1. Korintským 11

Bible, překlad 21. století

1 Řiďte se mým příkladem, tak jako já Kristovým.2 Chválím vás, že na mě stále pamatujete a držíte se učení, které jsem vám předal.3 Chtěl bych však, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.4 Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s pokrytou hlavou, dělá ostudu Tomu, který je mu hlavou.5 Stejně tak každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, dělá ostudu tomu, který je jí hlavou; je to úplně stejné, jako kdyby se oholila.6 Pokud se žena nechce zahalovat, pak ať se rovnou ostříhá. Pokud se ovšem stydí ostříhat nebo oholit, pak ať se tedy zahaluje.7 Muž si nemá zahalovat hlavu, neboť je obrazem a slávou Boží. Žena je ale slávou svého muže.8 Muž přece nebyl stvořen z ženy, ale žena z muže.[1]9 Muž také nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži.[2]10 Proto ať si žena zahaluje hlavu na znamení autority kvůli andělům.11 V Pánu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy.12 Vždyť jako je žena z muže, tak je zas muž skrze ženu – a všechno společně je z Boha.13 Posuďte sami: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?14 Copak vás neučí sama přirozenost, že pro muže jsou dlouhé vlasy ostudou?15 Pro ženu jsou však dlouhé vlasy slávou; jsou jí totiž dány jako pokrývka.16 Pokud se o tom někdo chce hádat, my to ve zvyku nemáme a církve Boží také ne.17 Když už jsem u napomínání, nemohu vás pochválit za to, že vaše shromáždění jsou spíše ke škodě než k užitku.18 Především se doslýchám, že když se scházíte v církvi, máte mezi sebou roztržky, a skoro tomu věřím.19 Musí totiž mezi vámi být i rozdělení, aby se ukázalo, kteří z vás jsou spolehliví.20 To, co probíhá na vašich společných shromážděních, není žádná večeře Páně.21 Každý má k jídlu svou vlastní večeři, a pak někdo hladoví a jiný se opil.22 Copak nemůžete jíst a pít doma? To pohrdáte Boží církví natolik, že ponižujete ty, kdo nic nemají? Co na to mám říci? Mám vás pochválit? Za toto vás nechválím!23 Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,24 vzdal díky a lámal se slovy: „Toto je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“25 Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi. Kdykoli z něj pijete, čiňte to na mou památku.“26 Kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodným způsobem, takový se proviní proti Pánově tělu a krvi.28 Ať každý sám sebe prověří, než bude jíst z toho chleba a pít z toho kalichu.29 Kdo totiž jí a pije, aniž by si uvědomoval, že jde o Pánovo[3] tělo, takový jí a pije své vlastní odsouzení.30 To proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných, a mnozí dokonce umírají.31 Kdybychom se ovšem soudili sami, nebyli bychom souzeni.32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni se světem.33 Nuže, bratři moji, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.34 Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní pokyny vám dám, až přijdu.

1. Korintským 11

Český ekumenický překlad

1  Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova. 2  Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.3  Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.4  Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,5  a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou ; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.6  Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.7  Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.8  Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.9  Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.10  Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.11  V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,12  vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.13  Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?14  Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,15  kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.16  Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích. 17  Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.18  Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.19  Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí. 20  Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:21  každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.22  Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím! 23  Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,24  vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“25  Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“ 26  Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.27  Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.28  Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.29  Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.30  Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.31  Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.32  Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.33  A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.34  Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.