1.Korinther 11 | Slovo na cestu

Řád při bohoslužbě je nutný

1 Jinak vás musím pochválit, že na mne nezapomínáte a držíte se toho, co jsem vás naučil. Nelíbí se mi však móda, jakou u vás některé ženy začínají pěstovat: když ve veřejných shromážděních vzývají Boha nebo o něm hovoří, nezahalují si hlavu. Vždyť je to stejný projev neúcty, jako když muž si nechá ve společnosti na hlavě pokrývku. Platí-li v důstojnosti pořadí Bůh – Kristus – muž – žena, pak si má žena hlavu zahalovat, jako si ji zahalují andělé před Bohem. Muž to nedělá proto, že má nezakrytě zrcadlit Boží slávu, a žena to má dělat proto, že tím uznává vyšší autoritu muže. Takový je aspoň všeobecný zvyk. Jinak jsou si ovšem obě pohlaví rovna v tom, že jako žena pochází z muže, tak se muž zase rodí z ženy; oba stejně vděčí za svůj život Bohu. 17 Když už jsem v tom napomínání, ještě jedna věc mě rmoutí. Vidím, že vaše shromáždění začínají být spíš ke škodě než k užitku. Slyšel jsem – a něco pravdy na tom zřejmě je, že do vašich shromáždění pronikají různice. Na tom je dobré snad jedině to, že se aspoň jasně odliší zdravé od nezdravého mezi vámi. Výsledkem však je, že se ani nedá společně zasednout ke stolu Páně, protože každý honem spěchá sníst to, co si přinesl, a pak už často nemůže pozřít sousto s těmi, kdo přišli hladoví. 22 Copak se nemůžete najíst už doma? Nebo se snad chcete vychloubat svou kuchyní před méně zámožnými bratry a zlehčovat tak Boží církev? Za to tedy ode mne pochvalu nečekejte.

Správný přístup k Večeři Páně

23 Učil jsem vás přece, co mi Kristus svěřil: v tu noc, kdy byl zrazen, 24 vzal chléb, poděkoval za něj Bohu, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás obětuje. Čiňte to na mou památku.“ 25 Po večeři pak pozvedl kalich se slovy: „Hle, nová smlouva, kterou zpečetím svou krví. Ten kalich vám ji připomene, kdykoliv z něho budete pít.“ 26 Jedením toho chleba a společným pitím z kalicha tedy hlásáte Kristovu smrt až do jeho příchodu. 27 To ovšem znamená, že kdo bere ten chléb nebo to víno na lehkou váhu, znevažuje tím Kristovu smrt. 28 Ať tedy každý nejdřív sám sebe zkoumá, než sáhne po chlebu a kalicha. Jinak na sebe přivolává odsouzení, protože pohrdá Kristovou obětí. 30 Proto je vás tolik nemocných, slabých a umírajících. 31 Nemuselo by to být, kdybychom byli sami na sebe přísnější. 32 Takto nás však musí trestat Pán, aby nás pak nemusel odsoudit s ostatním světem. 33 Proto vás prosím, bratři, abyste při takových setkáních čekali, až se sejdete všichni. 34 Kdo by nemohl vydržet hladem, ať se nají doma a nepřivolává Boží trest. Ostatní zařídím, až přijdu.

Nádej pre kazdého

Ženy pri bohoslužbách

1 Tak ma tomu učí Kristus, tak to robte aj vy. 2 Inak vás musím pochváliť, že na mňa nezabúdate a držíte sa toho, čo som vás naučil. 3 Nepáči sa mi však, ako sa u vás začínajú správať niektoré ženy. Keď na verejných zhromaždeniach vzývajú Boha, alebo hovoria o ňom, nezahaľujú si hlavu. Veď je to rovnaký prejav neúcty, ako keď si muž nechá v spoločnosti na hlave klobúk. Ak platí poradie dôstojnosti: Boh – Kristus, muž – žena, tak si má žena zahaľovať hlavu, ako si ju zahaľujú anjeli pred Bohom. 7 Muž to nerobí preto, že má nezakryte odzrkadľovať Božiu slávu, a žena to má robiť preto, že tým uznáva vyššiu autoritu mužovu. Aspoň taký je všeobecný zvyk. Inak sú obidve pohlavia rovnaké v tom, že ako žena pochádza z muža, tak sa muž zase rodí zo ženy – a obaja rovnako vďačia za svoj život Bohu.

Spoločné stolovanie

17 Keď už som pri tom napomínaní, ešte jedna vec ma zarmucuje. Vidím, že vaše zhromaždenia začínajú byť skôr na škodu než na úžitok. 18 Počul som – a niečo pravdy asi na tom bude – že do vašich zhromaždení prenikajú škriepky. 19 Na tom je dobré vari len to, že sa aspoň jasne odlíši zdravé od nezdravého medzi vami. 20 Ale vaše spoločné stolovanie sa potom nemôže nazývať slávením pamiatky Pánovej večere. 21 Každý sa ponáhľa, aby zjedol a vypil, čo si sám priniesol, a tak sa niektorí prejedajú, ba aj sa pripijú, kým iní, chudobnejší, zostávajú hladní a smädní. Veď je to na hanbu Božej cirkvi. 22 Vari sa nemôžete najesť doma? Alebo sa chcete vystatovať pred menej zámožnými bratmi a zľahčovať tak Božiu cirkev? Za to vás teda nemôžem chváliť.

Večera Pánova

23 Ja som vám predsa povedal, čo mi Kristus zveril: V tú noc, keď bol zradený, vzal chlieb, 24 poďakoval zaň Bohu, rozlomil ho a povedal: „Toto je moje telo, ktoré sa obetuje za vás. Tak to robte aj vy na moju pamiatku.“ 25 Potom po večeri zdvihol kalich so slovami: „Tento kalich je nová zmluva medzi Bohom a vami, spečatená mojou krvou. Myslite na to, kedykoľvek budete z neho piť. 26 Vždy, keď takto spoločne budete jesť a piť, zvestujete Pánovu smrť. Tak robte až do jeho druhého príchodu. 27 Ale ak sa niekto zúčastňuje na tejto pamiatke ľahkovážne, znevažuje obeť Kristovu a berie tak na seba spoluvinu za jeho smrť. 28 Skúmajte teda každý sám seba, kým siahnete po chlebe a kalichu. 29 Lebo kto si pritom neuvedomí, že tu ide o telo a krv Pána Ježiša, je a pije na vlastné odsúdenie, pohŕda Kristovou obeťou. 30 Preto je u vás toľko chorých, slabých a umierajúcich. 31 Nemuselo by to byť, keby sme boli prísnejší voči sebe. 32 Takto nás však musí trestať Pán, aby nás potom nemusel odsúdiť s ostatným svetom. 33 Preto vás prosím, bratia, aby ste pri takých zhromaždeniach čakali, až sa zídete všetci. 34 Kto by nemohol vydržať od hladu, nech sa naje doma a neprivoláva Boží trest. Ostatné zariadim, keď prídem.

1.Korinther 11 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého

Řád při bohoslužbě je nutný

Správný přístup k Večeři Páně

Ženy pri bohoslužbách

Spoločné stolovanie

Večera Pánova