Psalm 142 | Český ekumenický překlad Hoffnung für alle

Psalm 142 | Český ekumenický překlad

VOLÁM K HOSPODINU, ÚPÍM

1 Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni. 2 Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím, 3 před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám. 4 Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili. 5 Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči. 6 Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých! 7 Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já. 8 Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.
Hoffnung für alle

Niemand will etwas von mir wissen!

1 Ein Gebet von David, zum Nachdenken. Er verfasste es, als er sich auf der Flucht vor Saul in einer Höhle versteckte.* 2 Ich schreie zum HERRN um Hilfe und flehe laut um sein Erbarmen. 3 Ihm klage ich meine ganze Not; ihm sage ich, was mich bedrängt. 4 Wenn ich nicht mehr weiterweiß, kennst du, Gott, noch einen Ausweg. Denn wohin ich auch gehe: Überall will man mich ins Unglück stürzen. 5 Wohin ich auch sehe: Nirgendwo will man etwas von mir wissen. Ich finde keine Hilfe mehr, und keiner kümmert sich um mich. 6 Deshalb schreie ich zu dir, HERR! Ich bekenne: Du allein bist meine Zuflucht! Du bist alles, was ich im Leben brauche.* 7 Höre auf meinen Hilfeschrei, denn ich bin völlig verzweifelt! Rette mich vor meinen Verfolgern, denn ich bin ihnen hilflos ausgeliefert! 8 Hole mich aus dieser Höhle* heraus! Dann will ich deinen Namen preisen und dir vor allen danken, die zu dir gehören. Denn du hast mir Gutes getan.