Žalm 37,29 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Žalm Davidův.^[1] Nezlob se kvůli zlosynům, nezáviď těm, kdo křivdu působí – 2 vždyť jako tráva uschnou znenadání, jak jarní zeleň uvadnou! 3 Spoléhej na Hospodina, konej dobro, obývej zemi a žij v bezpečí. 4 V Hospodinu měj svoji rozkoš – on touhy tvého srdce naplní! 5 Hospodinu svěř svoji cestu, doufej v něj a on to učiní: 6 vyvede tvou spravedlnost na denní světlo, tvou nevinu na slunce polední. 7 Zůstávej v klidu před Hospodinem, trpělivě na něj vyčkávej. Nezlob se, když někdo slaví úspěch, když někdo provádí, co si umane. 8 Vyhni se hněvu, zanech zášti, nezlob se, vždyť to jen uškodí. 9 Bídáci přece budou vymýceni, doufající v Hospodina však zemi obdrží. 10 Za malou chvíli ničema zmizí, ohlédneš se po něm, a už tu nebude. 11 Pokorní ale obdrží zemi, rozkoš naleznou v hojnosti pokoje. 12 Ničema proti poctivému kuje pikle, zuby na něj skřípe zuřivě, 13 Hospodin se mu ale směje – vidí, že přichází jeho den! 14 S taseným mečem, s napjatým lukem ničemové napadají chudáky ubohé, aby pobili ty, kdo žijí poctivě. 15 Ten jejich meč je však bodne do srdce, ten jejich luk se rozláme! 16 Lepší je málo, co má spravedlivý, nežli bohatství spousty ničemů. 17 Paže ničemů budou zpřelámány, spravedlivým je ale Hospodin podporou. 18 Hospodin zná dny bezúhonných, jejich dědictví obstojí navěky. 19 V zlých dobách nebudou zahanbeni, v hladových dnech se nasytí. 20 Ničemové však budou zahubeni, Hospodinovi nepřátelé vymizí, jako když trávu z pastviny pohlcuje dým. 21 Ničema dluží a nechce platit, spravedlivý však má soucit a rozdává. 22 Požehnaní od Boha obdrží zemi, vyhnáni však budou ti, jež proklíná. 23 Kroky člověka Hospodin potvrzuje, když jeho cestu schvaluje. 24 I kdyby zakolísal, přece neupadne, Hospodin za ruku drží jej. 25 Býval jsem mlád a už jsem starý, nikdy jsem ale nezažil, že by byl opuštěn spravedlivý a jeho potomci že by žebrali. 26 Stále má soucit a půjčuje druhým, požehnáním jsou i jeho potomci. 27 Odmítej zlo a konej dobro, pak budeš bydlet v zemi navždycky. 28 Hospodin totiž miluje právo, nikdy se nezřekne věrných svých; navěky budou zachováni, potomci ničemů však vymizí. 29 Spravedliví ale obdrží zemi a budou v ní bydlet navždycky. 30 Ústa spravedlivého moudře mluví, jazykem pronáší spravedlivý soud, 31 Zákon svého Boha si nosí v srdci, jeho kroky se nezvrtnou. 32 Ničema na spravedlivého číhá, hledá způsob, jak ho zahubit, 33 Hospodin ho však nenechá v jeho rukách, nedá ho odsoudit v jeho při! 34 Spoléhej na Hospodina a drž se jeho cesty. On tě povýší, abys obdržel zemi, ničemy ale vymýtí, uvidíš! 35 Viděl jsem ničemu hrozné síly, jak rozložitý cedr^[2] se rozprostřel. 36 Pominul ale – hle, už není, když jsem ho hledal, nic jsem nenašel! 37 Pohleď na poctivé, všímej si upřímných – budoucnost patří pokojným. 38 Všichni vzpurní však budou vyhlazeni, ničemové nemají žádné vyhlídky! 39 Od Hospodina je záchrana spravedlivých, on je jim silou v čase soužení. 40 Hospodin je jim pomocí a vysvobozením, zachrání je před ničemy, vysvobodí je, vždyť v něho doufají!

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

NEVZRUŠUJ SE KVŮLI ZLOVOLNÍKŮM

1 Davidův. (Álef) Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle. 2 Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou. (Bét) 3 Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. 4 Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. (Gimel) 5 Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. 6 Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo. (Dálet) 7 Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. (Hé) 8 Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého, 9 neboť zlovolníci budou vymýceni, ale kdo naději skládá v Hospodina, obdrží zemi. (Vav) 10 Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné. 11 Ale pokorní obdrží zemi a bude je blažit dokonalý pokoj. (Zajin) 12 Proti spravedlivému strojí svévolník pikle, skřípe proti němu svými zuby. 13 Je však Panovníkovi jen k smíchu, vždyť on vidí, že jeho den přijde. (Chet) 14 Svévolníci tasí meč, luk napínají, chtějí srazit poníženého a ubožáka, zabít ty, kdo chodí přímou cestou. 15 Jejich meč však jim do srdce vnikne, jejich luky budou zpřeráženy. (Tet) 16 Lepší je to málo, co má spravedlivý, než bohatství mnoha svévolníků, 17 neboť svévolníkům budou přeraženy paže, kdežto spravedlivé Hospodin vždy podepírá. (Jod) 18 Hospodinu jsou známy dny bezúhonných, jejich dědictví potrvá věčně. 19 V čase zlém nebudou zahanbeni, najedí se dosyta i za dnů hladu. (Kaf) 20 Avšak svévolníci zhynou, nepřátelé Hospodinovi se vytratí jak půvab lučin, vytratí se v dýmu. (Lámed) 21 Svévolník si půjčuje a k splácení se nemá, spravedlivý se však slituje a dává. 22 Požehnaní, ti obdrží zemi, zlořečení budou vymýceni. (Mém) 23 Hospodin činí krok muže pevným, našel zalíbení v jeho cestě. 24 I kdyby klesal, nikdy neupadne, neboť Hospodin podpírá jeho ruku. (Nún) 25 Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb. 26 Slituje se kdykoli a vypomůže půjčkou, také jeho potomci jsou požehnáním. (Sámek) 27 Odstup od zla, konej dobro, navěky pak budeš bydlet v zemi, 28 neboť Hospodin miluje právo a své věrné neopouští. (Ajin) Pod jeho ochranou budou věčně, kdežto plémě svévolníků bude vymýceno. 29 Spravedliví obdrží zemi a budou v ní bydlet navždy. (Pé) 30 Ústa spravedlivého pronášejí moudrost, jeho jazyk vyhlašuje právo. 31 Má v svém srdci Boží zákon, jeho kroky nezakolísají. (Çáde) 32 Svévolník však číhá na spravedlivého, chce ho uštvat k smrti. 33 Ale Hospodin ho v jeho ruce neponechá, nedopustí, aby svévolně byl souzen. (Kóf) 34 Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty; povýší tě a obdržíš zemi a spatříš, jak budou svévolníci vymýceni. (Réš) 35 Viděl jsem krutého svévolníka: rozpínal se jako bujné křoví; 36 odešel a není, hledal jsem ho, nebyl k nalezení. (Šín) 37 Přidržuj se bezúhonného, hleď na přímého; pokojný muž bude mít potomstvo. 38 Zato vzpurní budou do jednoho vyhlazeni, potomstvo svévolníků bude vymýceno. (Táv) 39 Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá. 40 Hospodin jim pomáhá a vyváznout jim dává, dá jim z moci svévolníků vyváznout a zachrání je, protože se k němu utíkají.

Bible Kralická

1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost. 2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou. 3 Doufej v Hospodina, a čiň dobré; přebývej v zemi, a živ se spravedlivě. 4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého. 5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví. 6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne. 7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. 8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl. 9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou. 10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není. 11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. 12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými, 13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho. 14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování; 15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána. 16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. 17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. 18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane. 19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; 20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí. 21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává. 22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni. 23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. 24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. 25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba. 26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání. 27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. 28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno. 29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou. 30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. 31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho. 32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; 33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. 34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš. 35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. 36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. 37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené, 38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati. 39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení. 40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.