Lukas 6 | Slovo na cestu

Učedníci vymílají v sobotu obilí

1 Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli. 2 Viděli to farizejové a pohoršovali se: „Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!“ 3 Ježíš odpověděl: „Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad? 4 Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží. 5 A pak, Syn člověka je i pánem soboty.“

Ježíš v sobotu uzdravuje muže s ochrnutou rukou

6 Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou. 7 Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat. 8 On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl. 9 Ježíš pak oslovil všechny přítomné: „Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?“ 10 Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: „Natáhni tu ruku!“ Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá. 11 Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.

Ježíš volí dvanáct učedníků

12 V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem. 13 Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly. 14 Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj, 15 Matouš – původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Šimon – bývalý příslušník tajné organizace radikálů, 16 Juda – syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.

Ježíš vyslovuje blahoslavenství

17 Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu. 18 Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých. 19 Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc. 20 Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl: „Radujte se, vy chudí, protože vám bude patřit Boží království. 21 Radujte se, kdo teď hladovíte, protože Bůh vás nasytí. Radujte se i vy, kdo teď pláčete, protože jednou se budete smát. 22 Radujte se, když vás budou nenávidět, vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména, protože se hlásíte k Synu člověka. 23 Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky. 24 Ale běda vám, bohatí, protože vy už máte svoje potěšení. 25 Běda vám, sytí, však budete jednou hladovět. Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete, protože jednou budete hořce plakat a naříkat. 26 Běda vám, jestliže vás všichni chválí, vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.

Ježíš učí o milování nepřátel

27 Vám pak, moji posluchači, radím: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kteří vás nenávidí. 28 Přejte dobré věci těm, kteří vás proklínají, a modlete se za ty, kteří vám činí bezpráví. 29 Tomu, kdo tě uhodí do tváře, nastav i druhou. Tomu, kdo ti bere kabát, přidej i košili. 30 Každému, kdo tě o něco prosí, dej, a jestliže tě někdo okradl, nevymáhej to zpátky. 31 Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy. 32 Jakou čekáte od Boha pochvalu, když milujete jen ty, kteří milují vás? To umějí lidé, kteří se na Boha neptají. 33 Jestliže jednáte dobře jen s těmi, kteří se k vám chovají slušně, jaké uznání od Boha čekáte? 34 A myslíte, že Bůh ocení, když půjčujete jenom těm, kteří vám to vždycky vrátí? Tak to přece na světě chodí, že si lidé půjčují, jenom když mají jistotu, že o nic nepřijdou. Ale vy jednejte jinak. 35 Milujte své nepřátele, konejte dobro, půjčujte a nevymáhejte zpět. Vždyť vás čeká bohatá odměna. Budete jednat jako Boží děti. 36 Vždyť Bůh je dobrý i k lidem nevděčným a zlým. Buďte tedy velkorysí jako váš Otec.

Ježíš učí o kritice

37 Nesuďte nikoho, a Bůh vás také nebude soudit. Nezavrhujte nikoho, a ani Bůh vás nezavrhne, odpouštějte, a Bůh vám také odpustí. 38 Dávejte ochotně, a Bůh vás zahrne svými dary. Bůh neskrblí, ale dává vrchovatou míru. Jak tedy odměříte lidem, tak bude odměřeno i vám.“ 39 Ježíš použil také několika přirovnání: „Slepec přece nepovede slepého, vždyť by oba spadli do jámy. 40 Učedník nezná tolik jako mistr; teprve když se vyučí, může se mu podobat. 41 Proč se staráš o pilinu v oku svého bližního a polena ve svém oku si nevšímáš? 42 Jak můžeš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, odstraním ti pilinu z oka,‘ a přehlížet poleno ve svém vlastním oku? Pokrytče, nejprve si vyčisti své vlastní oko, a teprve potom jasně uvidíš, co potřebuje tvůj bratr.

Ježíš učí o ovoci života

43 Štěpovaný strom nerodí plané ovoce a žádný planý strom nenese ušlechtilé ovoce. 44 Jakost stromu se pozná podle ovoce, které dává. Z trní se nesklízejí fíky ani z bodláků hrozny. 45 Člověk je schopen konat skutečné dobro jen tehdy, je-li jeho srdce plné dobra. Když je však jeho srdce naplněno zlem, šíří jenom zlo. Čím srdce naplněno, tím ústa přetékají. 46 Proč mi stále říkáte: Pane, Pane, a neděláte, co vám říkám?

Ježíš učí o stavbě na písku a na skále

47 Každý, kdo ke mně přichází a naslouchá tomu, co říkám, a řídí se podle toho, podobá se člověku, který začal stavět dům a vykopal základy hluboko ve skále. Když se přihnala povodeň, dům se ani nepohnul, protože měl dobré základy. 49 Každý, kdo mě slyší, ale neřídí se podle toho, podobá se člověku, který si vystavěl dům bez základů: dům smetla povodeň.“

Nádej pre kazdého

Spor o sobote

1 Raz v sobotu prechádzal Ježiš a jeho učeníci obilným poľom. Učeníci trhali klasy, mrvili ich a zrná jedli. 2 Videli to farizeji a pohoršovali sa: „Čo to robíte? V sobotu sa to predsa nesmie!“ 3 Ježiš im odpovedal: „Nikdy ste nečítali, čo urobil kráľ Dávid so svojou družinou, keď boli hladní? 4 Ako vošiel do Božieho domu, vzal tam posvätné chleby, jedol ich a rozdelil sa aj so svojimi druhmi? A posvätné chleby smú predsa jesť iba kňazi.“ A dodal ešte: 5 „Veď Syn človeka je pánom aj soboty!“

Uzdravenie človeka v sobotu

6 V inú sobotu vošiel Ježiš do synagógy a vyučoval. Bol tam aj človek s ochrnutou pravou rukou. 7 Učitelia Zákona a farizeji potajomky striehli, či sa ho Ježiš odváži uzdraviť v sobotu. Chceli si totiž nájsť zámienku, aby ho mohli obžalovať. 8 Ale Ježiš dobre poznal ich myšlienky. Zavolal muža s ochrnutou rukou: „Poď sem, aby ťa každý dobre videl!“ Muž poslúchol. 9 Nato oslovil Ježiš farizejov a učiteľov Zákona: „Chcem sa vás spýtať, či sa smie v sobotu konať dobro alebo zlo? Či je dovolené zachrániť život, alebo ho zahubiť?“ 10 Poobzeral si všetkých jedného po druhom, potom povedal mužovi: „Vystri ruku!“ Poslúchol a ruku mal opäť zdravú. 11 Ježišových odporcov to nahnevalo a hneď začali proti Ježišovi kuť plány.

Ježiš si vyvolí dvanástich učeníkov

12 V tých dňoch vystúpil Ježiš na vrch a celú noc tam strávil v modlitbe. 13 Keď sa rozvidnelo, zavolal si k sebe učeníkov a z nich si vyvolil dvanástich, ktorých nazval apoštolmi. Sú to: 14 Šimon, ktorému dal meno PeterAndrej, jeho bratJakubJánFilipBartolomej 15 Matúš, pôvodne výberca LéviTomášJakub, syn AlfejovŠimon, ktorého volali Horlivec 16 Júda, syn JakubovJudáš Iškariotský, ktorý ho neskôr zradil.

Zástupy idú za Ježišom

17 Keď zostúpili z vrchu na rovné priestranstvo, očakával ich už veľký zástup Ježišových stúpencov a davy ľudí z Jeruzalema i z celého Judska, ba aj z pobrežných miest Týru a Sidonu. Prišli ho počúvať, ale aj dať sa uzdraviť. Vyliečil mnohých, ktorých trápili rozličné choroby 18 spôsobené nečistými duchmi. 19 Všetci sa ho túžili aspoň dotknúť, lebo z neho vychádzala uzdravujúca moc. 20 Tu sa Ježiš obrátil na svojich učeníkov a povedal: „Radujte sa, vy chudobní, lebo vám bude patriť Božie kráľovstvo. 21 Radujte sa, ktorí trpíte hladom, lebo Boh vás nasýti. Radujte sa, ktorí teraz plačete, lebo príde čas, keď sa budete smiať. 22 Radujte sa, keď vás budú nenávidieť, vylučovať spomedzi seba, potupovať a hanobiť vaše mená preto, že sa hlásite k Synovi človeka. 23 Veseľte sa a jasajte od radosti, lebo vás v nebi čaká veľká odmena. Tam budete spolu s prorokmi, s ktorými predkovia zaobchádzali ako s vami. 24 Ale beda vám, bohatí, lebo vy už tu na zemi máte svoje potešenie. 25 Beda vám, ktorí sa prejedáte, lebo raz budete trpieť hladom. Beda vám, ktorí sa ľahkomyseľne smejete, lebo raz budete trpko nariekať. 26 A beda vám, ak vás všetci vychvaľujú, veď za starých čias takisto zvelebovali falošných prorokov.“

Láska k nepriateľom

27 „Ale vám, ktorí ma počúvate, radím: Milujte svojich nepriateľov. Robte dobre tým, ktorí vás nenávidia. 28 Modlite sa za šťastie pre tých, ktorí vás preklínajú, a proste o Božie požehnanie pre tých, ktorí vám krivdia. 29 Ak ťa niekto udrie po líci, nadstav mu aj druhé. Ak od teba niekto žiada plášť, daj mu aj košeľu. 30 Každému, kto ťa o niečo prosí, daj, a ak ťa niekto o niečo okradol, nevymáhaj to naspäť. 31 Správajte sa k ľuďom tak, ako chcete, aby sa správali oni k vám. 32 Ak máte radi iba tých, ktorí vás majú radi, akú máte zásluhu? To robia aj ľudia, ktorí Boha neuznávajú. 33 A ak robíte dobre iba tým, ktorí robia dobre vám, aká je to zásluha? Veď tak sa správajú aj ľudia, ktorí neuznávajú Boha. 34 A akú máte zásluhu, ak požičiavate iba tým, ktorí vám to vždy vrátia? Veď je to bežné, že ľudia požičiavajú iba vtedy, keď nič nestratia. 35 Ale vy konajte inak. Milujte svojich nepriateľov. Robte im dobre! Požičiavajte a nevymáhajte naspäť. Veď vás čaká bohatá odmena v nebi. Budete konať ako Božie deti. A Boh je dobrý aj k ľuďom nevďačným a zlým. 36 Buďte teda milosrdní, ako je aj váš Otec.“

O posudzovaní

37 „Nikoho nekritizujte ani neodsudzujte, ani Boh vás neodsúdi. Odpúšťajte a aj Boh vám odpustí. 38 Dávajte ochotne a aj Boh vás zahrnie svojimi darmi. Váš dar sa vám vráti dobre utlačenou, utrasenou, vrchovatou mierou. Lebo akou mierou dávate vy – malou či veľkou – takou Boh nameria vám.“ 39 A Ježiš použil aj niekoľko prirovnaní: „Slepý nemôže viesť slepého, veď by obaja spadli do jamy. 40 A môže byť žiak múdrejší ako učiteľ? Ale ak sa žiak usilovne učí, môže sa mu vo vedomostiach vyrovnať. 41 A prečo sa staráš o triesku v oku svojho brata, ale brvno vo vlastnom oku si nevšímaš? 42 Ako sa opovážiš povedať:‚Brat môj, dovoľ, nech ti vyberiem smietku z oka‘, a pritom brvno vo vlastnom oku nevidíš? Pokrytec, najprv odstráň brvno z vlastného oka – až potom sa ti očistí zrak, aby si mohol odstrániť triesku z oka svojho brata.“

Strom a ovocie

43 „Dobre zaštepený strom nerodí plané ovocie a planý strom nemôže rodiť ušľachtilé ovocie. 44 Každý strom sa pozná podľa ovocia. Veď z tŕnia sa neoberajú figy a z hložia hrozno. 45 Človek je schopný konať naozajstné dobro iba vtedy, ak je jeho srdce plné dobra. Ak však je jeho srdce plné zla, šíri iba zlo. Čím prekypuje srdce, tým oplývajú ústa.“

Dvaja stavitelia

46 „Prečo ma stále oslovujete:‚Pane, Pane‘, ale nerobíte to, čo vám hovorím? 47 Každý, kto prichádza ku mne a počúva, čo hovorím, a podľa toho aj koná, 48 podobá sa človeku, ktorý začal stavať dom a kopal základy do hĺbky, až na skalu. Keď sa prihnala povodeň a vody sa zapreli do domu, nepohol sa, lebo mal pevné základy. 49 Ale ten, kto ma počúva, no nespráva sa podľa toho, podobá sa človeku, ktorý si postavil dom bez základov. Keď sa priženie povodeň, dom sa zrúti a zostane z neho iba kopa rumov.“

Lukas 6 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého