1.Makkabäer 9 | Český ekumenický překlad

1.Makkabäer 9 | Český ekumenický překlad

Smrt Judy Makabejského

1 Když se Démétrios dozvěděl, že Níkánór padl se svým vojskem v boji, poslal znovu do Judska Bakchída a Alkima a s nimi pravé křídlo vojska. 2 Táhli směrem na Gilgál a utábořili se u Mésalótu v Arbélsku. Města se zmocnili a pobili tam mnoho lidí. 3 Prvního měsíce roku stého padesátého druhého přesunuli tábor k Jeruzalému. 4 Brzy se však zvedli a odtáhli k Bereji s dvaceti tisíci mužů a dvěma tisíci jezdců. 5 Juda tehdy tábořil v Elase s třemi tisíci vybraných mužů. 6 Když viděli tak početné vojsko, dostali velký strach a mnozí utekli z tábora, takže z nich zůstalo jen osm set mužů. 7 Juda viděl, že se jeho vojsko rozuteklo právě před hrozící bitvou. Srdce se mu sevřelo, protože už neměl možnost svolat šiky. 8 V této tísni vyzval zbylé vojáky: „Vzhůru do boje proti našim nepřátelům, snad se nám přece povede je porazit!“ 9 Zrazovali ho od toho a namítali mu: „V žádném případě je nepřemůžeme; ale jestliže se teď zachráníme, vrátíme se později se svými bratry a budeme bojovat. Nyní je nás málo!“ 10 Juda však prohlásil: „To nikdy neuděláme, abychom před nimi utíkali, a jestliže nadešla naše hodina, pak zemřeme statečně za své bratry! Nezůstaňme nic dlužni své slávě!“ 11 Nepřátelské vojsko vytáhlo z tábora a sešikovalo se k boji. Jízda se rozdělila na dvě části; v čele vojska šli prakovníci a lučištníci, v prvních řadách ti nejstatečnější. Bakchídés byl na pravém křídle. 12 Z obou stran se blížil šik za zvuku polnic; i z vojska Judova zaznívaly polnice 13 a země duněla pochodem vojsk. Strhla se bitva, která trvala od rána až do večera. 14 Juda viděl, že Bakchídés a jádro jeho vojska jsou na pravém křídle. Shromáždil kolem sebe ty nejodvážnější, 15 rozdrtil pravé křídlo nepřátel a pronásledoval je až k ašdódské hoře. 16 Když na levém křídle uviděli, že jejich pravé křídlo je rozdrceno, hnali se na Judu a jeho vojsko zezadu. 17 Rozpoutal se zuřivý boj, na obou stranách bylo mnoho padlých a raněných. 18 Padl i Juda a ostatní se rozutekli. 19 Jónatan a Šimeón vzali svého bratra a pohřbili ho v hrobě jeho otců v Módeínu. 20 Oplakávali ho a celý Izrael naříkal s velikým kvílením. Mnoho dní pro něho truchlili a říkali: 21 „Jak padl bohatýr, vysvoboditel Izraele!“ 22 Ostatní Judovy činy, jeho bitvy, důkazy statečnosti a jeho vznešenosti nejsou zaznamenány, bylo jich totiž příliš mnoho.

Jónatan se ujímá velení

23 Po Judově skonu se vynořili svévolníci ve všech krajích Izraele a všichni pachatelé ničemnosti znovu drze vystupovali. 24 V těch dnech nastal veliký hlad, jako by i země zběhla k nepříteli. 25 Bakchídés vybral bezbožné muže a ustanovil je pány v zemi. 26 Slídili a pátrali po Judových přátelích a přiváděli je k Bakchídovi, který se jim mstil a hanobil je. 27 Nastalo veliké soužení v Izraeli, nejhorší ode dne, kdy se objevil poslední prorok. 28 Potom se shromáždili všichni Judovi přátelé a řekli Jónatanovi: 29 „Od té doby, co skonal tvůj bratr Juda, nenašel se mu nikdo rovný, kdo by nás vedl do boje proti nepřátelům a proti Bakchídovi a proti všem utiskovatelům našeho národa. 30 Dnes si vybíráme tebe, abys místo něho byl naším knížetem a vojevůdcem v naší válce.“ 31 V takovém čase Jónatan přijal velení a nastoupil na místo svého bratra Judy.

Jónatan mstí smrt Jóchananovu

32 Když se to dozvěděl Bakchídés, usiloval mu o život. 33 Jónatan a jeho bratr Šimeón i všichni jejich přátelé to včas zjistili a uprchli do tekójské pouště a utábořili se u vodní nádrže Asfaru. 34 Bakchídés dostal o tom v sobotu zprávu a přitáhl s celým vojskem za Jordán. 35 Jónatan totiž před časem poslal svého bratra v čele hloučku bojovníků požádat přátelské Nabatejce, aby si u nich mohli uložit velkou část zásob. 36 Přepadli je však Jambrijci z Médeby, zmocnili se Jóchanana a všeho, co měl, a ujeli. 37 Po těchto událostech se doneslo Jónatanovi a jeho bratru Šimeónovi, že Jambrijci chystají velikou svatbu, že s velikým doprovodem budou převážet z Nadabatu nevěstu, dceru jednoho z kenaanských velmožů. 38 Tu si vzpomněli na krev svého bratra Jóchanana, vypravili se na ně a ukryli se pod útesem hory. 39 Pohlédli vzhůru a uviděli hlučný průvod. Ženich, jeho přátelé a bratři šli naproti nim s bubínky a mnohými hudebními nástroji, všichni ozbrojení. 40 Vyřítili se na ně z úkrytu a pobili je. Bylo mnoho raněných a padlých, zbylí utekli do hor, a tak Jónatanovi lidé všechno ukořistili. 41 Veselka se obrátila v truchlení a zvuk hudebních nástrojů v žalozpěv. 42 Tím pomstili krev svého bratra a vrátili se do bažinatých nížin u Jordánu.

Boj s Bakchídem

43 Uslyšel o tom Bakchídés a v sobotu dorazil ke břehům Jordánu s velikým vojskem. 44 Jónatan promluvil ke svým lidem: „Vzhůru do boje, jde nám o život! Dnes to není jako včera nebo předevčírem! 45 Zepředu i zezadu nám hrozí boj, napravo i nalevo vody Jordánu, bažiny a křoví, nemáme kam uniknout. 46 Volejte k Nebi, abyste byli zachráněni z rukou našich nepřátel!“ 47 Strhla se bitva. Jónatan už vztahoval ruku na Bakchída, ale ten mu unikl do zadních řad. 48 Jónatan se svými muži naskákali do Jordánu a přeplavali na druhý břeh. Nepřátelé je za Jordán nepronásledovali. 49 Bakchídovi padlo toho dne na tisíc mužů. 50 Vrátil se do Jeruzaléma a opevňoval v Judsku města, budoval pevnosti v Jerichu, Emauzích, Bétchorónu, Bét-elu, Timně, Pireatónu a Tapúachu, které měly vysoké hradby a brány se závorami. 51 Do každé umístil posádku proti Izraeli. 52 Opevnil také město Bét-súr, Gezer a hrad v Jeruzalémě, umístil v nich vojáky a zásoby potravin. 53 Vzal také jako rukojmí syny předáků země a dal je střežit v jeruzalémském hradu. 54 V roce stém padesátém třetím, druhého měsíce poručil Alkimos zbořit zeď chrámového nádvoří, aby zničil dílo proroků. Jakmile se však začalo bourat, 55 ranila Alkima mrtvice, a tak dílo zkázy nedokončil. Jeho ústa zmlkla v křeči, ochrnul, a nemohl promluvit ani slovo, ani učinit poslední pořízení o svém domě. 56 Za takových okolností skonal Alkimos ve velkých bolestech. 57 Když Bakchídés viděl, že Alkimos zemřel, vrátil se ke králi a v Judsku byl dva roky klid. 58 Tehdy se všichni svévolníci takto uradili: „Hle, Jónatan a jeho přívrženci se cítí být v bezpečí. Přivedeme Bakchída, ať je během jedné noci všechny pochytá.“ 59 Šli a dohodli se s ním. 60 On vytáhl s velkým vojskem a rozeslal tajné listy svým spojencům v Judsku, aby zajali Jónatana a jeho přívržence. Jejich záměr byl však prozrazen, a proto jej nemohli uskutečnit. 61 Jónatan a Šimeón se svými přívrženci zajali na padesát mužů té krajiny, původců onoho úkladu, a pobili je. 62 Potom odešli do Bétbasu v poušti, znovu vybudovali pobořené domy a město opevnili. 63 Když se to dozvěděl Bakchídés, shromáždil všechno své vojsko a povolal do zbraně i své přívržence z Judska. 64 Přitáhl a utábořil se u Bétbasu, postavil obléhací stroje a po mnoho dní město dobýval. 65 Jónatan zanechal v městě svého bratra Šimeóna a vydal se do kraje; odešel jen s malým počtem mužů. 66 Porazil Odoméru s jeho bratry i Fasirónovce v jejich stanech, a jak začal drtit nepřátele, jeho vojsko vzrůstalo. 67 Zatím Šimeón a jeho přívrženci podnikli z města výpad, spálili obléhací stroje 68 a utkali se s Bakchídem, až byl od nich potřen. Způsobili mu značné starosti tím, že se jím připravované tažení nezdařilo. 69 Vzplanul hněvem na svévolné muže, kteří mu radili ke vpádu do země. Dal povraždit mnohé z nich a rozhodl se k návratu do své země. 70 Jónatan se to dozvěděl a poslal k němu starší, aby s ním sjednali příměří a výměnu zajatců. 71 Bakchídés učinil podle jeho návrhu a zapřisáhl se mu, že pokud bude živ, nepodnikne nic proti němu. 72 Vydal mu zajatce, které předtím v Judsku zajal, vrátil se do své země a už nikdy nevkročil do jejich končin. 73 Boj v Izraeli skončil. Jónatan, který se usadil v Mikmásu, začal soudit lid a vymýtil z Izraele svévolníky.