Sprüche 19 | Neue evangelistische Übersetzung Bible, překlad 21. století

Sprüche 19 | Neue evangelistische Übersetzung
1 Besser arm und ehrlich sein / als verschlagen und dumm. 2 Unbedachter Eifer ist nicht gut, / wer es allzu eilig hat, tritt fehl. 3 Durch eigene Dummheit verdirbt man den Plan, / doch wütend ist man auf Gott. 4 Besitz vermehrt die Zahl der Freunde, / doch vom Armen trennt sich der Freund. 5 Ein falscher Zeuge bleibt nicht ungestraft; / wer Lügen vorbringt, kommt nicht davon. 6 Viele schmeicheln dem, der Einfluss hat, / und jeder will der Freund des Freigebigen sein. 7 Den Armen hassen alle Verwandten, / und seine Bekannten meiden ihn. / Und er jagt leeren Versprechungen nach. 8 Bilde deinen Verstand, dann tust du dir Gutes; / folg deiner Einsicht, dann findest du Glück! 9 Ein falscher Zeuge bleibt nicht ungestraft; / wer Lügen vorbringt, hat sein Leben verspielt. 10 Es ist nicht schön, wenn ein Dummkopf in Überfluss lebt / und ein Diener über Fürsten herrscht. 11 Ein Mensch, der Einsicht hat, regt sich nicht auf, / es ehrt ihn, dass er Verfehlungen verzeiht. 12 Der Zorn des Königs ist wie Löwengebrüll, / doch seine Gunst ist wie Tau auf dem Gras. 13 Ein Verhängnis für den Vater ist der dumme Sohn; / und eine nörgelnde Frau ist wie ein tropfendes undichtes Dach. 14 Haus und Habe kann man erben, / doch Jahwe schenkt eine verständige Frau. 15 Faulheit versenkt in tiefen Schlaf; / wer nachlässig ist, muss hungern. 16 Wer Gottes Gebot beachtet, der achtet auf sein Leben, / doch wer sich gehen lässt, kommt um. 17 Wer Bedürftigen hilft, leiht es Jahwe, / und der wird ihm seine Wohltat vergelten. 18 Deinen Sohn erziehe streng, solange noch Hoffnung ist, / aber lass dich nicht hinreißen, töte ihn nicht. 19 Wer im Jähzorn handelt, trägt seine Strafe davon; / greifst du einmal ein, musst du es immer wieder tun. 20 Hör auf den Rat und nimm die Zurechtweisung an, / dann bist du am Ende ein weiser Mann. 21 Viele Dinge nimmt ein Mensch sich vor, / doch zustande kommt der Ratschluss Jahwes. 22 Was einen Menschen wertvoll macht, ist seine Güte. / Es ist besser arm zu sein als ein verlogener Mann. 23 Jahwe zu fürchten ist gut zum Leben: / Satt und zufrieden verbringt man die Nacht / und wird von keinem Unglück heimgesucht. 24 Greift der Faule mit der Hand in die Schüssel, / bringt er sie nicht zurück in den Mund. 25 Schlägt man den Spötter, wird ein Unerfahrener klug; / weist man den Verständigen zurecht, lernt er daraus. 26 Wer den Vater misshandelt, die Mutter verjagt, / ist ein verkommener, schändlicher Sohn. 27 Hör dir die Mahnung gar nicht erst an, mein Sohn, / wenn du doch von der Lehre abweichen willst. 28 Ein ehrloser Zeuge verspottet das Recht, / und Gottlose finden am Unrecht Geschmack. 29 Für Spötter stehen Gerichte bereit / und Prügel für den Rücken von Toren.
Bible, překlad 21. století
1 Lepší chudý poctivec než prolhaný pitomec. 2 Nadšení bez poznání nestačí, zbrklý se dopouští mnoha chyb. 3 Člověk padá pro vlastní hloupost, v srdci má ale na Hospodina zlost. 4 Boháč má přátel habaděj, chuďas je opuštěn bez přátel. 5 Křivopřísežník trestu neujde, neunikne, kdo šíří lež. 6 Štědrého člověka si mnozí předcházejí, s tím, kdo rozdává, se každý přátelí. 7 Chuďase nesnáší ani jeho bratři – tím spíše se mu vyhnou přátelé! Snaží se najít slova, ale zbytečně. 8 Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne. 9 Křivopřísežník neujde trestu, kdo šíří klam, ten zahyne. 10 Tupci nesluší žádný přepych, tím méně otroku vláda nad pány. 11 Prozíravost brání člověku se hněvat, promíjet vinu je jeho ozdoba. 12 Králova zlost – to je lví řev, jeho přízeň – rosa na trávě. 13 Tupý syn je neštěstím svého otce, hašteřivá žena pak crčení bez konce! 14 Dům a majetek bývá po rodičích, rozumnou ženu však dává Hospodin. 15 Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu. 16 Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne. 17 Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu; on sám mu jeho dobrodiní odplatí. 18 Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit. 19 Vztekloun zasluhuje potrestání; ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc. 20 Poslechni radu, přijmi poučení, abys byl příště moudřejší. 21 Člověk má v srdci mnohé plány, stane se ale, co chce Hospodin. 22 Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník. 23 Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak člověk může spát. 24 Lenoch k talíři natáhne ruku, k ústům ji už ale nezvedne. 25 Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří, pokárej rozumného, a dojde poznání. 26 Napadá otce, vyhání matku syn hanebný a nestoudný. 27 Přestaň, synu, naslouchat poučení, a zabloudíš od slov poznání. 28 Ničemný svědek se vysmívá právu, ústa darebáků hltají hanebnost. 29 Na drzouny čekají soudy, na hřbety tupců rány.