1Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť.2Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl. Když ty dny uplynuly, vyhladověl.3Tehdy mu ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.“4Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ.‘“[1]5Potom ho ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa.6„Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci.7Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“8Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“[2]9Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů.10Je přece psáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, aby tě chránili,11a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.‘“[3]12Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.‘“[4]13Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost.
Duch je nade mnou
14Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí.15Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili.16Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl.17Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno:18„Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu19a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“[5]20Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj.21Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“22Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: „Copak to není Josefův syn?“23Na to jim odpověděl: „Asi mi povíte to rčení: ‚Lékaři, uzdrav se sám! Co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i tady, kde jsi doma.‘“24Potom dodal: „Amen, říkám vám, že žádný prorok není doma vážený.25Řeknu vám popravdě, že za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři roky a šest měsíců a po celé zemi byl veliký hlad, v Izraeli bylo mnoho vdov,26ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty.[6]27A za proroka Elíšy bylo v Izraeli mnoho malomocných, ale žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“[7]28Všechny, kdo to v synagoze slyšeli, popadla zuřivost.29Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů,30ale on prošel jejich středem a mířil dál.
Zázraky v Kafarnaum
31Sestoupil do galilejského města Kafarnaum. Když tam v sobotu učil,32lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc.33V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl:34„Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“35„Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Démon jím smýkl doprostřed a vyšel z něj, aniž by mu ublížil.36Všech se zmocnil úžas a začali se dohadovat: „Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?“37A zpráva o něm se šířila po celém okolí.38Potom vstal a odešel ze synagogy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována vysokou horečkou, a tak ho za ni poprosili.39Postavil se nad ni, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ona pak hned vstala a začala je obsluhovat.40Všichni, kdo měli nemocné různými neduhy, je k němu při západu slunce přiváděli a on na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je.41Z mnohých vycházeli démoni s křikem: „Ty jsi Boží Syn!“ On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš.42Když se rozednilo, Ježíš odtud odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, a když přišly k němu, chtěly ho zadržet, aby od nich neodcházel.43On jim však řekl: „Musím ohlašovat Boží království také jiným městům; to je mé poslání.“44Kázal tedy v judských[8] synagogách.
1 Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti2 čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl.3 Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“4 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem.“5 Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země6 a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:7 Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“8 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“9 Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;10 vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘11 a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“12 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“13 Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle.
— Počátek Ježíšovy činnosti
14 Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí.15 Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
— Kázání v Nazaretě
16 Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.17 Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: 18 ‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, 19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘ 20 Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.21 Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“22 Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“23 On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma.“24 Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.25 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad.26 A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské.27 A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“28 Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.29 Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.30 On však prošel jejich středem a bral se dál.
— Uzdravení posedlého v Kafarnaum
31 Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu.32 Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc.33 V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem:34 “Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“35 Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.36 Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: „Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!“37 A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny.
— Činnost v Kafarnaum
38 Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni.39 Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je. 40 Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je.41 Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš. 42 Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.43 Řekl jim: „Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán.“44 A kázal v judských synagógách.
1Ježíš se vrátil od Jordánu naplněn Duchem svatým a ten ho nyní vedl do ústraní na poušť.2Pobyl tam čtyřicet dní a po celou tu dobu nic nejedl. Když už byl vyčerpán hladem, přišel k němu ďábel3a pokoušel ho: „Jsi-li opravdu Boží Syn, nadělej si chleba z těchto kamenů.“4Ježíš odpověděl: „Je psáno v zákoně: ‚Člověku nestačí k životu jen chléb, ale Boží slovo potřebuje vždycky.‘ “5Potom ďábel v jediném okamžiku odkryl moc a bohatství všech království světa6a řekl: „To všechno mi patří a mohu to rozdávat, komu se mi zlíbí.7Vzdej mi poctu a všechno to bude tvé.“8Ježíš řekl: „Je psáno, že jedině Boha máme uctívat a jenom jemu se klanět.“9Nakonec ho ještě ďábel vyvedl na ochoz chrámu a řekl: „Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů.10Vždyť je přece psáno, že Bůh přikáže svým andělům, aby tě ochránili,11a že tě ponesou na rukou, aby ses nezranil.“12Ježíš na to odpověděl: „Ale je také psáno, že nemáme Boží sliby zneužívat, ani Boha pokoušet.“13Po těchto slovech ho ďábel opustil a čekal na svou další příležitost.
Ježíš káže v Galileji
14Vyzbrojen mocí Ducha, vrátil se Ježíš do Galileje. Pověst o něm se brzy rozšířila po celém okolí.15Učil v synagogách, lidé se mu obdivovali a pozorně mu naslouchali.
Ježíš je odmítnut v Nazaretu
16Přišel i do Nazaretu, kde vyrůstal. I tam šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy. Povstal, aby dal najevo, že chce číst z Písma.17Podali mu svitek z knihy proroka Izajáše. Rozvinul ho a nalezl místo, kde je psáno:18„Duch Boží mě vede, protože mne Bůh určil, abych chudým přinesl radostnou zprávu, uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni, sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni, slepým abych vrátil zrak, utlačené osvobodil a ohlásil,19že teď přichází čas, kdy se Bůh chce nad každým slitovat a zachránit ho.“20Pak Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi a posadil se. Lidé napjatě čekali na výklad přečteného oddílu.21Obsahem Ježíšova kázání bylo: „Dnes se uskutečňuje to, co jsem právě četl.“22Všichni souhlasně přikyvovali a divili se, jak pěkně Ježíš hovořil. Říkali: „A to je syn tesaře Josefa!“23Ježíš ale pokračoval: „Asi byste mi rádi připomněli přísloví: Lékaři, uzdrav se sám! Proč neuděláš doma stejné zázraky, o jakých slyšíme třeba z Kafarnaum? –24Víte proč? Protože jako každý prorok nacházím nejméně víry u vás doma.25Jen si vzpomeňte, jak to bylo v době proroka Elijáše, kdy tři a půl roku nepršelo.26V Izraeli bylo mnoho vdov, ale Elijáš byl poslán jen k jediné, a to ještě pohanské vdově ze Sarepty v Sidónsku.27Anebo v době proroka Elíši bylo v Izraeli mnoho malomocných, a nakonec byl uzdraven jen Naamán, pohan ze Sýrie.“28Po těchto slovech se lidé v synagoze rozzuřili,29popadli Ježíše a vlekli ho za město na sráz hory, odkud ho chtěli svrhnout dolů.30On se jim však ztratil v davu a odešel odtud.
Ježíš učí jako ten, kdo má moc
31Odešel do Kafarnaum v Galileji a kázal tam v sobotu k lidem.32Na posluchače udělal hluboký dojem, protože z jeho slov vyzařovala zvláštní moc.33V synagoze byl také muž posedlý démonem a ten vykřikoval:34„Co je ti do nás, Ježíši z Nazaretu? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, tebe posílá Bůh.“35Ježíš démona okřikl: „Buď zticha a ven z něho!“ Zlý duch s tím mužem ještě zalomcoval, ale už mu neublížil. Od té chvíle měl ten muž pokoj.36Lidé se polekali a dohadovali se mezi sebou: „Co je to v jeho slovech? S jakou autoritou poroučí démonům, že ho na slovo poslouchají?“37A tak se o Ježíši brzy mluvilo po celém okolí.
Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho jiných
38Ze synagogy odešel Ježíš do domu rybáře Šimona. Tam ho prosili, aby pomohl Šimonově tchyni, která ležela na lůžku s vysokou horečkou.39Ježíš se nad nemocnou sklonil a slovem ji uzdravil. Horečka okamžitě klesla, žena vstala a dokonce byla schopna je pohostit.40Večer přicházeli mnozí k Ježíšovi a přiváděli s sebou svoje blízké postižené nejrůznějšími nemocemi. Kladl na ně ruce a uzdravoval je.41Osvobodil také mnoho lidí od démonů, kteří hrůzou křičeli: „Ty jsi Boží Syn.“ Ježíš je umlčoval, protože nestál o to, aby právě oni zveřejňovali, že je Mesiáš.
Ježíš káže v Galileji
42Časně ráno opustil Ježíš dům a vyhledal si osamělé místo. Lidé ho všude hledali. Chtěli ho zadržet a zabránit mu, aby od nich odešel.43On jim však řekl: „Musím i v jiných městech hlásat radostnou zprávu o přicházejícím Božím království, vždyť k tomu mne Bůh poslal.“44A tak kázal v různých synagogách i v Judsku.
Lukáš 4
Bible Kralická
1Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.2A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl.3I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.4I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.5I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.6A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.7Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.8I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.9Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.10Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,11A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.12A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.13A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.14I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.15A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.16I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.17I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:18Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,19A zvěstovati léto Páně vzácné.20A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.21I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.22A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?23I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti.24I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.25Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,26Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.27A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.28I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.29A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.30Ale on bera se prostředkem jich, ušel.31I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.32I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.33Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,34Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.35I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.36I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?37I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.38Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.39Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.40Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.41Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.42A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.43On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.44I kázal v školách Galilejských.