Psalm 56 | Neue evangelistische Übersetzung Bible, překlad 21. století

Psalm 56 | Neue evangelistische Übersetzung

Vertrauen auf Gott

1 Dem Chorleiter. Nach der Melodie „Verstummte Taube in der Ferne“. Ein Gedicht von David, als die Philister ihn in Gat festgenommen hatten. 2 Sei mir gnädig, Gott! / Denn Menschen schnappen nach mir. / Den ganzen Tag bekriegen und bedrängen sie mich. 3 Meine Feinde dringen ständig auf mich ein, / viele bekämpfen mich von oben herab. 4 Doch wenn ich Angst bekomme, / vertraue ich auf dich. 5 Auf Gott – ich lobe sein Wort –, / auf Gott vertraue ich und habe keine Angst: / Was könnte ein Mensch mir schon tun? 6 Täglich zweifeln sie meine Worte an / und überlegen, wie sie mir schaden. 7 Sie liegen auf der Lauer, / bespitzeln mich auf Schritt und Tritt, / ja, sie bedrohen mein Leben. 8 Sollen sie wirklich mit solcher Bosheit entkommen? / Schmettere sie zornig zu Boden, Gott! 9 Du zählst, wie oft ich fliehen muss, / und sammelst meine Tränen in deinen Krug!* / Steht das nicht alles in deinem Buch? 10 Es weichen meine Feinde zurück, wenn ich rufe, / denn ich weiß: Auf meiner Seite steht Gott. 11 Auf Gott – ich lobe sein Wort –, / auf Jahwe – ich lobe sein Wort –, 12 auf Gott vertraue ich und habe keine Angst: / Was könnte ein Mensch mir schon tun? 13 Ich schulde dir, Gott, meine Gelübde, / und ich werde meine Dankesschuld zahlen. 14 Denn du hast mich vor dem Tod gerettet, / meine Füße vor dem Sturz bewahrt, / damit ich vor Gott im Licht des Lebens vorwärtsgehen kann.
Bible, překlad 21. století
1 Pro předního zpěváka, na nápěv „Tiché holubice v dálavách“. Zlatý zpěv Davidův, když ho Filištíni zajali v Gatu.* 2 Smiluj se, Bože, lidé mě deptají, bojovníci na mě každý den útočí. 3 Každý den deptají mě moji protivníci, tak mnozí proti mně pyšně bojují. 4 Kdykoli bojím se, v tobě mám naději! 5 V Bohu, jehož slovo chválím, v Bohu mám naději. Proto se nebojím, co by mi udělal smrtelník! 6 Každý den má slova překrucují, přemýšlejí stále, jak mi uškodit. 7 Číhají tajně, sledují mé kroky, po mém životě už se sápají. 8 Copak uniknou se svou hanebností? Svým hněvem, Bože, smeť ty pohany! 9 Ty vedeš v patrnosti každý můj útěk, mé slzy schovej do své lahvice – ty sám víš nejlépe, kolik jich je! 10 Nazpátek stáhnou se moji nepřátelé, když k tobě zavolám – v ten den. Vím totiž jedno: Bůh se mnou je! 11 V Bohu, jehož slovo chválím, v Hospodinu, jehož slovo chválím, 12 v Bohu mám naději. Proto se nebojím, co by mi člověk učinil! 13 Tobě jsem, Bože, složil sliby, tobě přinesu vděčné oběti. 14 Vždyť jsi mě zachránil od smrti, mé nohy od zvrtnutí, abych směl před Bohem stále chodit ve světle, mezi živými!