Sprüche 21 | Neue evangelistische Übersetzung

1 Wie ein Wasserlauf ist das Herz des Königs in Jahwes Hand; / er lenkt es, wohin er auch will. 2 Der Mensch hält alles, was er tut, für gut, / doch Jahwe prüft, was er im Herzen hat. 3 Gerechtigkeit und rechtes Tun sind Jahwe lieber als Opfer. 4 Stolze Augen und Überheblichkeit: das Licht der Gottlosen ist Sünde. 5 Überlegung und Fleiß bringen guten Gewinn, / doch Hast und Eile nichts als Verlust. 6 Durch Betrug erworbener Reichtum / ist wie ein Dunst, der verweht, eine tödliche Falle. 7 Gewalttat reißt die Gesetzlosen weg, / denn sie weigern sich, das Richtige zu tun. 8 Der Weg des Schuldigen windet sich dahin, / der Gerechte geht den geraden Weg. 9 Besser auf dem Flachdach zu wohnen / als mit einer zänkischen Frau zusammen im Haus. 10 Ein böser Mensch hat Böses im Sinn, / kein Mitgefühl für den Nächsten. 11 Bestraft man den Spötter, lernt ein Unerfahrener davon; / belehrt man den Weisen, lernt er selbst daraus. 12 Der gerechte Gott achtet auf das gottlose Haus / und stürzt die Gottlosen ins Unglück. 13 Wer sein Ohr vor dem Schrei des Schwachen verschließt, / bekommt auch keine Antwort, wenn er einmal ruft. 14 Eine heimliche Gabe besänftigt den Zorn, / ein verborgenes Geschenk die heftige Wut. 15 Der Gerechte freut sich, wenn Recht geschieht, / doch der Verbrecher wird in Schrecken versetzt. 16 Ein Mensch, der vom Weg der Einsicht abirrt, / ruht bald in der Versammlung der Schatten. 17 Wer die Festfreude liebt, wird dem Mangel verfallen; / wer aufwendig lebt, wird niemals reich. 18 Der Ungerechte dient als Lösegeld für den Gerechten, / der Betrüger für den Ehrlichen. 19 Besser in der Wüste hausen / als Ärger mit einer zänkischen Frau. 20 Wertvolle Schätze und duftendes Öl sind in der Wohnung des Weisen, / doch ein Dummer vergeudet sie schnell. 21 Wer nach Gerechtigkeit und Güte strebt, / findet Leben, Recht und Ehre. 22 Ein Weiser erobert die Stadt der Starken / und stürzt das Bollwerk ihrer Sicherheit. 23 Wer den Mund hält, / hält sich Probleme vom Hals. 24 Der stolze Übermütige – man nennt ihn Spötter – spielt mit böser Überheblichkeit. 25 Den Faulen bringen seine Wünsche um, / denn seine Hände wollen nichts tun. 26 Es giert die Begierde den ganzen Tag, / doch der Gerechte gibt und kann großzügig sein. 27 Das Opfer des Gottlosen ist Jahwe ein Gräuel, / besonders wenn er es für Schandtaten bringt. 28 Ein falscher Zeuge geht zugrunde, / doch wer zuhört, redet mit Erfolg. 29 Der Gottlose macht ein freches Gesicht, / der Gerechte hat einen sicheren Gang. 30 Keine Weisheit, keine Einsicht, / kein menschlicher Rat besteht vor Jahwe. 31 Das Pferd wird gerüstet für den Tag der Schlacht, / doch der Sieg ist die Sache Jahwes.

Bible, překlad 21. století

1 Královo srdce je v Hospodinově ruce – jak vodní strouhu je směruje, kam chce. 2 Člověk má všechny své cesty za správné, srdce však zpytuje Hospodin. 3 Když se děje spravedlnost a právo, Hospodin to má raději než oběti. 4 Povýšené oči, naduté srdce, úsilí ničemů – to vše je hřích. 5 Plány pracovitých vedou k zisku, zbrklost přináší jenom chudobu. 6 Poklady získané lživými řečmi jsou pomíjivá marnost, smrtelná past.* 7 Darebáci budou smeteni vlastní krutostí; konat spravedlnost totiž odmítli. 8 Cesta podvodníka je klikatá, povaha čistých je upřímná. 9 Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům. 10 Darebák tíhne ke zlu celou svou duší, nebude laskavý ani k příteli. 11 Když trestají drzouna, prosťáček zmoudří, když vzdělávají moudrého, dojde poznání. 12 Spravedlivý se učí na domě darebáka: darebáci jsou sráženi pro svou zkaženost. 13 Kdo dělá, že neslyší volání ubožáka, nebude vyslyšen, až bude volat sám. 14 Tajný dárek dokáže utišit hněv, postranní úplatek i velkou zuřivost. 15 Poctivému je radostí prosazení práva, pro bídáky je to však záhuba. 16 Z cesty rozumu kdo ztratil se, ve shromáždění mrtvých spočine. 17 Milovník radovánek je vlastně chudák; milovník přepychu a vína nebude bohatý. 18 Darebák bude výkupným za spravedlivého, na místě poctivých se ocitne podvodník. 19 Lepší je bydlet někde v pustině než s hašteřivou ženou hádat se. 20 Moudrý má doma olej a vzácné poklady, tupec však všechno rozhází. 21 Komu jde o spravedlnost a soucit, nalezne život, spravedlnost a slávu. 22 Do města siláků vnikl moudrý a zbořil pevnost, na niž se spolehli! 23 Ten, kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před trápením. 24 Nadutý domýšlivec se drzoun jmenuje, jeho zpupnost nezná žádnou mez. 25 Lenocha umoří jeho vlastní touhy, jeho rukám práce nevoní. 26 Celý den jenom toužebně touží, spravedlivý však rozdává a neskrblí. 27 Sama ohavnost je oběť ničemů, zvlášť když se obětuje ze zlých úmyslů! 28 Falešný svědek bídně zhyne; poslední slovo má, kdo umí naslouchat. 29 Darebák jde a na nic nedbá, poctivý však svou cestu zvažuje. 30 Žádná moudrost, žádná šikovnost, žádná rada na Hospodina nestačí. 31 Kůň bývá chystán pro den boje, Hospodinovo je však vítězství.

Sprüche 21 | Neue evangelistische Übersetzung Bible, překlad 21. století