1 Pro předního zpěváka, žalm Davidův. Bože, má chválo, nestav se hluchým, 2 když se na mě rozevřela ústa svévolná a lstivá! Zrádným jazykem mě napadají, 3 slovy nenávistnými mě zasypali, bojují proti mně bez důvodu. 4 Osočují mě za moji lásku, zatímco se modlím. 5 Za dobro mě zavalují zlobou, za mou lásku nenávistí. 6 Postav proti němu svévolníka, po jeho pravici žalobce ať stane. 7 Ať dopadne jako svévolník, až bude souzen; jeho modlitba ať je mu počítána za hřích. 8 Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný. 9 Jeho synové ať sirotky se stanou, jeho žena vdovou. 10 Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit. 11 Na všechno, co má, ať políčí si lichvář, co vytěžil, cizáci ať loupí. 12 Ať nemá nikoho, kdo by mu nadále prokázal milosrdenství, kdo by se smiloval nad sirotky po něm. 13 Jeho potomstvo buď vymýceno, jeho jméno smazáno buď v příštím pokolení. 14 Ať Hospodin pamatuje na nepravost jeho otců a hřích jeho matky vymazán ať není. 15 Ať je má Hospodin ustavičně před očima, ať vymýtí ze země památku po nich 16 za to, že nepamatoval na milosrdenství, ale pronásledoval člověka poníženého a ubohého, chtěl usmrtit zkrušeného v srdci. 17 Miloval zlořečení, ať ho postihne! O požehnání nestál, ať se ho vzdálí! 18 Zlořečení oblékal jak šaty; ať mu pronikne nitrem jak voda, ať mu prostoupí kosti jak olej. 19 Ať mu je jako roucho, kterým se halí, opaskem, kterým se přepásává ustavičně. 20 To ať si vyslouží od Hospodina ti, kteří mě osočují, kteří proti mně zlovolně mluví. 21 Ty však, Panovníku Hospodine, ukaž na mně pro své jméno, jak je tvé milosrdenství dobrotivé, vysvoboď mě! 22 Jsem ponížený ubožák, v nitru mám zraněné srdce. 23 Odcházím jako stín, který se prodlužuje, jako luční kobylka jsem smeten. 24 V kolenou se podlamuji postem, bez oleje chátrá moje tělo. 25 Jsem jim jenom pro potupu, jak mě vidí, potřásají hlavou. 26 Pomoz mi, můj Bože, Hospodine, podle svého milosrdenství mě zachraň, 27 aby poznali, že tvá ruka to byla, žes to učinil ty, Hospodine. 28 Jen ať zlořečí, ale ty žehnej! Když povstali, ať je stihne hanba, a tvůj služebník se zaraduje. 29 Stud ať poleje ty, kdo mě osočují, hanbou ať se zahalí jak pláštěm. 30 Moje ústa vzdají Hospodinu velkou chválu, mezi mnohými ho budu chválit, 31 neboť stanul po pravici ubožáku, aby ho zachránil před jeho soudci.
nuBibeln
Gud, var inte tyst
1För körledaren. En psalm av David. Min lovsångs Gud, var inte tyst!2Gudlösa och falska människor har gått till attack mot mig. De ljuger och talar illa om mig.3De omger mig med hatfulla ord och attackerar mig utan orsak.4De bemöter min kärlek med anklagelser, men jag ber.5De betalar tillbaka gott med ont och min kärlek med hat.6Utse en gudlös anklagare* mot honom och ställ honom på hans högra sida.7Och när han ställs inför rätta, låt honom då finnas skyldig. Till och med hans bön ska räknas som synd.8Låt hans liv bli kort, och låt en annan ta hans tjänst.9Låt hans barn bli faderlösa och hans hustru änka.10Låt hans barn irra omkring som hemlösa tiggare, fördrivna från sina hem i ruiner.11Låt fordringsägarna överta all hans egendom och främlingarna allt han har förtjänat.12Ingen ska visa nåd mot honom, och ingen förbarma sig mot hans faderlösa barn.13Låt hans efterkommande utrotas och deras namn utplånas av nästa generation.14HERREN ska komma ihåg hans fäders ondska och inte utplåna hans mors synd.15Låt dem alltid vara inför HERREN och utplåna deras minne från jorden,16eftersom han inte ville visa nåd utan förföljde de betryckta och fattiga och bedrövade för att döda dem.17Han älskade att förbanna, och förbannelsen träffade honom själv. Han ville inte välsigna, och så förblir välsignelsen långt borta från honom.18Han tog på sig förbannelse som en klädedräkt, den gick in i hans inre som vatten och som olja in i hans skelett.19Låt den nu vara för honom som en klädnad han sveper om sig och som ett bälte han för alltid spänner om sig.20Låt detta vara mina anklagares lön från HERREN, deras, som talar ont mot mig.21Men HERRE, min Herre, hjälp mig för ditt namns skull, och befria mig i din kärlek och godhet.22Jag är fattig och hjälplös och sårad i mitt innersta.23Jag försvinner som en skugga om kvällen jag skakas av som en gräshoppa.24Mina knän är svaga av fasta, och jag är bara skinn och ben.25Jag har blivit till åtlöje för dem, och när de ser mig skakar de på huvudet.26Hjälp mig, HERRE, min Gud! Rädda mig i din nåd.27Låt dem inse att det är du som handlar, att du, HERRE, har gjort detta.28De kan förbanna, men du välsignar. När de anfaller ska de komma på skam, men din tjänare gläder sig.29Låt mina anklagare kläs i vanära och svepas i skam som i en klädnad.30Jag vill storligen prisa HERREN, jag vill lovprisa honom i den stora skaran.31Han står på den fattiges sida för att rädda honom från dem som dömer honom.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.