Titovi 3 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Koupel znovuzrození

1 Připomínej jim, ať se poslušně podřizují vládcům a vrchnostem, ať jsou vždy připraveni konat dobro, 2 ať o nikom nemluví zle, ať jsou snášenliví, laskaví a vůči všem lidem ať vždy prokazují vlídnost. 3 I my jsme přece bývali nerozumní, nepovolní a oklamaní. Otročili jsme vášním a rozkoším, žili jsme v zášti a závisti, byli jsme odporní a plní vzájemné nenávisti. 4 Když se však ukázala laskavost a lidumilnost našeho Spasitele Boha, 5 spasil nás – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, 6 kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista. 7 Jeho milostí jsme takto ospravedlněni, abychom se stali dědici věčného života, který očekáváme. 8 Je to jistá pravda. Proto chci, abys na ní trval, aby se ti, kdo věří v Boha, snažili vynikat v dobrých skutcích. To je totiž dobré a užitečné pro lidi. 9 Hloupým hádkám, vykládání rodokmenů, svárům a zákonickým sporům se ale vyhýbej, neboť jsou neplodné a marné. 10 Rozvratníka po prvním a druhém napomenutí vyobcuj. 11 Věz, že takový člověk je zkažený a hřeší, odsouzen sám sebou. 12 Až k tobě pošlu Artema nebo Tychika, udělej vše, abys ke mně přišel do Nikopole, neboť jsem se rozhodl strávit tam zimu. 13 Právníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nescházelo. 14 Ti, kdo patří k nám, ať se učí vynikat v dobrých skutcích, aby uměli pomáhat v nouzi a nebyli neužiteční. 15 Všichni, kdo jsou se mnou, tě pozdravují. Pozdrav ty, kteří nás milují ve víře. Milost s vámi všemi.

Český ekumenický překlad

— Boží milost vede ke kázni

1 Připomínej bratřím, ať jsou podřízeni těm, kdo mají vládu a moc, a ať je poslouchají. Ať jsou vždy hotovi jednat dobře. 2 Ať nikoho nepomlouvají, ať se nepřou, jsou mírní a vždycky se ke všem chovají vlídně. 3 Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli. 4 Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: 5 On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. 6 Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele, 7 abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje. 8 Tato slova jsou spolehlivá, a chci, abys tomu všemu neochvějně učil, tak aby ti, kdo uvěřili Bohu, snažili se vynikat dobrým jednáním. To je dobré a lidem prospěšné. 9 Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu. 10 Sektáře jednou nebo dvakrát napomeň a pak se ho zřekni; 11 je jasné, že takový člověk je převrácený, hřeší, a tak sám nad sebou vynáší soud.

— Osobní pokyny a pozdravy

12 Jakmile k tobě pošlu Artemu nebo Tychika, přijď hned ke mně do Nikopole. Rozhodl jsem se, že tam strávím zimu. 13 Zákoníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nechybělo. 14 Ať se učí i naši lidé vynikat v dobrých skutcích, kde je jich naléhavě potřebí, aby nebyli neužiteční. 15 Pozdravují tě všichni, kdo jsou se mnou. Vyřiď pozdrav našim přátelům ve víře. Milost s vámi se všemi.

Slovo na cestu

K přetvoření povahy máme důvod i předpoklady

1 Připomínej bratřím, ať respektují své státní zřízení a ať jsou ochotni ke každé obecně prospěšné práci. 2 O nikom ať nemluví špatně, nehádají se, ale ať jsou mírní a vždycky ke všem vlídní. 3 Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, vzpurní, bloudili jsme bez cíle, otročili všelijakým vášním a v našem srdci sídlil hněv, závist a nenávist. 4 Ale Bůh ukázal svou lásku a dobrotu a zachránil nás. 5 Neučinil to kvůli našim kdovíjakým zásluhám, ale ze své laskavosti a soucitu. Očistil nás od všech hříchů 6-7 a udělil svého Ducha, který v nás zrodil nový život. Toho Ducha jsme dostali v hojnosti zásluhou Ježíše Krista a pouze z jeho dobroty. Již nyní smíme mít podíl na věčném životě, který toužebně očekáváme.

Křesťan je za všech okolností příkladem v rozhodném jednání

8 Na všechno, co ti říkám, se můžeš spolehnout. Trvej na těchto slovech, aby se všichni, kdo věří v Boha, snažili vynikat dobrým jednáním. Je to nejen správné, ale i užitečné. 9 Nenech se zatáhnout do debat o neřešitelných otázkách a sporných teologických myšlenkách a nepouštěj se do hašteření o závažnost židovského zákona; není to k ničemu a nikam to nevede, jen k hádkám. 10 Toho, kdo si v tom libuje, varuj jednou, nanejvýš dvakrát. Nepomůže-li to, rozejdi se s ním; 11 takový člověk hřeší vědomě a tím sám sebe odsuzuje.

Žít jeden pro druhého

12 Chci k tobě poslat buďto Artemu nebo Tychika. Jakmile dorazí, přijď za mnou co nejdřív do Nikopole; rozhodl jsem se, že zimu přečkám tam. 13 Právníka Zénu a Apolla vyprav na cestu pečlivě, aby jim nic nechybělo. 14 I věřící lidé se musí učit pomáhat potřebným a tak svou víru prokazovat v praxi. 15 Všichni, co jsou se mnou, tě pozdravují. Pozdravuj také všechny naše přátele ve víře. Tvůj Pavel

Bible Kralická

1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi. 2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem. 3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce. 4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha, 5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého, 6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho, 7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného. 8 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné. 9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné. 10 Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz, 11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen. 12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti. 13 Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku. 14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční. 15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.