a mém bratrovi, jděte a bojujte za náš národ a pomoc Nebes ať je s vám!“4Potom vybral v zemi 20 000 bojovníků a jezdce a vytáhli proti Kendebaiovi. Přenocovali v Modiinu,5ráno vstali, vytáhli na pláň a hle, proti nim tam stálo obrovské vojsko – pěchota i jízda! Dělilo je od nich jen koryto potoka.6Jan se svým vojskem zaujal postavení proti nim, a když viděl, že vojáci mají strach překročit potok, překročil ho jako první. Když to jeho muži uviděli, vydali se přes potok za ním.7Pak promíchal své jednotky a postavil jezdce mezi pěší, protože nepřátelská jízda byla příliš početná.8Zatroubili do útoku a Kendebaios se svým vojskem musel utéct. Zůstalo mnoho padlých a zbytek utekl do pevnosti.9Janův bratr Juda byl raněn, ale Jan pronásledoval Kendebaia až do jeho pevnosti Kidron.10Někteří utekli do věží v polích u Ašdodu, ale Jan je vypálil; padlo tam na 2000 mužů. Potom se v pořádku vrátil do Judska.
Šimonova smrt
11Místodržícím jerišské pláně byl jmenován Ptolemaios, syn Abubův. Měl spoustu stříbra a zlata,12neboť byl veleknězovým zetěm.13Jeho srdce ale zpychlo a rozhodl se, že ovládne zemi; přemýšlel tedy, jak by se Šimona a jeho synů lstivě zbavil.14Šimon právě objížděl města v zemi a staral se o jejich potřeby. V jedenáctém měsíci (což je měsíc šebat) roku 177[1] přijel Šimon se svými syny Matatiášem a Judou do Jericha.15Syn Abubův je lstivě přijal v pevnůstce zvané Dok, kterou postavil. Uspořádal pro ně velikou hostinu, ale ukryl tam své muže.16Když se Šimon a jeho synové opili, Ptolemaios a jeho lidé vstali, chopili se zbraní, vrhli se na Šimona a uprostřed hodování ho zabili i s jeho dvěma syny a několika sluhy.17Spáchal tak hroznou zradu a oplatil dobro zlem.
Šimonův nástupce Jan
18Ptolemaios o tom sepsal zprávu a poslal ji králi. Žádal, ať mu pošle na pomoc vojsko a předá mu města i venkov.19Další muže poslal do Gezeru zabít Jana.[2] Napsal také velitelům jednotek,[3] že jim dá stříbro, zlato a dary, přejdou-li na jeho stranu.20Další muže poslal, aby se zmocnili Jeruzaléma a chrámové hory.21Kdosi je však předběhl a oznámil Janovi v Gezeru, že jeho otec i bratři zahynuli, a dodal: „Král poslal vrahy i na tebe.“22Jan byl tou zprávou naprosto zděšen. Své vrahy pak nechal zajmout a popravit, protože se včas dozvěděl, že ho jdou zabít.23Ostatní Janovy příběhy, jeho boje a statečné činy, stavba hradeb, které obnovil, a jeho další skutky24jsou popsány v kronice jeho velekněžství od doby, kdy se stal veleknězem po svém otci.
1. Makabejská 16
Český ekumenický překlad
od Česká biblická společnost1Jóchanan vystoupil z Gezeru do Jeruzaléma a oznámil svému otci Šimeónovi, co Kendebaios provedl.2Šimeón zavolal své dva starší syny, Judu a Jóchanana, a řekl jim: „Já a moji bratři a dům mého otce jsme vedli boje Izraele od svého mládí až do dnešního dne a podařilo se nám mnohokrát vlastníma rukama osvobodit Izraele.3Teď už jsem zestárl a vy jste z milosti Boží dospěli; zastupte mne a mého bratra, vytáhněte do boje za náš národ a pomoc Nebes bude s vámi.“4Pak vybral z izraelské země dvacet tisíc bojeschopných mužů a jezdce; ti vytáhli proti Kendebaiovi a přenocovali v Módeínu.5Ráno vstali, vytáhli do pole a hle, proti nim veliké vojsko, pěšáci a jezdci. Mezi oběma vojsky byl rozvodněný potok.6Jóchanan se svým lidem se jim postavil. Když viděl, že se lid bojí potok přebrodit, přešel jej první. Muži jej viděli a přebrodili se za ním.7Potom rozdělil lid, jezdce umístil mezi oddíly pěchoty, neboť nepřátelská jízda byla velmi početná.8Zaduli do polnic a Kendebaios a jeho vojsko byli zahnáni na útěk; mnozí byli zraněni nebo zabiti. Zbylí uprchli do pevnosti.9Tehdy byl poraněn i Juda, Jóchananův bratr. Jóchanan pak nepřítele pronásledoval až ke Kedrónu, který Kendebaios opevnil.10Jiní uprchli do věží na polích Ašdódu, on však toto město vypálil; padlo tam na dva tisíce mužů. Pak se ve zdraví vrátil do Judska.
Šimeón zavražděn
11Ptolemaios, syn Abúbův, byl ustanoven vojevůdcem na jerišské rovině. Měl mnoho stříbra a zlata;12byl totiž veleknězovým zetěm.13Zpyšněl a chtěl ovládnout zemi. Zamýšlel odstranit lstí Šimeóna a jeho syny.14Šimeón právě obcházel města v zemi, aby se přesvědčil, co potřebují. Tak přišel i do Jericha se svými syny Matitjášem a Judou roku stého sedmdesátého sedmého v jedenáctém měsíci (je to měsíc šebát).15Syn Abúbův je lstivě přijal v pevnůstce zvané Dók, kterou vystavěl, a uspořádal pro ně velkou hostinu; ukryl tam však své lidi.16Když se Šimeón a jeho synové opili, povstal Ptolemaios a jeho společníci, chopili se zbraně a vrhli se do jídelny na Šimeóna, zabili ho, též jeho dva syny a některé z jeho služebníků.17Tak spáchal velký zločin a odměnil se zlem za dobro.18Ptolemaios sepsal o tom zprávu a odeslal ji králi, aby mu poslal na pomoc vojsko a předal do jeho pravomoci zemi i města.19Jiné muže vyslal do Gezeru, aby odstranili Jóchanana, a velitelům poslal listy s prosbou, aby se k němu dostavili, že je podělí stříbrem, zlatem a jinými dary.20Další poslal, aby se zmocnili Jeruzaléma a chrámové hory.
Jóchanan, Šimeónův syn, veleknězem
21Kdosi je však předběhl a oznámil Jóchananovi v Gezeru, že jeho otec a bratři zahynuli. Řekl: „Ptolemaios poslal vrahy i na tebe.“22Když to Jóchanan uslyšel, velmi se polekal a muže, kteří ho přišli zahubit, dal hned zajmout a zabít. Vždyť předem věděl, že ho chtějí zahubit.23Ostatní činy Jóchananovy, jeho bitvy a statečnost, kterou se vyznamenal, stavby hradeb, které vybudoval, všechny jeho skutky24jsou zapsány v letopise jeho velekněžství od doby, kdy se po svém otci stal veleknězem.