Sprüche 20 | Neue evangelistische Übersetzung

1 Der Wein macht Spötter, das Bier Krakeeler. / Wer sich betrinkt, der kann nicht weise sein. 2 Das Drohen des Königs gleicht dem Brüllen des Löwen. / Wer seinen Zorn erregt, hat sein Leben verwirkt. 3 Vom Streit zu lassen, ehrt einen Mann, / doch jeder Trottel stürzt sich hinein. 4 Im Herbst mag der Faule nicht pflügen, / und wenn er ernten will, findet er nichts. 5 Guter Rat im Herzen des Menschen ist wie ein tiefes Wasser, / doch ein kluger Mann schöpft daraus. 6 Viele loben ihre eigene Frömmigkeit, / doch wer findet wirklich einen verlässlichen Mann? 7 Wer gottgefällig und rechtschaffen lebt: / glücklich die Kinder, die er hinterlässt! 8 Ein König, der auf dem Richterstuhl sitzt, / findet mit den Augen jeden Bösen heraus. 9 Wer kann schon sagen: „Mein Gewissen ist rein, / ich bin frei von jeder Schuld.“? 10 Zweierlei Maß und zweierlei Gewicht, / beides verabscheut Jahwe. 11 Schon ein Junge zeigt an seinem Tun, / ob sein Handeln rein und redlich ist. 12 Das Ohr, das hört, das Auge, das sieht, / Jahwe hat beide gemacht. 13 Liebst du den Schlaf, so bist du bald arm. / Mach die Augen auf, dann hast du zu essen. 14 „Schlecht, schlecht!“ sagt der Käufer, / doch wenn er weggeht, gibt er mit dem Schnäppchen an. 15 Es gibt Gold und viele Perlen – der kostbarste Schmuck ist ein verständiges Wort. 16 Nimm sein Gewand, denn er hat für den Fremden gebürgt, / pfände ihn aus diesem Grund selbst. 17 Erschwindeltes Brot schmeckt gut, / doch danach ist der Mund voller Kies. 18 Durch Beratung haben Pläne Bestand. / Zieh nur mit weiser Überlegung in den Kampf! 19 Wer als Verleumder umherzieht, gibt Anvertrautes preis. / Lass dich nicht mit einem Schwätzer ein! 20 Wer Vater oder Mutter verflucht, / dessen Lampe erlischt in Finsternis. 21 Wer das Erbe hastig an sich reißt, / wird am Ende nicht gesegnet sein. 22 Sag nicht: „Ich will das Böse vergelten!“ / Warte auf Jahwe, dann hilft er dir. 23 Zweierlei Gewicht ist Jahwe ein Gräuel, / und eine falsche Waage ist nicht gut. 24 Von Jahwe werden unsere Schritte gelenkt. / Was versteht der Mensch von seinem Weg? 25 Wer vorschnell ruft: „Geweiht!“ und dann erst sein Gelübde bedenkt, / der ist schon in die Falle getappt. 26 Ein weiser König sondert die Gesetzlosen aus, / als ob er das Dreschrad* über sie führt. 27 Der Geist des Menschen ist ein Licht Jahwes, / durchforscht sein ganzes Inneres. 28 Gnade und Treue behüten den König, / und durch Güte stützt er seinen Thron. 29 Der Stolz der Jungen ist ihre Kraft, / der Schmuck der Alten das graue Haar. 30 Blutige Striemen bessern den Bösen / und Schläge des Menschen Inneres.

Bible, překlad 21. století

1 Víno je drzoun a pivo křikloun; kdo za ním vrávorá, nezmoudří. 2 Jako když lev řve, král hrůzu nahání; svůj život ohrožuje, kdo jej popudí. 3 Upustit od sporu je člověku ke cti, rozčilovat se umí každý hňup. 4 Na podzim lenoch orat nechce, o žních bude žebrat zbytečně. 5 Rada v srdci člověka je voda hluboká, kdo je rozumný, ji umí načerpat. 6 Svou vlastní oddaností se kdekdo holedbá, věrného muže však aby pohledal. 7 Spravedlivý je, kdo žije v poctivosti; šťastní budou jeho potomci! 8 Král sedí na trůnu, aby soudil, všechno zlo svým zrakem rozhání. 9 Kdo může říci: Mám čisté srdce, od hříchu jsem se oprostil? 10 Dvojí metr a dvojí závaží – Hospodinu se hnusí obojí. 11 I na dětech se podle chování pozná, jak čistá a upřímná je jejich povaha. 12 Slyšící ucho, vidoucí oko – obojí učinil Hospodin. 13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš; otevři oči, ať se nasytíš. 14 „Špatné, moc špatné,“ říká, kdo kupuje, a jen co popojde, už si pochvaluje. 15 Někdo má zlato a perel hromady, nejdražším klenotem jsou moudré rty. 16 Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu. 17 Ten, komu pokrm ze lži lahodí, skončí s ústy plnými kamení. 18 Podpoř své úmysly dobrou radou, nech se poučit, než začneš boj. 19 Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí; s tlučhubou neměj co do činění. 20 Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě. 21 Rychlé zbohatnutí na začátku, žádné požehnání na konci. 22 Nikdy neříkej: „Tu křivdu pomstím,“ čekej na Hospodina – ten ti pomůže. 23 Dvojí závaží se Hospodinu hnusí; falešné váhy se mu nelíbí. 24 Hospodin řídí lidské kroky; který člověk své cestě rozumí? 25 Je v pasti, kdo něco chvatně prohlásil za svaté a teprve potom přemýšlel. 26 Moudrý král se vypořádá s darebáky: nechá je drtit pod koly. 27 Hospodinovou svící je duch člověka – vše, co je skryté, prozkoumá. 28 Láska a věrnost ať opatrují krále, jeho trůn ať podpírá laskavost. 29 Chloubou mládenců je jejich síla, ozdobou starců šediny. 30 Rány a modřiny uzdravují ze špatnosti, bití zasahuje hluboké útroby.

Sprüche 20 | Neue evangelistische Übersetzung Bible, překlad 21. století