Sprüche 14 | Český ekumenický překlad

1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

nuBibeln

1 Visa kvinnor bygger upp sitt hus, medan dumma river ner det med egna händer. 2 Den som vandrar rakt fram fruktar HERREN, den som går krokiga vägar föraktar honom. 3 Den dummes tal resulterar i ris för hans rygg, men de visa skyddas av sina ord. 4 En krubba utan oxar förblir ren, men det är oxarnas styrka som gör skörden riklig. 5 Ett sant vittne bedrar aldrig, men ett falskt vittne har bara lögner att komma med. 6 En hädare söker vishet men finner ingen, men den kommer lätt till den som har omdöme. 7 Håll dig borta från dåren, för från honom får du aldrig höra några kloka ord. 8 Den klokes vishet kan urskilja den rätta vägen, men dårars dumhet bedrar. 9 De dumma hånskrattar åt skuldoffer,* men hos de rättsinniga finns välvilja. 10 Varje hjärta känner sin egen sorg, och ingen annan kan dela dess glädje. 11 Den gudlöses hus rivs ner, men den rättsinniges boning blomstrar. 12 En väg som kan synas rätt för en människa kan ändå leda till döden. 13 Även hos den som skrattar kan hjärtat göra ont, och glädjen kan sluta i sorg. 14 Den trolöse får tillbaka vad han förtjänar, likaså belönas den gode. 15 Den okunnige tror allt som sägs, den kloke ger akt på sina steg. 16 Den vise fruktar och undviker faror, en dåre är arrogant och sorglös. 17 En hetsig man gör dumheter, en kallt beräknande man blir hatad. 18 De okunniga ärver dumhet, men de kloka kröns av kunskap. 19 De onda måste buga sig för de goda och de gudlösa vid de rättfärdigas portar. 20 Också av sina närmaste blir den fattige hatad, medan den rike har många vänner. 21 Den som föraktar sin medmänniska syndar. Lycklig är den som visar den fattige nåd. 22 De som planerar ondska far vilse, men de som planerar det som är gott finner nåd och trofasthet. 23 Arbete ger välstånd men tomt prat fattigdom. 24 De visas krona är deras rikedom och dårarnas deras dumhet. 25 Ett sant vittne räddar liv, men ett falskt vittne är en förrädare. 26 Den som fruktar HERREN har ett tryggt fäste, och hans barn får där en tillflykt. 27 HERRENS fruktan är en källa till liv, som hjälper människan att undgå dödens snaror. 28 Ett stort folk är en kungs ära, men utan det går fursten under. 29 Den som kan behärska sitt temperament är förståndig, men den hetsige visar bara upp sin dumhet. 30 Sinnesro ger kroppen hälsa, men avundsjuka är röta i benen. 31 Den som förtrycker den fattige förolämpar hans skapare, men den som hjälper de fattiga ärar honom. 32 Den gudlöse går under på grund av sin ondska, men den rättfärdige har en tillflykt ända in i döden. 33 I den förnuftiges hjärta bor visheten, bland dårarna låter den sig bli känd.* 34 Rättfärdighet upphöjer ett folk, men synd blir till folkens vanära. 35 En kung gläder sig över en vis tjänare, men hans vrede drabbar den som handlar skamligt.

Sprüche 14 | Český ekumenický překlad nuBibeln