1Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:2„V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.3Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.4Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,5ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘6Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.7Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.8I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
Ježíš vypráví podobenství o dvou modlících se mužích
9Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:10„Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.11Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.12Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘13Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘ “14Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
Ježíš žehná malým dětem
15Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.16Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;17kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
Ježíš mluví k bohatému muži
18Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“19Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!20Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“21Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“22Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“23Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.24Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.25To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“26Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“27On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“28Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“29Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.30Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“
Ježíš potřetí předpovídá svou smrt
31Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.32Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.33Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“34Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
Ježíš uzdravuje slepého žebráka
35Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.36Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.37Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.38Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“39Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“40Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.41Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“42Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“43V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
Nádej pre kazdého
Podobenstvo o sudcovi a vdove
1Jedného dňa im vyrozprával podobenstvo o tom, že sa treba stále modliť a neochabovať.2V ktoromsi meste bol sudca, ktorý sa Boha nebál a na ľudskú mienku nedal.3Chodievala za ním istá vdova, ktorá sa uňho dovolávala práva proti človeku, čo jej ublížil.4Sudca sa jej najprv nechcel zastať, ale potom si povedal: „Aj keď sa Boha nebojím a na ľudí nedbám,5predsa sa jej zastanem, lebo inak ma svojou neodbytnosťou celkom umorí.“6A Pán doložil: „Vidíte, takej neodbytnej prosebníčke vyhovel aj nespravodlivý sudca!7Ako by sa potom Boh nezastal svojich vyvolených, ktorí k nemu volajú vo dne i v noci? Aj keď ich hneď nevypočuje, trpezlivo ich načúva a nakoniec pomôže v pravý čas.8Ale keď Syn človeka znovu príde, nájde ľudí s takou vytrvalou vierou?“
Farizej a colník
9O tých, ktorí si o sebe mysleli, že sú bez chyby, a na iných hľadeli zvysoka, porozprával Ježiš toto podobenstvo:10„Dvaja muži prišli do chrámu, aby sa pomodlili. Jeden z nich bol farizej a druhý colník.11Farizej si zastal vpredu a takto sa modlil:‚Ďakujem ti, Bože, že nie som taký chamtivec, nepoctivec alebo cudzoložník ako ostatní ľudia, a najmä, že nie som ako tento colník.12Dva razy do týždňa sa postievam a dávam desatinu zo všetkých svojich príjmov.‘13No colník stál celkom vzadu so sklonenou hlavou, ani len oči sa neodvážil zdvihnúť k nebu. Na znamenie ľútosti sa bil do pŕs a takto sa modlil:‚Bože, zľutuj sa nado mnou, som veľký hriešnik.‘14Dôrazne vám hovorím, že colník sa vrátil domov ospravedlnený, a nie farizej. Lebo každý, kto sa povyšuje, bude ponížený, a kto sa ponižuje, bude povýšený.“
Ježiš priateľ detí
15Jedného dňa priniesli matky Ježišovi malé deti, aby sa ich dotýkal. Keď to učeníci videli, odháňali ich.16Ale Ježiš si zavolal deti k sebe a povedal: „Nebráňte deťom prichádzať ku mne, lebo takým patrí Božie kráľovstvo.17Hovorím vám, kto neuverí vo mňa tak bezvýhradne ako dieťa, nikdy doň nevojde.“18Jeden vznešený muž sa spýtal Ježiša: „Dobrý učiteľ, čo musím robiť, aby som získal večný život?“ –19„Prečo ma nazývaš dobrým? Veď dobrý je iba Boh.20A poznáš predsa prikázania: Nescudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nikoho krivo neobviníš, budeš si vážiť svojich rodičov.“21Muž odpovedal: „Tieto prikázania sa usilujem zachovávať od svojej mladosti.“22Ježiš mu povedal: „A predsa ti ešte niečo chýba. Predaj všetko, čo máš, rozdaj chudobným a budeš mať poklad v nebi. Potom príď a nasleduj ma.“23Keď to muž počul, zosmutnel a odišiel, lebo bol veľmi bohatý.24Keď Ježiš videl, ako smutný odchádza, povedal: „Ako ťažko prichádzajú bohatí ľudia k Bohu.25To skôr prejde ťava uchom ihly, ako boháč vstúpi do Božieho kráľovstva.“26Tí, čo to počuli, zvolali: „Ak je to také ťažké, kto vôbec môže byť spasený?“27Odpovedal im: „Na čo človek nestačí, to môže urobiť Boh.“28Nato povedal Peter: „Ty vieš, že sme pre teba opustili všetko a šli sme za tebou.“ –29„Áno,“ odpovedal im, „každý, kto sa pre Božie kráľovstvo niečoho vzdal – domova, manželky, súrodencov, rodičov alebo detí –30dostane bohatú odmenu: už na tomto svete získa omnoho viac a v budúcom svete dostane večný život.“
Ježiš tretí raz predpovedá svoje utrpenie.
31Ježiš vzal so sebou dvanástich učeníkov a povedal im: „Ideme teraz do Jeruzalema a tam sa splní všetko, čo predpovedali starodávni proroci o Synovi človeka.32Odovzdajú ho do rúk pohanov, budú sa mu posmievať, potupia a opľujú ho.33Potom ho zbičujú a zabijú, ale na tretí deň vstane z mŕtvych.“34Ale učeníci nič z toho nepochopili a jeho slová ostali pre nich záhadou.
Uzdravenie slepého pri Jerichu
35Keď sa blížili k Jerichu, sedel pri ceste jeden slepec a žobral.36Počul, že okolo prúdia davy ľudu, a spytoval sa, čo sa to deje.37Povedali mu, že tadiaľ prechádza Ježiš z Nazareta.38Len čo to počul, zvolal: „Ježiš, Syn Dávidov, zmiluj sa nado mnou!“39Tí, čo šli vpredu, ho okrikovali, ale on volal ešte hlasnejšie: „Syn Dávidov, zmiluj sa nado mnou!“40Nato Ježiš zastal a kázal, aby ho k nemu priviedli. Keď sa slepý k nemu dostal, spýtal sa ho Ježiš:41„Čo chceš, aby som pre teba urobil?“ – „Pane, túžim vidieť,“ odpovedal.42„Dobre, nech sa ti vráti zrak! Tvoja viera ťa zachránila,“ povedal mu Ježiš.43Od tej chvíle muž naozaj videl, šiel za Ježišom a chválil Boha. A všetci, ktorí boli toho svedkami, takisto zvelebovali Boha.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.