Galatským 4 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Snažím se říci, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka. Je sice pánem všeho, 2 ale až do času určeného otcem zůstává pod poručníky a správci. 3 Dokud jsme byli nedospělí, byli jsme i my takto zotročeni principy tohoto světa. 4 Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem, 5 aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství. 6 A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba,^[1] Otče!“ 7 A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic.

Bojím se o vás

8 Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové. 9 Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit? 10 Dbáte na dny, měsíce, období a roky! 11 Bojím se o vás, aby snad všechna moje dřina pro vás nebyla zbytečná. 12 Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili. 13 Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti. 14 I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše! 15 Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je! 16 Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu? 17 Tamti o vás mají horlivý zájem, ale nemyslí to dobře. Chtějí vás odloučit ode mě, abyste horlili pro ně. 18 Je dobré horlit v zájmu dobra, a to vždycky, nejen když jsem u vás. 19 Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus. 20 Chtěl bych teď být s vámi a změnit svůj tón, neboť jsem nad vámi bezradný.

Dvě smlouvy

21 Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká? 22 Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné.^[2] 23 Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení. 24 Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví. 25 Tato Hagar představuje horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví. 26 Nebeský Jeruzalém je ale svobodný a ten je naší matkou. 27 Je přece psáno: „Raduj se, neplodná, ty, jež nerodíš, jásej a křič, jež nemáš bolesti! Dětí opuštěné je totiž mnoho, více než té, jež muže má.“^[3] 28 Vy, bratři, jste tedy jako Izák dětmi zaslíbení. 29 Dnes je to stejné jako tehdy: ten narozený podle těla pronásleduje narozeného podle Ducha. 30 Co ale říká Písmo? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem svobodné!“^[4] 31 A tak, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale té svobodné.

Český ekumenický překlad

1 Chci říci: Pokud je dědic nezletilý, ničím se neliší od otroka, ač je pánem všeho. 2 Je podřízen poručníkům a správcům až do doby, kterou otec předem stanovil. 3 Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí. 4 Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, 5 aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. 6 Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. 7 A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.

— Důtklivé varování

8 Dříve jste však neznali Boha a byli jste otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou. 9 Nyní jste však Boha poznali; lépe řečeno: byli jste od Boha poznáni. Jak to, že se zase navracíte k těm bezmocným a ubohým mocnostem a chcete se jim dát znovu do otroctví? 10 Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky! 11 Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo. 12 Snažte se mi porozumět, bratří, jako já mám porozumění pro vás; prosím vás o to. Nic jste mi neublížili. 13 Víte, že jsem byl nemocen, když jsem u vás poprvé zvěstoval evangelium. 14 Vy jste se však ode mne neodvrátili s ošklivostí, ačkoli to pro vás bylo pokušením, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše. 15 Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu vám dosvědčit, že kdyby to bylo možné, byli byste pro mne obětovali vlastní oči. 16 Stal jsem se vaším nepřítelem tím, že vám říkám pravdu? 17 Oni se o vás horlivě ucházejí, ale nemyslí to dobře; chtějí vás připravit o spásu a strhnout vás na svou stranu. 18 Je správné horlit, ale pro dobrou věc a vždycky, nejen tehdy, když jsem u vás, moje děti. 19 Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu. 20 Jak bych teď chtěl být u vás a najít pro svou řeč pravý tón, vždyť si s vámi nevím rady!

— Příklad z Písma

21 Odpovězte mi vy, kteří chcete být pod zákonem: Co slyšíte v zákoně? 22 Čteme tam, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze ženy svobodné. 23 Ten z otrokyně se narodil jen z vůle člověka, ten ze svobodné podle zaslíbení. 24 Je to řečeno obrazně. Ty dvě ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sínaj, která rodí děti do otroctví; to je Hagar. 25 Hagar znamená horu Sínaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi. 26 Ale budoucí Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka. 27 Vždyť stojí psáno: ‚Raduj se, neplodná, která nerodíš, jásej a volej, která nemáš bolesti, neboť mnoho dětí bude mít osamělá, více než ta, která má muže.‘ 28 Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák. 29 Ale jako tenkrát ten, který se narodil pouze z těla, pronásledoval toho, který se narodil z moci Ducha, tak je tomu i nyní. 30 Co však říká Písmo? ‚Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.‘ 31 A proto, bratří, nejsme syny otrokyně, nýbrž ženy svobodné.

Slovo na cestu

Nedospělý dědic je podřízen poručníkovi, dospělý se svobodně rozhoduje

1 I s dědictvím je to ovšem tak, že dokud dědic nedosáhne zletilosti, neliší se jeho postavení od postavení sluhy, ač mu náleží celý otcův majetek. 2 Musí poslouchat svého poručníka, dokud neuplyne zákonná doba. 3 V takovém postavení jsme se nacházeli před Kristovým příchodem. Byli jsme vázáni běžnými zákony a zvyklostmi. 4 Ale když nadešel čas určený Bohem, poslal Bůh svého Syna. Narodil se z ženy a byl podřízen zákonu. Proč? 5 Musel se postavit na místo nás, kteří jsme propadli před zákonem, aby nás, odsouzence k smrti, vrátil do svobodné Boží rodiny. 6 A protože jsme adoptováni za Boží děti, dal nám Bůh i stejné smýšlení a cítění, jaké měl Kristus, takže smíme stejně jako on nazývat Boha svým Otcem. 7 Nejsme už otroky, jsme Božími dětmi a vše, co patří Bohu, je i naše, protože tak to on sám rozhodl. 8 Dokud jste Boha neznali, sloužili jste bohům, které jste si sami vymysleli. 9 Ale teď, když jste Boha nalezli, nebo spíše když on nalezl vás, chcete se zase vracet k tomu ubohému, bezcennému náboženství záslužných skutků? 10 Váš život by se měl znovu točit jen kolem seznamu zákazů a příkazů? 11 Bojím se o vás. Jako by všechno úsilí, které jsem vám věnoval, bylo nadarmo.

Rozdílné názory rozbíjejí přátelství

12 Bratři, vroucně vás prosím, vžijte se trochu do mého postavení, jako jsem se já snažil vcítit do vašeho! Kdysi jsme si přece rozuměli docela dobře. 13 Nijak vám nevadila má tělesná slabost, když jsem k vám poprvé mluvil o Kristu. 14 Nedali jste najevo pohrdání ani nelibost nad mou ubohou tělesnou schránkou; naopak, přijali jste mne jako skutečného posla od Boha, jako samého Ježíše Krista. 15 Kam se podělo všechno vaše nadšení, které nás tak sbližovalo? Vždyť jste byli ochotní dát mi vlastní oči, kdyby mi to pomohlo. 16 A teď jen proto, že vám říkám pravdu, má mezi námi vzniknout nepřátelství? 17 Ti falešní učitelé, kteří se tak horlivě ucházejí o vaši přízeň, nemyslí to s vámi dobře; chtějí nás rozdělit a strhnout vás na svou stranu. 18 Horlivost je chvályhodná, ale musí usilovat o dobrou věc, a to nejen po tu chvíli, kdy jsem u vás. 19 Moje děti, znovu pro vás trpím jako matka při porodu. Vždyť jde o to, aby na vás bylo vidět, že se podobáte Kristu. 20 Tak bych si přál být teď mezi vámi a promluvil k vám osobně. Opravdu už nevím, co s vámi mám dělat.

Abrahamův příběh k našemu poučení

21 Poslyšte vy, kteří vyžadujete poslušnost židovským předpisům: Proč si pořádně nepřečtete Bibli? 22 Dočetli byste se tam, že Abraham měl dva syny, jednoho se svou manželkou, ale jednoho ještě předtím se svou otrokyní, což tehdy nebylo nic neobvyklého. 23-24 Ten prvý, syn otrokyně, se narodil jen proto, že si to muž a žena přáli. Narození druhého bylo navíc darem od Boha a naplněním jeho slibu. Můžeme to použít jako obraz: ty dvě ženy představují dva odlišné vztahy k Bohu. 25 Otrokyně Hagar odkazuje ke smlouvě uzavřené mezi Bohem a lidmi na hoře Sínaji. To odpovídá židovskému přístupu k Bohu. Tam je člověk otrokem předpisů a zákonů. 26 Abrahamova manželka Sára je obrazem Kristovy církve, a to je naše matka. 27 O ní prorokoval Izajáš: „Raduj se neplodná, která nemáš děti, jásej ty, kterás nepoznala, co je to být matkou! Mnoho potomků dá Bůh tobě, ponížené a opovržené, víc než otrokyni, která má tvého muže.“ 28 Ti zaslíbení potomci, to jste vy, bratři, vám platí slib, kterým Bůh požehnal Izákovi. 29 Ale už tenkrát pronásledoval syn narozený z otrokyně toho druhého, který svůj život dostal od Boha. A tak je tomu i dnes. 30 Co však čteme v Bibli? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem manželky.“ 31 Bratři, my nejsme syny otrokyně, my jsme svobodní.

Bible Kralická

1 Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho, 2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce. 3 Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni. 4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem, 5 Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali. 6 A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče. 7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista. 8 Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové. 9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti? 10 Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let. 11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi. 12 Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili. 13 Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve. 14 A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše. 15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali. 16 Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě? 17 Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali. 18 Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám. 19 Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás), 20 Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás. 21 Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona? 22 Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné. 23 Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení. 24 Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar. 25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými. 26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás. 27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže. 28 Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení. 29 Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní. 30 Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné. 31 A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.