Žalm 2 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Proč vzbouřily se národy a lidé vymýšlejí marnosti? 2 Králové světa povstali, vládcové strojí spiknutí proti Hospodinu a jeho Pomazanému: 3 „Pojďme rozlámat jejich okovy, shoďme ze sebe jejich provazy!“ 4 Směje se Ten, jenž trůní v nebesích, vysmívá se jim Hospodin. 5 Jednou k nim ale v hněvu promluví, ve svém rozlícení je vyděsí: 6 „Já sám jsem ustanovil svého krále na Sionu – své svaté hoře!“ 7 Povím, co prohlásil Hospodin. Řekl mi: „Jsi můj syn, já jsem ode dneška Otcem tvým! 8 Požádej mě a já učiním národy země tvým dědictvím, nejzazší končiny tvým vlastnictvím. 9 Železnou holí je rozdrtíš, roztříštíš je jak hliněné nádoby.“ 10 Proto, králové, buďte rozumní, soudcové země, nechte se poučit. 11 Služte Hospodinu s posvátnou bázní a veselte se s třesením. 12 Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil, na cestě byste zhynuli – jeho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

PROČ SE PRONÁRODY BOUŘÍ

1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? 2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: 3 „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“ 4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu. 5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem: 6 „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“ 7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. 8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země. 9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“ 10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země! 11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním. 12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible Kralická

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují? 2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho, 3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich. 4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim. 5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka: 6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou. 7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě. 8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé. 9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je. 10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští. 11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením. 12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.