Nápověda

Bible, překlad 21. století

Podobenství o rozsévači

1 Toho dne Ježíš vyšel z domu a posadil se na břehu jezera.
2 Sešly se k němu tak veliké zástupy, že nastoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu
3 a on jim v podobenstvích vyprávěl o mnoha věcech. Řekl: „Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval.
4 A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je.
5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku.
6 Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla.
7 Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je.
8 Ještě jiná však padla na dobrou půdu a vydala úrodu – některé stonásobnou, jiné šedesátinásobnou a jiné třicetinásobnou.
9 Kdo má uši, slyš!“
10 Tehdy k němu přistoupili učedníci a ptali se: „Proč s nimi mluvíš v podobenstvích?“
11 „Vám je dáno znát tajemství nebeského království,“ odpověděl jim, „ale jim to dáno není.
12 Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.
13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, že vidí, ale nevidí a slyší, ale neslyší ani nerozumějí.
14 Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví: ‚Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete.
15 Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo; ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli, jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.‘1
16 Ale blaze vašim očím, že vidí, a vašim uším, že slyší.
17 Amen, říkám vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, co vy vidíte, ale neviděli a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
18 Poslechněte si tedy význam podobenství o rozsévači:
19 Ke každému, kdo slyší slovo o Království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto do jeho srdce. To je ten, u koho bylo zaseto podél cesty.
20 Na skalnaté zemi je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a hned je s radostí přijímá,
21 ale nemá v sobě kořen a je nestálý. Jakmile kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadá.
22 Do trní je zaseto u toho, kdo slyší Slovo, ale starosti tohoto světa a oklamání bohatstvím to slovo dusí, a tak se stává neplodným.
23 Do dobré země je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a rozumí a který opravdu přináší úrodu: někdo stonásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný třicetinásobnou.“

Jiná podobenství o Království

24 Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je, jako když člověk rozsívá na svém poli dobré semeno.
25 Ale zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel mezi pšenici koukol a odešel.
26 Když pak vzešla stébla a přinesla úrodu, tehdy se ukázal i koukol.
27 Služebníci toho hospodáře tedy přišli a ptali se ho: ‚Pane, nenasel jsi na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal ten koukol?‘
28 Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.‘ Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?‘
29 Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici.
30 Nechte obojí růst spolu až do žně. V čas žně řeknu žencům: Vytrhejte nejdříve koukol a svažte do snopků ke spálení. Pšenici ale shromážděte do mé obilnice.‘“
31 Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na svém poli.
32 To zrnko je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než jiné byliny a je z něj strom, takže ptáci přiletí a uhnízdí se v jeho větvích.“
33 Vyprávěl jim ještě další podobenství: „Nebeské království je jako kvas, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky,2 až nakonec všechno zkvasilo.“
34 To všechno Ježíš zástupům vyprávěl v podobenstvích. Jinak než v podobenství k nim vůbec nemluvil.
35 Tak se naplnilo slovo proroka: „Otevřu svá ústa v podobenstvích, budu vyprávět věci skryté od stvoření světa.“3
36 Tehdy propustil zástupy a šel domů. Tam za ním přišli jeho učedníci a žádali: „Vysvětli nám to podobenství o koukolu na poli.“
37 Odpověděl jim: „Rozsévač dobrého semene je Syn člověka,
38 pole je tento svět, dobré semeno jsou synové Království a koukol jsou synové toho Zlého.
39 Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé.
40 Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa.
41 Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo,
42 a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.
43 Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce. Kdo má uši, slyš!
44 Nebeské království je, jako když člověk najde poklad ukrytý v poli. Znovu ho ukryje a pak jde, s radostí prodá všechno, co má, a koupí to pole.
45 Nebeské království je, jako když kupec hledající krásné perly
46 najde jednu velmi vzácnou perlu. Jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.
47 Nebeské království je jako síť spuštěná do moře, která nabírá všechno možné.
48 Když se naplní, rybáři ji vytáhnou na břeh, sednou si a to, co je dobré, vyberou do kádí; to, co je špatné, ale vyhodí.
49 Totéž se bude dít na konci světa: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých
50 a vhodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.
51 Pochopili jste to všechno?“ „Ano,“ odpověděli mu.
52 Na to jim řekl: „Každý učitel Písma, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré věci.“

Prorok beze cti

53 Když Ježíš dokončil tato podobenství, šel odtud.
54 Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze tak, že žasli a říkali: „Odkud má tenhle takovou moudrost a zázračné schopnosti?
55 Není to snad syn toho tesaře? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda?
56 Nejsou snad všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má všechny tyto věci?“
57 A tak se nad ním pohoršovali. Ježíš jim řekl: „Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti a ve svém domě.“
58 A kvůli jejich nevíře tam nevykonal mnoho zázraků.
1 Iza 6:9–10
2 asi 27 kg
3 Žalm 78:2
© 2019 ERF Medien