Sprüche 5 | Český ekumenický překlad nuBibeln

Sprüche 5 | Český ekumenický překlad

VAROVÁNÍ A VÝSTRAHY - — Před cizí ženou

1 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti, 2 dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty. 3 Ze rtů cizí ženy sice kape med a její jazyk je hladší než olej, 4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč. 5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí. 6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam. 7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst. 8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu, 9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta, 10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí. 11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá. 12 Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání? 13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům. 14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“ 15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice. 16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky? 17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou. 18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí, 19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně. 20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral? 21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy. 22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu. 23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.
nuBibeln
1 Var uppmärksam på min vishet, min son, och lyssna till min insikt, 2 så att du bevarar din klokhet och låter kunskapen styra dina ord. 3 En främmande kvinnas läppar dryper av honung, och halare än olja är hennes tal. 4 Till sist är hon bitter som malört, skarp som ett tveeggat svärd. 5 Hennes vandring går mot döden, hennes steg leder ner till dödsriket. 6 Hon tänker inte på livets väg, hon går på villovägar utan att ens märka det. 7 Lyssna nu på mig, barn, och vik inte bort från vad jag säger. 8 Håll dig långt borta från henne! Gå inte ens i närheten av dörren till hennes hus. 9 Annars ger du bort din styrka åt andra och dina år åt en som är grym, 10 främlingar utnyttjar din styrka, och allt vad du tjänat ihop kommer någon annan att lägga beslag på. 11 Till slut kommer du att stöna när din kropp tynar bort. 12 Då ska du säga: ”Hur kunde jag hata förmaning och så innerligt avsky tillrättavisning? 13 Varför lyssnade jag inte till mina lärare och vägrade att höra på deras vägledning? 14 Mitt i den samlade menigheten har jag kommit till ruinens brant.” 15 Drick vatten ur din egen brunn, vatten som rinner ur din egen källa. 16 Skulle dina källor rinna ut på gatan, dina strömmar på torgen? 17 Nej, behåll dem för dig själv, dela dem inte med någon annan. 18 Må din källa vara välsignad, och gläd dig över din ungdoms hustru, 19 den älskliga hinden, den vackra gasellen. Låt hennes bröst alltid vara din njutning och hennes kärlek alltid berusa dig. 20 Varför skulle du, min son, berusas av en främmande kvinna och slå armarna om den som inte är din? 21 HERREN ser alla människans förehavanden, han vakar noga över alla hennes vägar. 22 Den onde blir en fånge i sina egna missgärningar, han fastnar i sin egen synds snaror. 23 Han dör i brist på vägledning, hans dårskap leder honom vilse.