Ámos 7

Bible, překlad 21. století

1 Panovník Hospodin mi ukázal toto: Když skončila senoseč pro krále a tráva začínala růst k pozdnímu sečení, hle – nachystal roje kobylek!2 Když sežraly veškerou zeleň na zemi, řekl jsem: „Hospodine, Pane můj, prosím odpusť! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“3 A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se to,“ řekl Hospodin.4 Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – Panovník Hospodin volal, že povede soud ohněm! Když strávil širý oceán a měl pohltit i zem,5 řekl jsem: „Panovníku Hospodine, prosím přestaň! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“6 A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin.7 Potom mi ukázal toto: Pán stál na hradbě s olovnicí, s olovnicí v ruce.8 „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě Hospodin. „Olovnici,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Pán řekl: „Hle, spouštím olovnici doprostřed svého lidu, Izraele.[1] Víckrát už je neušetřím.9 Izákovy obětní výšiny budou zničeny, z izraelských svatyní budou sutiny, až s mečem povstanu proti Jeroboámovu domu!“[2]10 Betelský kněz Amaciáš tehdy vzkázal izraelskému králi Jeroboámovi: „Amos proti tobě osnuje spiknutí v samém srdci Izraele. Země nemůže všechny ty jeho řeči snést.11 Amos totiž říká: ‚Jeroboám zahyne mečem! Izrael bude vyhnán ze země!‘“12 Potom Amaciáš řekl Amosovi: „Seber se, vidoucí,[3] a utíkej do Judska! Tam si vydělávej na chleba, prorokuj si tam.13 V Bet-elu už ale víckrát neprorokuj – vždyť je to králova svatyně, je to chrám království!“14 Amos na to Amaciášovi odpověděl: „Nebýval jsem prorok ani prorocký učedník – choval jsem dobytek a pěstoval fíky.15 Hospodin mě ale vzal od ovcí a řekl mi: ‚Jdi, prorokuj mému lidu, Izraeli.‘16 Proto teď slyš slovo Hospodinovo. Ty říkáš: ‚Neprorokuj o Izraeli, o domu Izákovu neřečni!‘17 Nuže, toto praví Hospodin: Tvá žena bude smilnit ve městě a tví synové i dcery padnou mečem. Tvá země bude rozměřena provazcem a ty zemřeš v zemi nečisté. Izrael musí být jistojistě ze své země vysídlen!“

Ámos 7

Český ekumenický překlad

1  Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, připravuje kobylky, když začíná růst otava. Po královské senoseči, sotvaže otava vzešla, 2  stalo se, že docela sežraly byliny země. I řekl jsem: „Panovníku Hospodine, odpusť prosím! Jak Jákob obstojí? Je tak nepatrný!“ 3  Hospodin byl nad tím jat lítostí: “Nestane se to,“ řekl Hospodin. 4  Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, Panovník Hospodin volá, že povede spor ohněm. Ten pozřel obrovskou propastnou tůň a sžírá už i Jákobův podíl. 5  I řekl jsem: „Panovníku Hospodine, ustaň prosím! Jak Jákob obstojí? Je tak nepatrný!“ 6  Hospodin byl nad tím jat lítostí: “Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin. 7  Toto mi ukázal: Hle, Panovník stojí na hradbách s olovnicí, s olovnicí v ruce. I řekl mi Hospodin: „Ámosi, co vidíš?“ 8  Odpověděl jsem: “Olovnici.“ A Panovník řekl: „Hle, spustím olovnici doprostřed Izraele, svého lidu. Už mu nebudu dál promíjet. 9  Posvátná návrší Izákova budou zpustošena, Izraelovy svatyně budou obráceny v trosky, proti domu Jarobeámovu se postavím s mečem.“ 10  Bételský kněz Amasjáš poslal izraelskému králi Jarobeámovi zprávu: “Spikl se proti tobě Ámos přímo v izraelském domě. Není možné, aby země snášela všechna jeho slova. 11  Ámos totiž říká: Jarobeám zemře mečem a Izrael bude zcela jistě přesídlen ze své země.“ 12  Pak řekl Amasjáš Ámosovi: „Seber se, vidoucí, a prchej do judské země! Tam chleba jez a tam si prorokuj! 13  A nikdy už neprorokuj v Bét-elu, neboť je to svatyně králova, královský dům.“ 14  Ámos Amasjášovi odpověděl: “Nebyl jsem prorok ani prorocký žák, zabýval jsem se dobytkem a sykomorami. 15  Hospodin mě vzal od ovcí, Hospodin mi rozkázal: ‚Jdi a prorokuj Izraeli, mému lidu!‘ 16  Slyš tedy slovo Hospodinovo. Ty říkáš: ‚Neprorokuj proti Izraeli, nevynášej věštbu proti Izákovu domu!‘ 17  Proto Hospodin praví toto: ‚Tvoje žena bude v městě provozovat smilství, tvoji synové a dcery padnou mečem, tvá půda bude rozměřena provazcem a ty zemřeš v zemi nečisté.‘ Izrael bude zcela jistě přesídlen ze své země.“