Český ekumenický překlad (455 Treffer)

1Sam 16,21 David přišel k Saulovi, stával před ním a on si ho velice zamiloval; stal se jeho zbrojnošem. 1Sam 16,22 Jišajovi poslal Saul vzkaz: „Ať David zůstane u mne, neboť získal mou přízeň.“ 1Sam 16,23 Kdykoli na Saula doléhal duch od Boha, bral David citeru a hrál na ni. Saulovi to přinášelo úlevu a bylo mu dobře, zlý duch od něho odstupoval. 1Sam 17,12 David byl synem Efratejce, toho z Betléma Judova, jenž se jmenoval Jišaj a měl osm synů. Za dnů Saulových byl ten muž příliš starý, aby mohl jít mezi vojáky, 1Sam 17,14 David, ten byl nejmladší. Se Saulem odešli tři nejstarší. 1Sam 17,15 David odešel od Saula a vrátil se, aby pásl stádo svého otce v Betlémě. 1Sam 17,20 Za časného jitra přenechal David stádo hlídači, naložil si všechno a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přicházel k ležení, vojsko vycházelo, řadilo se a vydávalo válečný pokřik. 1Sam 17,22 David složil své zásoby u strážného nad zásobami a běžel k bojové řadě. Přišel a popřál svým bratrům pokoj. 1Sam 17,23 Ještě s nimi mluvil, když tu z řad Pelištejců vystoupil soubojový zápasník jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a mluvil táž slova jako dříve. David je slyšel. 1Sam 17,26 David se tázal mužů, kteří u něho stáli: „Cože dostane muž, který zabije tohoto Pelištejce a sejme z Izraele potupu? Vždyť kdo je ten neobřezaný Pelištejec, že tupí řady živého Boha?“ 1Sam 17,29 David se otázal: „Copak jsem udělal? Nejde o královo slovo?“ 1Sam 17,31 Slova, která David promluvil, se roznesla, hlásili je Saulovi a on ho přijal. 1Sam 17,32 David Saulovi řekl: „Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat.“ 1Sam 17,34 David řekl Saulovi: „Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev anebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci, 1Sam 17,37 A David dodal: „Hospodin, který mě vytrhl ze spárů lva a medvěda, ten mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce.“ Saul tedy Davidovi řekl: „Jdi; Hospodin buď s tebou!“ 1Sam 17,39 Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy Saulovi řekl: „Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý.“ A svlékl to ze sebe. 1Sam 17,45 Ale David Pelištejci odpověděl: „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. 1Sam 17,48 Když Pelištejec vykročil a přibližoval se k Davidovi, David rychle vyběhl z řady proti Pelištejci. 1Sam 17,49 David sáhl rukou do mošny, vzal odtud kámen, vymrštil jej z praku a zasáhl Pelištejce do čela. Kámen mu prorazil čelo a on se skácel tváří k zemi. 1Sam 17,50 Tak zdolal David Pelištejce prakem a kamenem, zasáhl Pelištejce a usmrtil ho, aniž měl v ruce meč. 1Sam 17,51 David přiběhl a stanul u Pelištejce. Popadl jeho meč, vytrhl jej z pochvy a usmrtil ho; uťal mu jím hlavu. Když Pelištejci viděli, že jejich hrdina je mrtev, dali se na útěk. 1Sam 17,54 David vzal Pelištejcovu hlavu, přinesl ji do Jeruzalémaa jeho zbroj uložil ve svém stanu. 1Sam 17,57 Když se David po vítězství nad Pelištejcem vrátil, uvedl ho Abnér před Saula; Pelištejcovu hlavu měl David v ruce. 1Sam 17,58 Saul se ho otázal: „Čí syn jsi, mládenče?“ David odvětil: „Syn tvého služebníka Jišaje Betlémského.“ 1Sam 18,5 A David podnikal výpravy, a kamkoli ho Saul poslal, měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil velitelem nad bojovníky. To se líbilo všemu lidu i Saulovým služebníkům. 1Sam 18,6 Tenkrát, když přicházeli, když se David vracel od vítězství nad Pelištejcem, vyšly ze všech izraelských měst zpívající a tančící ženy vstříc králi Saulovi s radostí, s bubínky a loutnami. 1Sam 18,7 A křepčící ženy prozpěvovaly: „Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce.“ 1Sam 18,10 Druhého dne se Saula zmocnil zlý duch od Boha a on uvnitř paláce běsnil jako posedlý. David hrál na citeru jako každý den. Saul měl v ruce kopí. 1Sam 18,11 Náhle Saul kopím mrštil. Řekl si: „Přibodnu Davida ke stěně.“ Ale David před ním dvakrát uhnul. 1Sam 18,14 Na všech výpravách si David vedl úspěšně; Hospodin byl s ním. 1Sam 18,18 David Saulovi odvětil: „Kdo jsem já a co je můj život a má otcovská čeleď v Izraeli, že mám být královým zetěm?“ 1Sam 18,23 Saulovi služebníci to tedy Davidovi přednesli. David namítl: „Myslíte si, že je lehké být zetěm krále? Já jsem člověk chudý a nepatrný.“ 1Sam 18,24 Služebníci pak Saulovi oznámili: „David mluvil tak a tak.“ 1Sam 18,25 Saul poručil: „Řekněte Davidovi toto: Král nemá zájem o věno, leč o sto pelištejských předkožek. Nechť je vykonána pomsta nad královými nepřáteli.“ Saul si myslel, že David padne Pelištejcům do rukou. 1Sam 18,27 když se David se svými muži vypravil a pobil mezi Pelištejci dvě stě mužů. Jejich předkožky David přinesl; předali je v plném počtu králi. Tak se stal královým zetěm; Saul mu dal svou dceru Míkal za ženu. 1Sam 18,30 A pelištejští velitelé táhli opět do pole. Ale kdykoli vytáhli, byl David úspěšnější než všichni Saulovi služebníci, takže jeho jméno bylo lidu velmi drahé. 1Sam 19,1 DAVID PŘED SAULEM PRCHÁ - — Davidův útěk k Samuelovi - Jónatan se za Davida marně přimlouvá; Saul mu znovu usiluje o život. Míkal mu dopomáhá k útěku. Saul promluvil se svým synem Jónatanem i se všemi svými služebníky o tom, že by měl být David usmrcen. Saulův syn Jónatan si však Davida velice oblíbil. 1Sam 19,8 Ale vypukla opět válka. David vytáhl do boje proti Pelištejcům a připravil jim zdrcující porážku, že se před ním dali na útěk. 1Sam 19,9 Jenže zlý duch od Hospodina zase napadl Saula, když seděl ve svém domě. Měl kopí v ruce a David hrál na citeru. 1Sam 19,10 Saul chtěl Davida přibodnout kopím ke stěně. Ten však před Saulem uskočil, takže Saul zabodl kopí do stěny. David té noci utekl a unikl. 1Sam 19,18 David uprchl a unikl. Přišel do Rámy k Samuelovi a oznámil mu všechno, co mu Saul provedl. Pak šel se Samuelem a usadili se v prorockém domě. 1Sam 19,19 Tu bylo Saulovi oznámeno: „Hle, David je v prorockém domě v Rámě.“ 1Sam 19,22 Šel tedy do Rámy sám. Když přišel k té veliké cisterně v Sekú, otázal se: „Kde je tu Samuel a David?“ A dostal odpověď: „V prorockém domě v Rámě.“ 1Sam 20,1 — Davidovo loučení s Jónatanem - Jónatan po marném vyjednávání prozrazuje Saulovy vražedné úmysly, obnovuje s Davidem smlouvu a propouští ho ze svých služeb. David uprchl z prorockého domu v Rámě a přišel si Jónatanovi postěžovat: „Co jsem provedl? Jaký je můj zločin? Jaký je můj hřích vůči tvému otci, že mi ukládá o život?“ 1Sam 20,3 David se ještě zapřisáhl a odporoval: „Tvůj otec určitě ví, že jsem získal tvou přízeň. Řekl: ‚Ať o tom neví Jónatan, aby se netrápil.‘ Nicméně, jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, od smrti mě dělí jen krůček.“ 1Sam 20,5 David Jónatanovi řekl: „Hle, zítra je novoluní a já mám sedět s králem u jídla. Propusť mě a já se budu až do třetího dne navečer skrývat v poli. 1Sam 20,6 Bude-li mě tvůj otec pohřešovat, řekneš: ‚David mě naléhavě prosil, aby si směl odběhnout do svého města Betléma; koná se tam výroční obětní hod pro celou čeleď.‘ 1Sam 20,10 David se Jónatana otázal: „Kdo mi oznámí, když ti tvůj otec odpoví tvrdě?“ 1Sam 20,24 David se tedy skryl v poli. Když nastalo novoluní, král zasedl k hodu a jedl. 1Sam 20,28 Jónatan Saulovi odpověděl: „David mě naléhavě prosil, aby směl do Betléma. 1Sam 20,39 Chlapec nic netušil. Jen Jónatan a David věděli, oč jde. 1Sam 20,41 A chlapec šel. Tu povstal David od jižní strany, padl tváří k zemi a třikrát se poklonil. Políbili se a plakali jeden pro druhého, až se David vzchopil. 1Sam 21,1 — David v Nóbu - David dostává od kněze Achímeleka předkladné chleby a Goliášův meč. David vstal a odešel, zatímco Jónatan se ubíral do města. 1Sam 21,2 I přišel David do Nóbu ke knězi Achímelekovi. Achímelek vyděšen vyšel Davidovi vstříc a otázal se ho: „Proč jsi sám a nikdo není s tebou?“ 1Sam 21,3 David knězi Achímelekovi odvětil: „Mám pověření od krále. Poručil mi: Nikdo ať nezví nic o tom, k čemu tě posílám a čím jsem tě pověřil. Družině jsem uložil, aby čekala na určeném místě. 1Sam 21,6 David odpověděl knězi ujištěním: „Jistě. Žen jsme se nedotkli už předtím. Když jsem odcházel, byla těla členů družiny svatá. Cesta ovšem svatá nebyla, ale dnes bude tímto způsobem posvěcena.“ 1Sam 21,9 David se ještě otázal Achímeleka: „Nemáš zde po ruce nějaké kopí nebo meč? Nevzal jsem s sebou svůj meč ani svou zbroj, protože králova záležitost byla neodkladná.“ 1Sam 21,10 Kněz řekl: „Je tu meč Pelištejce Goliáše, kterého jsi zabil v dolině Posvátného stromu. Je zavinutý do pláště za efódem. Chceš-li si jej vzít, vezmi. Kromě něho tu žádný jiný není.“ David odvětil: „Není nad něj, dej mi jej.“ 1Sam 21,11 — David u krále Akíše - David prchá před Saulem a hledá útočiště v pelištejském městě Gatu. I povstal David, aby onoho dne prchl před Saulem. Přišel k Akíšovi, králi Gatu. 1Sam 21,12 Akíšovi služebníci řekli králi: „Což to není David, král země? Což se o něm nezpívalo při tanečním reji: ‚Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce?‘“ 1Sam 22,1 David v Adulámu a Mispě - David chrání svůj rod. Kolem něho se shromažďuje na čtyři sta mužů. David odtud odešel a uchýlil se do jeskyně Adulámu. Když o tom uslyšeli jeho bratři a celý dům jeho otce, sestoupili tam k němu. 1Sam 22,3 Odtud David odešel do Mispy Moábské. Moábskému králi řekl: „Ať tu prosím zůstanou můj otec a má matka s vámi, dokud nezvím, jak se mnou Bůh naloží.“ 1Sam 22,4 Nechal je u moábského krále a pobývali u něho po všechny dny, pokud byl David ve skalní skrýši. 1Sam 22,5 Prorok Gád pak řekl Davidovi: „Nezůstávej ve skalní skrýši. Odeber se do judské země.“ David šel, až přišel do lesa Cheretu. 1Sam 22,6 — Saulova pomsta - Na Saulův rozkaz pobíjí Dóeg Edómský kněze z Nóbu; zachraňuje se jen Ebjátar a prchá k Davidovi. Saul se doslechl, že se David a jeho muži zase ukázali. Saul tehdy seděl v Gibeji pod tamaryškem na výšině s kopím v ruce a všichni jeho služebníci stáli před ním. 1Sam 22,14 Achímelek králi odpověděl: „Kdo je mezi všemi tvými služebníky tak věrný jako David? Je zetěm krále, je příslušníkem tvé tělesné stráže a je ve tvém domě vážen. 1Sam 22,22 David Ebjátarovi řekl: „Věděl jsem onoho dne, že je tam Dóeg Edómský a že to určitě oznámí Saulovi. To jako bych sám napadl všechny příslušníky tvého rodu. 1Sam 23,2 David se doptával Hospodina: „Mám jít a pobít tyto Pelištejce?“ Hospodin Davidovi řekl: „Jdi, pobiješ Pelištejce a zachráníš Keílu.“ 1Sam 23,4 Proto se David doptával Hospodina znovu a Hospodin mu odpověděl. Řekl: „Jen táhni dolů ke Keíle, já ti vydávám Pelištejce do rukou.“ 1Sam 23,5 David se svými muži tedy odtáhl ke Keíle a bojoval proti Pelištejcům. Zahnal jejich stáda a připravil jim zdrcující porážku. Tak David vysvobodil obyvatele Keíly. 1Sam 23,7 Saulovi bylo oznámeno, že David přišel do Keíly. Saul řekl: „Bůh ho vydal do mých rukou. Je polapen, vstoupil do města s vraty a závorami.“ 1Sam 23,9 Když David zvěděl, že Saul proti němu chystá to nejhorší, poručil knězi Ebjátarovi: „Přines efód.“ 1Sam 23,10 A David se ptal: „Hospodine, Bože Izraele, tvůj služebník dostal jistou zprávu, že Saul hodlá přitrhnout ke Keíle a zničit město kvůli mně. 1Sam 23,12 David se tázal: „Vydají občané Keíly mě i mé muže Saulovi do rukou?“ Hospodin odpověděl: „Vydají.“ 1Sam 23,13 Nato David se svými muži, bylo jich kolem šesti set, vytáhl z Keíly a přecházeli z místa na místo. Když bylo Saulovi oznámeno, že David z Keíly unikl, zanechal tažení. 1Sam 23,14 — David ustupuje k Judské poušti - David nalézá nové útočiště v Zífu a Maónu. Naposledy se setkává s Jónatanem. David pobýval v poušti na nepřístupných vrcholcích; pobýval v horách pouště Zífu. Ačkoli po něm Saul po celý čas pátral, Bůh mu ho do rukou nevydal. 1Sam 23,15 David viděl, že Saul vytáhl, aby mu ukládal o život, i ukryl se v poušti Zífu v Choreši. 1Sam 23,18 Oba uzavřeli před Hospodinem smlouvu. David zůstal v Choreši a Jónatan se odebral ke svému domu. 1Sam 23,19 Zífejci vystoupili k Saulovi do Gibeje a řekli: „David se přece skrývá u nás na nepřístupných vrcholcích v Choreši, na pahorku Chakíle, na jih od pouště Ješímónu. 1Sam 23,24 Vypravili se tedy a šli před Saulem do Zífu. Ale David se svými muži byl v poušti Maónu, v pustině na jih od pouště Ješímónu. 1Sam 23,26 Saul táhl po jedné straně pohoří, zatímco David se svými muži byl na druhé straně pohoří. David se snažil před Saulem nakvap ustoupit, ale Saul se svými muži Davida a jeho muže obklíčil, aby je pochytali. 1Sam 24,1 — David v jeskyni Én-gedí - David dokázal Saulovi svou upřímnost; neohrozil jeho život, ač ho měl ve své moci. David odtud vystoupil a usadil se na nepřístupných vrcholcích u Én-gedí. 1Sam 24,2 Když se Saul vrátil ze stíhání Pelištejců, oznámili mu: „Hle, David je v poušti Én-gedí.“ 1Sam 24,4 Došel až k ohradám pro stáda, které byly při cestě; byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby vykonal potřebu. V odlehlém koutu jeskyně však seděl David se svými muži. 1Sam 24,5 Tu Davidovi jeho muži řekli: „Toto je den, o němž ti Hospodin řekl: ‚Vydám ti do rukou tvého nepřítele.‘ Můžeš s ním naložit, jak se ti zlíbí.“ David se přikradl a odřízl cíp Saulova pláště. 1Sam 24,6 Ale pro to odříznutí cípu Saulova pláště si David potom dělal výčitky. 1Sam 24,8 Těmi slovy David své muže zarazil a nedovolil jim povstat proti Saulovi. Saul vstal, vyšel z jeskyně a šel svou cestou. 1Sam 24,9 Potom vstal i David, vyšel z jeskyně a volal za Saulem: „Králi, můj pane!“ Saul se ohlédl. David padl na kolena tváří k zemi a klaněl se. 1Sam 24,10 David Saulovi řekl: „Proč posloucháš lidské řeči, že David usiluje o tvou zkázu? 1Sam 24,17 Když David přestal k Saulovi takto mluvit, Saul zvolal: „Což to není tvůj hlas, můj synu Davide?“ A Saul se dal do hlasitého pláče. 1Sam 24,23 David to Saulovi odpřisáhl. Saul se pak odebral ke svému domu a David se svými muži vystoupil do skalní skrýše. 1Sam 25,1 — David a Abígajil - Izrael oplakává Samuela. David se setkává s Abígajilou, která ho zahrnuje úctou a dary a po Nábalově smrti se stává jeho ženou. Když Samuel zemřel, všechen Izrael se shromáždil a oplakával ho. Pochovali ho v jeho domě v Rámě. A David nato sestoupil do Páranské stepi. 1Sam 25,4 David se v poušti doslechl, že Nábal stříhá své ovce. 1Sam 25,5 I poslal David deset mládenců a řekl jim: „Vystupte na Karmel. Půjdete k Nábalovi a popřejete mu mým jménem pokoj. 1Sam 25,10 Ale Nábal se na Davidovy služebníky rozkřikl: „Kdo je David? Kdo je to Jišajův syn? Dnes přibývá otroků, kteří se odtrhují od svých pánů. 1Sam 25,13 David svým mužům rozkázal: „Opásejte se každý mečem!“ Každý se tedy opásal mečem. I David se opásal mečem. Za Davidem vytáhlo na čtyři sta mužů a dvě stě jich zůstalo u výstroje. 1Sam 25,14 Jeden z mládenců oznámil Nábalově ženě Abígajile: „Hle, David poslal z pouště posly s požehnáním pro našeho pána, ale on se na ně osopil. 1Sam 25,20 Když sjížděla na oslu dolů, kryta horou, tu proti ní sestupoval David se svými muži, takže na ně narazila. 1Sam 25,21 David si řekl: „Věru, nadarmo jsem střežil ve stepi všechno, co mu patřilo. Ze všeho, co má, nic nepohřešil. A přece se mi odplatil za dobro zlem. 1Sam 25,32 David Abígajile odvětil: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, že mi tě dnes poslal vstříc.