Apostelgeschichte 10 | Slovo na cestu

Petr a Kornélius

1 V Césareji žil římský setník Kornélius, který sloužil u takzvaného Italského pluku. 2 Tento voják s celou svojí rodinou uvěřil v jediného Boha. Podporoval chudé a pravidelně se modlíval. 3 Při odpolední modlitbě, která se konala ve tři hodiny, uviděl, jak k němu přichází Boží posel, a uslyšel oslovení: „Kornélie!“ 4 Setník na něj ustrašeně zíral a zeptal se: „Co tě ke mně přivádí, Pane?“ Anděl mu řekl: „Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti. 5 Pošli své sluhy do Joppe a pozvi k sobě Šimona zvaného Petr. 6 Bydlí v domě koželuha Šimona u moře. Petr ti poví, co máš dělat.“ 7 Potom anděl odešel. Kornélius si hned zavolal dva ze svých sluhů a jednoho oddaného vojáka ze své stráže. 8 Vysvětlil jim, co se stalo, a poslal je do Joppe. 9 Druhého dne v poledne, když se Kornéliovi poslové blížili k městu, byl Petr na ploché střeše domu, aby se tu mohl v klidu modlit. 10 Dostal velký hlad, a zatímco mu připravovali jídlo, spatřil zvláštní vidění. 11 Jako by se nebe otevřelo a někdo k němu spouštěl plachtu uvázanou za čtyři rohy. 12 V té plachtě byla všelijaká zvířata, čtvernožci, plazi i ptáci. 13 Vtom uslyšel hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“ 14 Petr odpověděl: „Kdepak, Pane, zásadně nejím, co je podle tvého zákona nečisté.“ 15 Ale hlas se ozval znovu: „Neodtahuj se od toho, co Bůh pokládá za čisté!“ 16 Tak se to opakovalo třikrát a nakonec byla plachta vytažena do nebe. 17 Petr byl zaražený tím viděním a přemýšlel, co mu to má říci. Kornéliovi poslové mezitím nalezli dům Šimona koželuha a stáli před vraty. 18 Dotazovali se, zda tam bydlí Šimon zvaný též Petr. 19 Petrovi, který ještě přemýšlel o tom vidění, ujasnil Boží Duch: „Ti muži, co tě hledají, jsou sice pohané, 20 ale ty sejdi dolů a bez rozpaků se vyprav s nimi. Já jsem je k tobě poslal.“ 21 Petr tedy sestoupil dolů a řekl jim: „To jsem já, koho hledáte. Proč jste přišli?“ 22 Odpověděli: „Posílá nás římský setník Kornélius, spravedlivý muž, který ctí Boha a má dobrou pověst mezi všemi Izraelci. Zjevil se mu totiž anděl a dal mu pokyn, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvoje poselství.“ 23 Petr uvedl ty muže dovnitř a oni u něho přenocovali. 24 Nazítří se Petr s několika bratřími z Joppe vypravil s nimi. Dalšího dne dorazili do Césareje, kde už je očekával Kornélius. K setkání s Petrem sezval své příbuzné a dobré přátele. 25 Když Petr vcházel do jeho domu, Kornélius mu vyšel naproti, klekl si před ním a hluboce se mu poklonil. 26 Petr ho však pozvedl se slovy: „Vstaň, já jsem také jen člověk.“ 27 A v přátelském rozhovoru šli spolu dovnitř, kde Petr uviděl to shromáždění. 28 Oslovil je: „Vy jistě víte, že jako žid bych sem neměl chodit a že máme zakázáno přátelit se s lidmi jiného původu. Ale Bůh mi ukázal, že nemám žádného člověka považovat za poskvrněného nebo nečistého. 29 Poslechl jsem proto bez rozpaků vašeho pozvání a tady mě máte. Jen chci vědět, proč jste mě pozvali.“ 30 Kornélius vysvětloval: „Před třemi dny jsem držel půst až do tří hodin a pak jsem se tady doma modlil. Najednou přede mnou stál muž v běloskvoucím rouchu 31 a oslovil mne: ‚Kornélie, Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti. 32 Pošli do Joppe a pozvi k sobě Šimona řečeného Petr. Bydlí u moře v domě koželuha Šimona. Má pro tebe důležité zprávy.‘ 33 Tak jsem tedy pro tebe hned poslal a jsem rád, žes mi vyhověl. Všichni, co jsme tady, věříme v jediného Boha a tvá slova přijmeme jako jeho vzkaz.“

Petr káže v Kornéliově domě

34 Petr k nim promluvil: „Teď jsem tedy přesvědčen, že Bůh nedělá mezi lidmi rozdílu 35 a že je mu milý člověk z kteréhokoliv národa, když ho ctí a jedná správně. 36 Izraelcům svěřil své poselství, radostnou zprávu, že nastává věk smíření ve jménu Ježíše Krista, Pána všech. 37 Snad už víte, jaké události začaly v Galileji a pak se rozšířily i do Judska. Nejprve Jan hlásal pokání a křtil. 38 Potom Ježíše z Nazaretu vybavil Bůh zvláštní mocí a svatým Duchem. Všude, kam přišel, pomáhal a uzdravoval všechny, které sužoval ďábel. Bůh se k němu přiznával 39 a my můžeme dosvědčit jeho činy v zemi Židů i v Jeruzalémě. A přesto ho tam popravili na kříži! 40 Bůh však Ježíše třetího dne vzkřísil a my jsme se s ním opět setkávali. 41 Neukázal se všem lidem, ale jenom nám, které si vybral za svědky zmrtvýchvstání. Dokonce jsme s ním po jeho vzkříšení jedli a pili. 42 Dostali jsme příkaz, abychom všem hlásali a dosvědčovali, že toho Ježíše Bůh ustanovil soudcem nad živými i mrtvými. 43 Na něho se vztahují sliby, které vyřizovali proroci: každému, kdo v něho uvěří, odpustí Bůh hříchy.“

Bůh přijímá a obdarovává každého

44 Petr ještě nedomluvil a Duch svatý již sestoupil na všechny posluchače. 45 Petrovi průvodci, kteří byli židé obráceni ke Kristu, žasli, že dar Ducha svatého dostávají nyní i lidé pohanského původu. 46 Vždyť je slyšeli, jak mluví zvláštními jazyky a chválí Boha. Petr jim řekl: 47 „Copak jim můžeme odepřít křest, když jim Bůh dal svého Ducha jako nám?“ 48 A dal pokyn, aby noví věřící byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Na jejich prosbu tam pak ještě několik dní zůstal.

Nádej pre kazdého

Anjel sa zjaví Kornéliovi

1 V Cézarey žil rímsky stotník Kornélius, ktorý slúžil v takzvanom Italskom pluku. 2 Tento dôstojník uveril s celou svojou rodinou v jediného Boha. Štedro podporoval chudobných 3 a pravidelne sa modlieval. Raz popoludní okolo tretej, keď sa modlil, zjavil sa mu Boží posol a oslovil ho: „Kornélius!“ 4 Vystrašene sa naň pozrel a spýtal sa: „Čo si želáš, Pane?“ Anjel mu odpovedal: „Boh vypočul tvoje modlitby a vie o tvojej dobročinnosti. 5 Pošli teraz do Joppy svojich sluhov a pozvi k sebe Šimona zvaného Peter. 6 Býva v dome garbiara Šimona pri mori. Peter ti povie, čo máš robiť.“ 7 Potom anjel odišiel. Kornélius si hneď zavolal dvoch sluhov a zbožného vojaka zo svojej osobnej stráže. 8 Vyrozprával im, čo sa mu prihodilo, a poslal ich do Joppy. 9 Na druhý deň okolo poludnia, keď sa Kornéliovi poslovia približovali k mestu, vyšiel Peter na plochú strechu domu a modlil sa tam. 10 Bolo práve poludnie a cítil, že je veľmi hladný. Kým mu pripravovali jedlo, upadol do vytrženia. 11 Videl otvorené nebo a z neho akoby niekto spúšťal plachtu uviazanú za štyri rohy. 12 V tej plachte boli všelijaké zvieratá, štvornohé, plazy i vtáci. 13 Vtom začul hlas: „Vstaň, Peter, zabíjaj a jedz!“ – 14 „Za nič na svete, Pane, jakživ som nevzal do úst nič, čo poškvrňuje a znečisťuje.“ 15 Ale hlas sa ozval znovu: „Nepohŕdaj tým, čo Boh pokladá za čisté!“ 16 To sa opakovalo tri razy a napokon to všetko bolo znova vynesené hore do neba. 17 Peter bol zarazený, a kým rozmýšľal, čo má to videnie znamenať, Kornéliovi poslovia našli dom garbiara Šimona a práve stáli pred bránou. 18 Spytovali sa, či tu býva Šimon, ktorého inak volajú Peter. 19 Peter si ešte vždy lámal hlavu, čo asi znamená to videnie. Tu mu vnukol Svätý Duch: „Tí muži, čo ťa hľadajú, sú síce pohania, 20 ale zíď dolu a bez váhania sa pober s nimi. Ja som ich k tebe poslal.“ 21 A tak Peter zišiel dolu a povedal im: „Ja som ten, koho hľadáte. Prečo ste za mnou prišli?“ 22 Odpovedali: „Posiela nás rímsky stotník Kornélius, spravodlivý človek, ktorý verí v jediného Boha a má dobrú povesť medzi všetkými Izraelitmi. Zjavil sa mu totiž anjel a dal mu pokyn, aby ťa pozval do svojho domu a vypočul, čo mu máš povedať. 23 Peter pozval hostí dnu a ponúkol im, aby prenocovali uňho. 24 Na druhý deň sa Peter aj s niekoľkými veriacimi z Joppy pobral s nimi. Ďalší deň došli do Cézarey, kde ich už Kornélius čakal. Na stretnutie s Petrom pozval svojich príbuzných a dobrých priateľov. 25 Keď Peter vchádzal do jeho domu, kľakol si pred ním a hlboko sa mu poklonil. 26 Ale Peter mu kázal vstať a povedal: „Vstaň, veď i ja som iba človek.“ 27 V družnom rozhovore vošli do domu, kde na Petra už čakalo veľa ľudí. 28 Peter ich oslovil: „Vy iste viete, že ako Žid by som sem nemal chodiť a že máme zakázané priateliť sa s ľuďmi iného pôvodu. Ale Boh mi ukázal, že nemám nijakého človeka pokladať za menejcenného. 29 Preto som bez váhania prijal vaše pozvanie, a tak som tu. Ale rád by som vedel, prečo ste ma vlastne zavolali.“ 30 Kornélius mu vysvetlil: „Pred štyrmi dňami som sa postil a modlil vo svojom dome. Boli asi tri hodiny popoludní tak ako teraz. A tu sa zrazu zjavil predo mnou muž v bieloskvúcom rúchu 31 a oslovil ma:‚Kornélius, Boh počuje tvoje modlitby a vie o tvojej dobročinnosti. 32 Pošli poslov do Joppy a pozvi k sebe Šimona prezývaného Peter. Býva pri mori v dome garbiara Šimona. Vypočuj ho, čo ti oznámi.‘ 33 Nuž som hneď po teba poslal a som rád, že si ochotne prišiel. A tak sme sa všetci tu zišli a stojíme pred Bohom a tvoje slová prijmeme ako jeho odkaz.“

Boh miluje každého človeka

34 Tu sa Peter ujal slova: „Až teraz som správne pochopil, že Boh nerobí rozdiel medzi ľuďmi, 35 ale že mu je milý každý človek z ktoréhokoľvek národa, ak v neho verí a žije podľa jeho prikázaní. 36 Izraelitom zveril svoje posolstvo, radostnú správu, že nastáva obdobie zmierenia v mene Ježiša Krista, ktorý je Pánom všetkých. 37 Azda už viete, aké udalosti sa stali v Galilei a potom sa rozšírili aj do Judska. Najprv Ján hlásal pokánie a krstil. 38 Potom Boh obdaril Ježiša z Nazareta zvláštnou mocou a Svätým Duchom. Všade, kam len prišiel, pomáhal ľuďom a uzdravoval všetkých, ktorí boli ovládaní diablom, lebo Boh bol s ním. 39 A my sme očitými svedkami všetkého, čo robil v Judskej krajine i v Jeruzaleme. Napriek tomu ho tam popravili na kríži. 40 Ale Boh ho na tretí deň vzkriesil a my sme sa s ním opäť stretli. 41 Neukázal sa všetkým, len svojim vyvoleným učeníkom. A my sme s ním po jeho zmŕtvychvstaní dokonca jedli a pili. 42 Nás poveril, aby sme hlásali a svedčili, že je to on, ktorého Boh ustanovil za sudcu živých aj mŕtvych. 43 Už proroci predpovedali o ňom, že každému, kto uverí v neho, Boh odpustí hriechy.“

Svätý Duch prvý raz zostúpi na veriacich spomedzi pohanov

44 Peter ešte ani nedohovoril a Duch Svätý už zostúpil na všetkých poslucháčov. 45 Obrátení Židia zo zboru v Joppe žasli, že dar Svätého Ducha dostávajú aj ľudia pohanského pôvodu. Ale nepochybovali o tom, 46 lebo počuli, ako hovoria inými jazykmi a chvália Boha. Peter im povedal: 47 „Môžeme azda zabrániť, aby boli pokrstení vodou tí, ktorým Boh dal Svätého Ducha tak ako aj nám?“ 48 A dal pokyn, aby všetci noví veriaci boli pokrstení v mene Ježiša Krista. Na ich prosbu zostal u nich ešte niekoľko dní.

Apostelgeschichte 10 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého