1Že se zase stále oháníme svou důvěryhodností? Máme snad zapotřebí o vaši důvěru se teprve ucházet, či si na ni od vás objednávat vysvědčení?2Naším nejlepším vysvědčením jste přece vy sami! Inkoust a papír mohou lhát, ale jak změnil Kristus vaše životy, to může každý vidět na vlastní oči. Vy jste Kristův dopis, který jsem psal ne perem, ale Božím Duchem; ne na papír, ale na živá lidská srdce.4Neužíval bych sám o sobě tak velkých slov, kdybych si nebyl jist, že to všechno působí sám Bůh prostřednictvím Ježíše Krista.5Ponecháni jen svým vlastním schopnostem nedokázali bychom vůbec nic. Má-li naše práce přece nějaké výsledky, je to působením Boží moci.6Bůh nás učinil hlasateli nové smlouvy, kterou s člověkem uzavírá pro jeho záchranu. Tato smlouva není založena na liteře, ale na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život.7Když Mojžíš předával izraelskému národu Boží zákony vytesané do kamenných desek, zářil odlesk Boží slávy na jeho tváři tak silně, že oči všech přítomných byly oslněny; a to šlo o zákony, které za neposlušnost přisuzovaly smrt.8Oč slavnější je smlouva, v níž Bůh nyní daruje člověku nový život prostřednictvím svého Ducha.9Jestliže vyhlášení zákonů, které odsuzovaly, bylo provázeno takovým leskem, kolik slávy teprve musí být spojeno s tímto darem života?10Proti tomu ani Mojžíšova svatozář není vůbec nic!11Když už to, co bylo jen pomíjející, tak oslňovalo, oč velkolepější bude teprve to trvalé.
Zákon bez Krista nedává smysl
12Protože víme, že tato Boží sláva nepodléhá zubu času, můžeme vystupovat s jistotou a otevřeností.13Mojžíš si před lidmi zahaloval obličej, aby si nevšimli, jak jeho záře postupně vybledává; toho se my bát nemusíme. Mojžíšův národ byl však postižen ještě jinou slepotou:14dodnes, kdykoliv se v synagogách čte Starý zákon, zůstává mu jeho pravý smysl zahalen. Lidé nepochopí pravý smysl Starého zákona, dokud jim ho neodhalí Kristus.15A tak jsou dosud přesvědčeni, že jen podle Mojžíšova návodu získají věčný život.16Kdo se však ze své duchovní bídy obrátí k Pánu, tomu se otevřou oči.17Pán je Duch, a kde je Duch Páně, tam člověk již není otrokem zákona.18V naší nezakryté tváři se odráží Boží sláva jako v zrcadle; sami se tak postupně stáváme jeho obrazem čím dál věrnějším a krásnějším, jak nás jeho Duch mění a přetváří.
Nádej pre kazdého
1Vyzerá to, ako keby sme stále dokazovali svoju dôveryhodnosť? Potrebujeme si azda ešte len získavať vašu dôveru, alebo od vás žiadať svedectvo o nej?2Naším najlepším svedectvom ste predsa vy sami! Atrament a papier môžu klamať, ale ako zmenil Kristus vaše životy, to musí vidieť každý na vlastné oči.3Vy ste Kristovým listom, ktorý sme písali nie perom, ale Božím Duchom; nie na papier, ale na živé ľudské srdcia.4Nedovolil by som si takto hovoriť o sebe, keby som si nebol istý, že to všetko spôsobuje sám Pán Boh prostredníctvom Pána Ježiša Krista.5Keby sme boli závislí iba od svojich vlastných schopností, neboli by sme schopní vykonať celkom nič. Ak predsa má naša práca nejaké výsledky, je to len z Božej moci.6On nás urobil schopnými hlásať novú zmluvu, ktorú Boh s človekom uzatvára na jeho záchranu. Táto zmluva sa nezakladá na litere, ale na Duchu. Litera zabíja, ale Duch dáva život.
Stará a nová zmluva
7Keď Mojžiš odovzdával izraelskému národu Božie zákony vytesané na kamenných doskách, na tvári sa mu skvel odlesk Božej slávy tak veľmi, že oči všetkých prítomných boli oslepené; a to išlo o zákony, ktorých nedodržiavanie sa trestalo smrťou.8O koľko slávnejšia je zmluva, v ktorej Pán Boh teraz daruje človeku nový život prostredníctvom svojho Ducha!9Ak vyhlásenie zákonov, ktoré odsudzovali, sprevádzal taký jas, s akou slávou musí byť spojená zvesť o tomto dare života!10Popri nej aj Mojžišova svätožiara je ničím.11Ak už to, čo bolo iba dočasné, bolo také slávne, o koľko slávnejšie bude to, čo trvá naveky.12Keďže viem, že táto Božia sláva nie je pominuteľná, môžeme vystupovať s istotou a otvorenosťou.13Mojžiš si pred ľuďmi zahaľoval tvár, aby nevideli, ako sa jej jas postupne stráca.14Mojžišov národ však postihla ešte iná slepota: dodnes, kedykoľvek sa v synagógach číta Starý zákon, zostáva im jeho pravý zmysel zahalený.16Kto sa však vo svojej duchovnej biede obráti k Pánovi, tomu sa otvoria oči.17Ten Pán je Duch, a kde vládne on, tam človek už nie je otrokom zákona.18Na našej nezakrytej tvári sa odráža Božia sláva ako v zrkadle; sami sa tak postupne stávame jeho čoraz vernejším a krajším obrazom, tak ako nás mení a pretvára jeho Duch.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.