Lukas 5 | Slovo na cestu

Ježíšova rada přinese zázračný úlovek

1 Jednoho dne stál Ježíš u Genezaretského jezera. Lidé se kolem něho tlačili a chtěli slyšet jeho kázání. 2 Všiml si, že u břehu jsou dvě lodi. Opodál prali rybáři svoje sítě. 3 Posadil se do jedné lodi, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby ho zavezl kousek od břehu. Odtud pak kázal zástupům. 4 Když skončil, navrhl Šimonovi: „Zajeď s lodí na hloubku a roztáhněte sítě k lovu.“ 5 Šimon namítal: „Pane, celou noc jsme se namáhali, ale marně. Když to však říkáš ty, zkusím to ještě jednou.“ 6 Vypluli a zatáhli takové množství ryb, že se i sítě trhaly. 7 Museli si zavolat na pomoc své přátele z druhé lodi. Obě lodi byly nakonec rybami tak naplněny, že se div nepotopily. 8 Když to viděl Šimon, padl před Ježíšem na kolena a prosil: „Odejdi Pane, neobstojím v tvé blízkosti, jsem hříšný člověk.“ 9 Všichni rybáři, kteří u toho byli – mezi nimi také Šimonovi přátelé, Jakub a Jan, synové Zebedeovi, žasli nad tím neobvyklým úlovkem. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Učiním tě rybářem lidí. Budeš je získávat pro mne.“ 11 Přirazili s loděmi ke břehu, všechno tam nechali a šli s Ježíšem. 12 V jednom městečku potkal Ježíš člověka s pokročilým malomocenstvím. Ubožák před ním poklekl a prosil: „Pane, kdybys chtěl, mohl bys mne uzdravit.“ 13 Ježíš se ho dotkl a řekl: „Ano, chci, buď zdráv!“ V tom okamžiku malomocenství zmizelo. 14 Ježíš mu poručil: „Nikomu o tom nevyprávěj, jdi, ukaž se knězi, ať tě prohlásí za zdravého, a pak obětuj předepsanou oběť vděčnosti.“ 15 Zpráva o Ježíšovi se rychle šířila. Lidé za ním přicházeli v houfech, aby ho slyšeli a aby uzdravoval jejich nemoci. 16 On si však vždycky našel čas, aby se v ústraní modlil.

Ježíš uzdravuje ochrnutého

17 Jednoho dne se kolem Ježíše shromáždili farizejové a učitelé zákona z různých měst Galileje a Judska a dokonce i z Jeruzaléma. Posadili se kolem něho a naslouchali mu. I zde mu dal Bůh moc k uzdravování. 18 Nějací lidé přinesli na nosítkách ochrnutého muže. Chtěli ho vnést dveřmi a položit před Ježíše, ale bylo tam tolik lidí, že nemohli projít. Vystoupili tedy na střechu a otvorem spustili nemocného i s lehátkem přímo před něho. Když 20 Ježíš viděl, kolik důvěry v něho mají, řekl: „Příteli, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“ 21 Učitelé zákona a farizejové uvažovali: „Jak se může opovážit něco takového říci? To je přece rouhání. Nikdo jiný než Bůh nemůže odpouštět hříchy!“ 22 Ježíš dobře věděl, co si myslí, a proto řekl: „To vám vadí? 23 Co je snazší? Zvěstovat člověku odpuštění jeho hříchů, anebo ho uzdravit? 24 Přesvědčím vás, že Syn člověka má na zemi právo odpouštět hříchy.“ Obrátil se k ochrnutému se slovy: „Vstaň, vezmi si svoje lehátko a jdi domů!“ 25 A tak se stalo: před očima všech muž vstal, sbalil svou rohož, šel domů a cestou hlasitě děkoval Bohu. 26 Celé shromáždění bylo vzrušeno a lidé, plni svaté bázně, chválili Boha a říkali: „Dnes jsme viděli neuvěřitelné věci.“

Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě

27 Ježíš šel dál. Cestou uviděl v celnici výběrčího daní jménem Levi a řekl mu: „Pojď, staň se mým následovníkem!“ 28 Levi nechal všeho, vstal a šel za Ježíšem. 29 Doma pak vystrojil pro Ježíše a jeho žáky hostinu. Na ni pozval i mnoho svých dřívějších kolegů. 30 To pohoršilo farizeje a učitele zákona, takže vytýkali učedníkům: „Proč jíte a pijete s lidmi, kterými každý slušný člověk pohrdá?“ 31 Ježíš na to odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 32 Nepřišel jsem volat k pokání ty, kteří mají o sobě dobré mínění, ale hříšníky.“

Spor o půst

33 Někteří farizejové Ježíšovi předhazovali: „Janovi učedníci se často s postem modlí a právě tak i naši žáci. Jak to tedy, že tvoji hodují?“ 34 Ježíš odpověděl: „Je přirozené, aby se svatebčané postili, když je ženich s nimi? 35 Však přijde chvíle, kdy ženicha odvedou, a pak bude vhodný čas k půstu.“ 36 Ještě přidal další přirovnání: „Nikdo si přece nevystřihne kus látky z nových šatů, aby si jím vyspravil starý oděv. Zničil by si tak šaty nové a na starých šatech by se záplata srazila a díra by byla ještě větší. 37 Nikdo také nebude nalévat víno do starých kožených měchů, protože kvasící víno by staré měchy roztrhalo, a tak by obojí přišlo nazmar. 38 Proto mladé víno patří do nových měchů. 39 Vás ovšem znepokojuje moje poselství. Jako mladé víno nesnesou staré měchy, ani ono se nevtěsná do vašich starých tradic a zvyklostí. Jste jako pijáci, kteří si libují ve starém uleželém vínu.“

Nádej pre kazdého

Ježiš povoláva prvých učeníkov

1 Jedného dňa stál Ježiš na brehu Genezaretského jazera, obklopený obrovským zástupom ľudí, ktorí sa okolo neho tlačili, lebo chceli počuť Božie slovo. 2 Tu si všimol, že pri brehu sú dva prázdne člny. Rybári z nich vystúpili a prali siete. 3 Nastúpil do jedného člna, ktorý patril Šimonovi, a požiadal ho, aby ho trochu odrazil od brehu. Potom si doň sadol a odtiaľ kázal zástupom. 4 Keď skončil, navrhol Šimonovi: „Odplav sa trochu ďalej, kde je voda hlbšia, a tam roztiahni siete.“ 5 Šimon namietol: „Učiteľ, celú noc sme sa márne namáhali. No keď to ty vravíš, skúsime to ešte raz.“ 6 Vyplávali a vylovili také množstvo rýb, až sa im trhali siete. 7 Museli si zavolať na pomoc svojich druhov zo susedného člna. Čoskoro boli oba člny plné rýb, dobreže sa nepotopili. 8 Keď to Šimon Peter videl, padol pred Ježišom na kolená a prosil: „Odíď odo mňa, Pane, veď som hriešny človek!“ 9 Všetci rybári, ktorí pri tom boli – medzi nimi aj Šimonovi spoločníci, Jakub a Ján, synovia Zebedejovi – 10 žasli nad tým nezvyčajným úlovkom. Nato Ježiš odpovedal Šimonovi: „Neboj sa! Odteraz nebudeš loviť ryby, ale budeš zachraňovať ľudí pre mňa.“ 11 A len čo prirazili s člnmi k brehu, všetko tam nechali a šli s Ježišom.

Uzdravenie malomocného

12 V jednom mestečku stretol Ježiš človeka postihnutého ťažkým malomocenstvom. Úbožiak si kľakol pred neho a prosil: „Pane, keby si chcel, mohol by si ma celkom uzdraviť.“ 13 Ježiš vystrel ruku, dotkol sa ho a povedal: „Áno, chcem. Buď zdravý!“ A v tej chvíli nezostalo po malomocenstve ani stopy. 14 Ježiš mu prikázal: „Nikomu o tom nerozprávaj, choď, ukáž sa kňazovi, a potom prines predpísanú obeť vďačnosti.“ 15 Zvesť o Ježišovi sa čoraz väčšmi šírila. Ľudia húfne za ním prichádzali, aby ho počuli a aby ich uzdravoval. 16 Ale často odchádzal na pusté miesto a tam sa modlil.

Ježiš má moc odpúšťať hriechy

17 Jedného dňa, práve keď učil, zhromaždili sa židovskí náboženskí vodcovia a učitelia Mojžišovho zákona z rozličných miest Galiley a Judska, ba aj z Jeruzalema. Posadali si okolo neho a počúvali ho. A Boh mu dal moc uzdravovať. 18 Tu zrazu priniesli muži na nosidlách porazeného. Pokúšali sa vniesť ho cez dvere a položiť pred Ježiša. 19 Ale bolo tam toľko ľudí, že sa nemohli pretisnúť. A tak sa vyškriabali na strechu a cez hlinenú povalu spustili chorého aj s ležadlom rovno pred Ježiša. 20 Keď videl ich vieru, povedal: „Priateľ môj, máš odpustené hriechy.“ 21 Učitelia Zákona a farizeji uvažovali: „Ako sa opovažuje čosi také povedať? To je predsa rúhanie! Veď hriechy môže odpúšťať iba Boh!“ 22 Ježiš dobre vedel, čo si myslia, preto povedal: „Prečo sa pohoršujete vo svojich srdciach? 23 Veď čo je ľahšie? Oznámiť človeku, že má odpustené hriechy, alebo ho uzdraviť? 24 Ale presvedčím vás, že Syn človeka má moc na zemi odpúšťať hriechy.“ Tu sa obrátil k porazenému a povedal mu: „Vstaň, vezmi si ležadlo a choď domov!“ 25 A porazený hneď pred očami všetkých vstal, zbalil si rohož, pobral sa domov a cestou hlasno oslavoval Boha. 26 Všetkých predchla svätá bázeň, chválili Boha a neprestajne opakovali: „Dnes sme naozaj videli zázračné veci.“

Zdraví nepotrebujú lekára

27 Ježiš sa pobral ďalej. Keď vychádzal z mesta, uvidel na mýtnici vyberača poplatkov, ktorý sa volal Lévi, a povedal mu: „Poď, staň sa mojím nasledovníkom!“ 28 A Lévi nechal všetko tak, vstal a šiel za ním. 29 Vo svojom dome potom pripravil veľkú hostinu. Pozval na ňu aj mnoho niekdajších kolegov. 30 Farizeji a učitelia Zákona sa na tom pohoršovali a vyčítali učeníkom: „Prečo jete a pijete s ľuďmi, ktorými každý slušný človek pohŕda?“ 31 Ježiš im na to povedal: „Lekára nepotrebujú zdraví, ale chorí. 32 Neprišiel som volať spravodlivých, aby robili pokánie, ale hriešnych.“

Otázka pôstu

33 Niektorí farizeji Ježišovi vyčítali: „Jánovi nasledovníci sa často postia a modlia a takisto aj naši žiaci, ale tí tvoji jedia a pijú.“ 34 Ježiš namietol: „Nemôžete žiadať, aby sa svadobčania postili, kým je ženích s nimi. 35 Príde však chvíľa, keď ženícha odvedú, a potom bude vhodný čas postiť sa.“ 36 A potom ešte dodal: „Nikto predsa neodtrhne kus látky z nových šiat, aby ním zaplátal starý odev. Zničil by tak nové šaty a na staré by nová záplata ani nepristala. 37 A nikto nebude ani nalievať mladé víno do starých kožených mechov, lebo kvasiace víno by staré mechy roztrhlo, a tak by jedno i druhé vyšlo nazmar. 38 Preto mladé víno patrí do nových mechov. 39 Ale vy dávate prednosť starému vínu. Vravíte, že staré víno je lepšie.“

Lukas 5 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého