1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův, když Saul nechal hlídat jeho dům, aby ho mohl zabít.[1]2Zbav mě mých nepřátel, Bože můj, před útočníky mě ochraňuj.3Zbav mě těch zlosynů, zachraň mě od těch vrahounů!4Pohleď, Hospodine – v záloze na mě číhají, všichni ti siláci se na mě sbírají, i když jsem bezúhonný, nevinný!5Pro nic za nic se sbíhají, na mě se chystají, povstaň mi na pomoc, jen pohlédni!6Hospodine Bože zástupů, Bože Izraele, procitni, potrestej všechny ty pohany, neměj slitování s podlými zločinci! séla7Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.8Pohleď, co ústy prskají! Svými rty bodají jako dýkami – myslí si: „Kdo to uslyší?“9Tobě jsou, Hospodine, jen pro smích, všem těm pohanům se vysmíváš.10Ty jsi má síla, tebe vyhlížím, ty, Bože, jsi můj pevný hrad!11Bůh ve své lásce jde mi naproti, z nepřátel činí mi pastvu pro oči.12Ještě je nepobíjej, můj lid by zapomněl, mocně však jimi otřes a poniž je, Pane můj, vždyť jsi náš štít!13Za hříchy jejich úst, za slova jejich rtů jejich vlastní pýcha kéž by je lapila! Za všechny jejich kletby, za všechny lži14vyhlaď je ve svém hněvu, vyhlaď dočista! Jen ať se dozví zemské končiny, že Bůh je vládcem Jákoba! séla15Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.16Sem a tam toulají se, potravu hledají, o hladu musejí se ke spánku uložit.17Já ale budu o tvé síle zpívat, tvou lásku chci opěvovat od rána. Vždyť ty ses stal mou pevností, mým útočištěm v den soužení.18Ty jsi má síla, tobě zazpívám, ty, Bože, jsi můj pevný hrad, Bože, lásko má!
Žalm 59
Český ekumenický překlad
VYSVOBOĎ MĚ OD MÝCH NEPŘÁTEL, MŮJ BOŽE
1 Pro předního zpěváka, jako: „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis, když Saul dal střežit dům, aby ho usmrtil. 2 Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože, buď mi hradem proti útočníkům. 3 Vysvoboď mě od těch, kdo páchají ničemnosti, zachraň mě před těmi, kdo prolévají krev. 4 Hle, jak nástrahy mi strojí, mocní srocují se proti mně, ne snad pro nevěrnost nebo můj hřích, Hospodine, 5 sbíhají se, aby zakročili, ne však kvůli nepravosti. Vzbuď se, pojď mi vstříc a pohleď! 6 Hospodine, Bože zástupů, ty jsi Bůh Izraele. Procitni a ztrestej všechny pronárody, neměj slitování s nikým, kdo by věrolomně páchal ničemnosti. 7 K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 8 Hle, co chrlí jejich ústa! Mezi jejich rty jsou meče, že prý: „Kdo to slyší?“ 9 Ty se jim však, Hospodine, směješ, všechny pronárody jsou ti k smíchu. 10 Moje sílo, budu se tě držet! Bůh je přece hrad můj nedobytný. 11 Bůh můj milosrdný jde přede mnou, Bůh mi dá, že spatřím pád těch, kdo proti mně sočí. 12 Jen je nepobíjej, aby můj lid nezapomněl; rozežeň je mocí svou a sraz je, ty jsi náš štít, Panovníku! 13 Hříchem svých úst, slovem svých rtů, vlastní pýchou ať jsou polapeni za kletbu a za lež, které vyřkli. 14 Skoncuj v rozhořčení, skoncuj s nimi, ať poznají, že Bůh vládne v Jákobovi i v dálavách země! -Sela- 15 K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 16 Za potravou sem a tam se honí, když se nenasytí, zůstávají přes noc. 17 Já však budu zpívat o tvé síle, nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého. 18 Moje sílo, o tobě chci žalmy zpívat. Bůh je přece hrad můj nedobytný, Bůh můj milosrdný.