1 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky, 2 zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech, 3 honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina! 4 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně. 5 Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst, 6 potomkové Abrahama, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení! 7 Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi. 8 Věčně pamatuje na svou smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení. 9 Uzavřeli ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi, 10 stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou: 11 „Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!“ 12 Na počet jich byla malá hrstka, byli tam jen hosty. 13 Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu. 14 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále: 15 „Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!“ 16 Než přivolal na zemi hlad, než každou hůl chleba zlomil, 17 vyslal už před nimi muže, Josefa, který byl prodán do otroctví. 18 Sevřeli mu nohy do okovů, do želez se dostal, 19 až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo, když řeč Hospodinova ho protříbila. 20 Poslal pro něj král a pout ho zbavil, vládce národů ho osvobodil. 21 Učinil ho pánem svého domu, vládcem veškerého svého jmění, 22 aby jeho velmože k sobě připoutal a moudrosti učil jeho starce. 23 Pak přišel Izrael do Egypta, v zemi Chámově byl Jákob hostem. 24 Hospodin velice rozplodil svůj lid, dopřál mu, aby zdatností předčil protivníky, 25 jejichž srdce změnil, takže začali jeho lid nenávidět a záludně jednat s jeho služebníky. 26 Poslal k nim Mojžíše, svého služebníka, s Áronem, jehož si zvolil. 27 Jeho znamení jim předváděli, zázraky v Chámově zemi. 28 Seslal temnotu a zatmělo se, a nikdo se neodvážil vzepřít jeho slovu. 29 Jejich vody proměnil v krev, ryby nechal leknout. 30 V zemi se jim vyrojila žabí havěť, nalezla i do královských komnat. 31 Rozkázal a přiletěly mouchy a na celé jejich území komáři. 32 Přívaly dešťů jim změnil v krupobití, ohnivými plameny bil jejich zemi. 33 Potloukl jim vinice a fíkovníky, v jejich území polámal stromy. 34 Rozkázal a snesly se kobylky, nesčetné roje žravého hmyzu. 35 Sežraly jim vše, co v zemi rostlo, sežraly jim plody polí. 36 Všechno prvorozené jim v zemi pobil, každou prvotinu jejich plodné síly. 37 Ale své vyvedl se stříbrem a zlatem, nikdo z jejich kmenů neklopýtl. 38 Egypt se radoval, že už táhnou, neboť strach z nich na něj padl. 39 Jako závěs rozestíral oblak, ohněm svítíval jim v noci. 40 Žádali a přihnal jim křepelky, chlebem nebeským je sytil. 41 Otevřel skálu a vody tekly proudem, valily se jako řeka vyprahlými kraji. 42 Neboť pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého služebníka. 43 Vyvedl svůj lid – a veselili se, svoje vyvolené – a plesali. 44 Daroval jim země pronárodů, výsledek námahy národů obdrželi, 45 aby dbali na jeho nařízení a zachovávali jeho zákony. Haleluja.
Gute Nachricht Bibel 2018
Gott hält sein Versprechen
1Dankt dem HERRN! Macht seinen Namen überall bekannt; verkündet allen Völkern, was er getan hat!2Singt und spielt zu seiner Ehre, ruft euch seine Wunder ins Gedächtnis!3Seid stolz auf ihn, den heiligen Gott! Seid voller Freude über ihn, ihr, die ihr nach ihm fragt!4Geht zum HERRN, denn er ist mächtig; sucht seine Nähe zu aller Zeit!5Erinnert euch an seine machtvollen Taten, an seine Wunder und Gerichtsurteile,6ihr Nachfahren seines Dieners Abraham, ihr Nachkommen Jakobs, ihr seine Erwählten!7Er ist unser Gott, er, der HERR, seine Herrschaft umschließt die ganze Welt.8Niemals vergisst er seinen Bund mit uns, sein Versprechen gilt tausend Generationen.9So hat er es Abraham zugesagt und es Isaak mit einem Schwur bestätigt.10So hat er es Jakob fest versprochen, als ewigen Bund mit Israel.11Er hat gesagt: »Ich gebe euch ganz Kanaan, ich teile es euch zu als Erbbesitz.«12Sie waren damals leicht zu zählen, nur eine Hand voll Leute waren sie, eingewanderte Fremde im Land.13Sie zogen von einem Volk zum andern, auf Wanderschaft in vieler Herren Länder.14Doch Gott ließ sie von niemand unterdrücken, ihretwegen warnte er die Herrscher:15»Hände weg von meinen berufenen Dienern! Krümmt meinen Propheten kein Haar!«16Als er den Hunger ins Land kommen ließ und kein Brot mehr zu finden war,17da schickte er ihnen jemand voraus: Josef wurde als Sklave verkauft.18Man zwängte seine Füße in eiserne Fesseln, ein eiserner Ring umschloss seinen Hals,19bis dann seine Voraussage sich erfüllte und das Wort des HERRN seine Unschuld erwies.20Der König befahl, seine Fesseln zu lösen; der Herrscher vieler Völker gab ihm die Freiheit.21Er vertraute ihm die Regierung an, die Verwaltung seines ganzen Eigentums,22damit er den Ministern Weisung erteilte und die königlichen Ratgeber Weisheit lehrte.23Dann kam Jakob nach Ägypten, Israel wurde Gast im Land der Nachkommen Hams.24Der HERR ließ das Volk sehr zahlreich werden und mächtiger als seine Unterdrücker.25So änderte er den Sinn der Ägypter: Sie begannen, die Israeliten zu hassen und Gottes Diener arglistig zu täuschen.26Er sandte Mose, seinen Vertrauten, und Aaron, den er ausgewählt hatte.27Sie vollbrachten die Wunder, die er angekündigt hatte, seine Machterweise im Land der Hamiten.28Er schickte die schwärzeste Finsternis – diesmal widersprachen Mose und Aaron ihm nicht.*29Die Gewässer der Ägypter verwandelte er in Blut und ließ ihre Fische darin sterben.30Es wimmelte überall von Fröschen, sogar in den königlichen Gemächern.31Auf seinen Befehl kam das Ungeziefer, Schwärme von Mücken bedeckten Ägypten.32Statt Regen schickte er ihnen Hagel, im ganzen Land flammten Blitze.33Ihre Weinstöcke und Feigenbäume zerschlug er, er zerbrach alle Bäume in ihrem Gebiet.34Ein Befehl von ihm, und die Heuschrecken kamen in Riesenscharen ohne Zahl.35Die ließen keinen Grashalm stehen und fraßen alle Felder kahl.36Zuletzt erschlug er die Erstgeborenen, den Stolz der ägyptischen Familien.37Dann führte er die Seinen aus dem Land, beladen mit Schätzen von Silber und Gold; niemand aus ihren Stämmen blieb zurück.38Ganz Ägypten war froh über ihren Auszug, so groß war die Angst vor diesem Volk.39Durch eine Wolke schützte sie der HERR und Feuer erhellte für sie die Nacht.40Als sie ihn baten, ließ er Wachteln kommen, mit Brot vom Himmel machte er sie satt.41Er öffnete den Felsen und Wasser kam hervor, wie ein Strom ergoss es sich durch die Wüste.42Das tat er wegen seines heiligen Versprechens, das er seinem Diener Abraham gegeben hatte.43Als er sein erwähltes Volk befreite, da sangen und jubelten sie vor Freude.44Er gab ihnen die Länder anderer Völker, der Ertrag fremder Arbeit wurde ihr Besitz,45damit sie nun seinen Anordnungen folgen und seinen Weisungen gehorchen. Preist den HERRN – Halleluja!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.