Matthäus 11 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého

Matthäus 11 | Slovo na cestu
1 Když Ježíš skončil s pokyny pro svých dvanáct učedníků, šel, aby učil a kázal v tamějších městech.

Ježíš rozptyluje Janovy pochybnosti

2 Jan Křtitel ve vězení uslyšel o Ježíšových činech, poslal za ním své dva žáky a ti se ho zeptali: 3 „Jsi opravdu ten zaslíbený Mesiáš, nebo máme čekat jiného?“ 4 Ježíš jim na to odpověděl: „Vraťte se k Janovi a povězte mu o tom, co jste viděli a slyšeli: 5 slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou uzdravováni, hluší slyší, mrtví vstávají k životu a ti, kteří u lidí neznamenají nic, jsou ujišťováni, že Bůh s nimi počítá. 6 Šťastný je ten, kdo mne přijímá bez výhrad.“ 7 Když Janovi žáci odešli, řekl o něm Ježíš zástupu: „Když jste šli za Janem na poušť, jistě jste v něm nenašli slabocha – ‚kam vítr, tam plášť‘; 8 ani jste nenašli žádnou vysoce postavenou osobu – takoví chodí pěkně oblečeni a bydlí v palácích. 9 Šli jste za ním jako za prorokem a měli jste pravdu. Ujišťuji vás, že on je ještě víc než prorok. Proroci a celý Starý zákon až po Jana vyhlíželi Mesiáše. Chcete-li pochopit to, co míním, Jan je novým Elijášem, o kterém proroci říkali, že má přijít před začátkem království. 10 To o něm se píše v Písmu, že půjde přede mnou, ohlásí můj příchod a připraví mi cestu k lidským srdcím. 11 Opravdu, mezi všemi lidmi, kteří se kdy narodili, není nikdo, kdo by převyšoval svým posláním Jana Křtitele; a přece i nejskromnější z mých následovníků se dostal dál než on. 12 Od doby, kdy Jan Křtitel začal kázat a křtít, Boží vláda se prosazuje, ale násilí jí škodí. Kdo slyšíš, rozuměj! 16 K čemu mám přirovnat tuto generaci? Je jako hrající si děti, které sedí na návsi a pokřikují nespokojeně na své kamarády: 17 ‚Hráli jsme vám a vy jste netancovali, smutně jsme vám zpívali a vy jste neplakali.‘ 18 Přišel Jan, žil odříkavě a měli ho za fanatika. 19 Přišel jsem já, Syn člověka, žiji normálně a říkají, že jsem žrout a pijan vína, přítel celníků a nejhorší lůzy. Ale Boží moudrost prokáže, co je pravda!“

Ježíš vyslovuje soud nad zatvrzelými městy

20 Tvrdá slova měl Ježíš pro města, která byla svědky mnoha jeho mocných činů, a přece nečinila pokání: 21 „Běda ti, Korozaim, běda ti, Betsaido! Kdybych udělal v Týru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by jejich obyvatelé činili pokání a projevili nejhlubší lítost nad svými vinami. 22 Proto vám říkám, že Týru a Sidónu bude v den soudu snáze než vám. 23 A ty, Kafarnaum, myslíš, že poroste tvá sláva až k nebi? Do propasti věčné záhuby padneš! Kdybych udělal v Sodomě takové zázraky jako u vás, stála by dodnes. 24 Znovu vám říkám, že zemi Sodomské bude lehčeji v den soudu než tobě!“

Ježíš slibuje pokoj duše

25 Potom se Ježíš modlil: „Otče, Pane nebe i země, děkuji ti, že pravdu skrýváš před těmi, kteří se považují za moudré a učené, a odkrýváš ji nepatrným a prostým. 26 Je to, Otče, jak sis přál. 27 Otec mi svěřil všechno, jenom Otec zná Syna a Otce zná jenom Syn a ti, kterým ho Syn zjeví. 28 Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a nesete tíhu břemen, najdete u mne klid a úlevu. 29 To, co na vás já vložím, netlačí a není těžké. Učte se ode mne, mám tiché a pokorné srdce. U mne získáte mír a odpočinutí své duše.“

Slovo Na Cestu TM (Czech Living Bible TM) Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Nádej pre kazdého

Ježišova odpoveď Jánovi Krstiteľovi

1 Keď Ježiš odovzdal pokyny svojim dvanástim učeníkom, pobral sa učiť a kázať v tamojších mestách. 2 Ján Krstiteľ, ktorý bol práve vo väzení, dopočul sa o Ježišovej činnosti. Poslal za ním svojich dvoch žiakov 3 a tí sa ho spýtali: „Si ty naozaj sľúbený Spasiteľ, alebo máme čakať iného?“ 4 Ježiš im odpovedal: „Vráťte sa k Jánovi a vyrozprávajte mu, čo ste videli a počuli: 5 Slepí vidia, chromí chodia, malomocní sú uzdravení, hluchí počujú, mŕtvi sa prebúdzajú k životu. A povedzte mu, že beznádejným ľuďom prinášam radostnú zvesť, že Boh ráta aj s nimi. 6 Šťastní sú tí, ktorí o mne nepochybujú.“ 7 Keď Jánovi žiaci odišli, Ježiš hovoril o ňom zástupu: „Keď ste šli za Jánom na púšť, čo ste chceli uvidieť? Trstinu zmietanú vetrom? 8 Alebo človeka vyobliekaného do drahých šiat ako princa v paláci? 9 Prečo ste teda šli za ním? Chceli ste vidieť proroka? Áno, ubezpečujem vás, on je ešte viac ako prorok. 10 To o ňom je napísané: Posielam svojho posla, ktorý ohlási tvoj príchod a pripraví ti cestu k ľudským srdciam. 11 Naozaj, medzi všetkými ľuďmi, ktorí sa kedy narodili, niet nikoho, kto by svojím poslaním prevyšoval Jána Krstiteľa, a predsa i ten najmenší v nebeskom kráľovstve je väčší ako on. 12 Od čias Jána Krstiteľa je nebeské kráľovstvo vystavené násiliu a zmocňujú sa ho násilníci. 13 Lebo všetci proroci aj Zákon až po Jána Krstiteľa to predpovedali. 14 A ak to chcete pochopiť, on je Eliáš, o ktorom nám prorok zvestoval, že príde vtedy, keď sa kráľovstvo začne. 15 Kto má uši, nech počuje! 16 K čomu mám prirovnať túto generáciu? Je ako hrajúce sa deti, ktoré sedia na námestí a nespokojne pokrikujú na svojich kamarátov: 17 Zahrali sme vám, ale netancovali ste, smutne sme vám spievali, ale neplakali ste. 18 Prišiel Ján, nepil, nejedol – a pokladali ho za fanatika. 19 Prišiel som ja, Syn človeka, jem aj pijem – a vyčítajú mi, že som žrút a pijan vína, priateľ hriešnikov a najväčšej spodiny. Ale múdrosť ospravedlňujú jej skutky.“

Výstraha a pozvanie

20 Vtedy začal Ježiš karhať mestá, ktoré boli svedkami jeho mnohých zázrakov, a predsa nerobili pokánie: 21 „Beda ti, Korozaim, beda ti, Betsaida! Keby som bol v Týre a Sidone urobil také zázraky ako u vás, ich obyvatelia by už dávno robili pokánie a prejavili by najhlbšiu ľútosť nad svojimi vinami. 22 Preto vám hovorím, že Týru a Sidonu bude ľahšie v deň súdu ako vám. 23 A ty, Kafarnaum, myslíš, že tvoja sláva vyrastie až po nebo? Zrútiš sa do priepasti večného zahynutia! Keby som bol v Sodome urobil také zázraky ako u vás, stála by dodnes. 24 Znova vám hovorím, že sodomskej krajine bude ľahšie v deň súdu ako tebe!“ 25 Vtedy sa Ježiš modlil: „Velebím ťa, Otče, Pán neba aj zeme, že pravdu skrývaš pred tými, ktorí sa pokladajú za múdrych a učených, a zjavuješ ju bezvýznamným a prostým. 26 Áno, Otče, tak sa ti to páči.“ 27 „Otec mi zveril všetko. Len Otec pozná Syna a Otca pozná iba Syn a tí, ktorým ho Syn zjaví. 28 Poďte ku mne všetci, ktorí sa namáhate a ste unavení, nájdete u mňa pokoj a úľavu. 29 Vezmite na seba moje jarmo a učte sa odo mňa, lebo mám tiché a pokorné srdce. U mňa nájdete mier a odpočinutie pre svoju dušu. 30 Veď moje jarmo netlačí a bremeno neťaží.“