Lukáš 19 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Zacheus

1 Ježíš přišel do Jericha a procházel jím. 2 A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč. 3 Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy. 4 Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde. 5 Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“ 6 Rychle tedy slezl a radostně ho přijal. 7 Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“ 8 Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“ 9 „Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův! 10 Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“

O hřivnách

11 Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. 12 Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. 13 Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven^[1] a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘ 14 Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘ 15 Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. 16 Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17 Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘ 18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘ 19 Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘ 20 Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku, 21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22 Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel? 23 Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘ 24 Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘ 25 ‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘ 26 Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 27 A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“

Král na oslíku

28 Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému. 29 Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků 30 se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31 Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“ 32 Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl. 33 Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“ 34 „Pán ho potřebuje,“ odpověděli. 35 Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně. 36 A jak jel, prostírali své pláště na cestu. 37 Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli. 38 Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu!^[2] Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“ 39 V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“ 40 Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“

Doupě lupičů

41 Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním: 42 „Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto. 43 Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran 44 a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“ 45 Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali. 46 „Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘^[3] ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“^[4] 47 Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit. 48 Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Zacheus

1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. 2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; 3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. 4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. 5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ 6 On rychle slezl a s radostí jej přijal. 7 Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“ 8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ 9 Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. 10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“

— Podobenství o hřivnách

11 Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned. 12 Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost. 13 Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘ 14 Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘ 15 Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil. 16 Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17 Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘ 18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘ 19 Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘ 20 Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku, 21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22 Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel. 23 Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘ 24 Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘ 25 Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘ 26 Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 27 Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘„

— Vjezd do Jeruzaléma

28 Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma. 29 Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků 30 a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! 31 Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘„ 32 Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl. 33 Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“ 34 Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“ 35 Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili. 36 A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu. 37 Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli. 38 Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ 39 Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“ 40 Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ 41 Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče 42 a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. 43 Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. 44 Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“

— Očištění chrámu

45 Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, 46 a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ 47 Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, 48 ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.

Slovo na cestu

od Biblica

Ježíš přináší spasení Zacheovu domu

1 Potom Ježíš vešel do Jericha. 2 Žil tam vrchní výběrčí daní Zacheus, velký boháč. 3 Chtěl za každou cenu vidět Ježíše, ale protože sám byl malé postavy a okolo Ježíše se tísnily davy lidí, 4 předběhl průvod a vylezl na strom; odtamtud ho vyhlížel. 5 Když Ježíš došel až k tomu místu, podíval se vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, chci dnes být tvým hostem.“ 6 Zacheus slezl, jak nejrychleji uměl a plný radosti si odváděl Ježíše domů. 7 Lidé se posmívali: „Jde na návštěvu k takovému hříšníkovi!“ 8 Tu se Zacheus zastavil a obrátil na Ježíše: „Pane, polovinu svého majetku rozdám chudým a koho jsem okradl, tomu to čtyřnásobně vynahradím.“ 9 Nato Ježíš řekl: „Dnes se pro tohoto muže a jeho rodinu všechno mění. Teď plným právem patří k Božímu lidu. 10 Přišel jsem hledat a zachránit právě ty ztracené.“

Ježíš vypráví podobenství o deseti úřednících

11 Tyto události a to, že měl Ježíš namířeno do Jeruzaléma, vedlo lidi k domněnce, že se nyní ujme své vlády. 12 Jak to doopravdy bude, jim Ježíš naznačil následujícím vyprávěním: „Jeden vznešený muž odešel daleko za hranice své vlasti, aby se tam dal korunovat a vrátil se zpět jako král. 13 Předtím si však zavolal svých deset úředníků, dal každému z nich určitý obnos a řekl: ‚Nenechte je ležet ladem a snažte se jimi něco získat.‘ 14 Někteří občané ho však nenáviděli, a proto žádali: ‚Nechceme, aby byl naším králem.‘ 15 Vladař se však přesto vrátil s královskou hodností. Ihned si dal předvolat úředníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, jak hospodařili. 16 Přišel první a řekl: ‚Pane, získal jsem desetkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘ 17 Král ho pochválil: ‚Výborně, jsi dobrý hospodář. Nešlo o mnoho a obstál jsi. Svěřuji ti proto vládu nad deseti městy.‘ 18 Přišel druhý úředník, aby vykázal zisk: ‚Pane, mám pro tebe pětkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘ 19 I toho král pochválil a svěřil mu správu nad pěti městy. 20 Pak přišel další a řekl: ‚Pane, vím, že jsi přísný, 21 a tak jsem se bál o tvůj majetek. Dobře jsem ho ukryl a tady ti ho vracím nedotčený.‘ 22 Král mu řekl: ‚Tvá vlastní slova tě soudí, lenochu. Věděl jsi, co jsem nařídil, a nesplnil jsi to. 23 Proč jsi moje peníze alespoň neuložil na úrok?‘ 24 Pak řekl okolostojícím: ‚Vezměte ty peníze od něho a dejte je tomu, kdo získal desetinásobek.‘ 25 Namítali: ‚Pane, vždyť ten už má dost.‘ 26 Král odpověděl: ‚Každému, kdo se osvědčí, bude ještě přidáno, ale ten, kdo se neosvědčí, přijde o všechno. 27 A mé nepřátele, kteří mne nechtěli za panovníka, popravte!‘ “

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici

28 Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma. 29-30 V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31 Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘ “ 32 Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl. 33 Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají. 34 Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“ 35 Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše. 36 Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel. 37 Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli. 38 Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“ 39 Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“ 40 Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“ 41 Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku 42 řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš, 43 a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě. 44 Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“

Ježíš opět čistí chrám

45 V Jeruzalémě vešel do chrámu a hned za branou narazil na ty, kdo tam prodávali. Začal je vyhánět 46 se slovy: „Je psáno, že tento chrám je svaté místo pro modlitby, a vy jste z něho udělali tržiště.“ 47 Po několik dní se Ježíš vracel do chrámu a učil tam. Velekněží a vykladači zákona se ho chtěli za podpory předních občanů Jeruzaléma zmocnit a připravit ho o život, 48 ale nevěděli, jak to udělat, protože lid ho miloval a rád mu naslouchal.

Bible Kralická

1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho. 2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý. 3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl. 4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti. 5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati. 6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně. 7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil. 8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob. 9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův. 10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo. 11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží. 12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil. 13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu. 14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi. 15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal. 16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala. 17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy. 18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven. 19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy. 20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku. 21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval. 22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval. 23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky? 24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. 25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven. 26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato. 27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou. 28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému. 29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své, 30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně. 31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje. 32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl. 33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko? 34 A oni řekli: Pán ho potřebuje. 35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše. 36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě. 37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli, 38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. 39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých. 40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati. 41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním, 42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých. 43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran. 44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého. 45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho, 46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou. 47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti. 48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.