JEREMJÁŠ VE VĚZENÍ - — Báruk sepisuje slova Jeremjášova - Prorok nadiktuje Bárukovi podle Hospodinova příkazu svěřené poselství.
1 Ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, stalo se od Hospodina k Jeremjášovi toto slovo:2 „Vezmi si svitek knihy a napiš do něho všechna slova, která jsem k tobě mluvil o Izraeli a Judovi i o všech pronárodech ode dne, kdy jsem k tobě promluvil, ode dnů Jóšijášových až dodnes.3 Snad až dům judský uslyší o všem zlu, které jim zamýšlím učinit, odvrátí se každý od své zlé cesty a já jim jejich nepravost a jejich hřích odpustím.“ 4 Jeremjáš tedy zavolal Báruka, syna Nerijášova. Báruk zapsal do svitku knihy všechna slova z Jeremjášových úst, která k němu Hospodin mluvil.5 Pak Jeremjáš Bárukovi přikázal: „Jsem ve vazbě a nesmím chodit do Hospodinova domu.6 Ale ty jdi a ze svitku, do něhož jsi zapsal Hospodinova slova z mých úst, předčítej lidu v domě Hospodinově v den postu, předčítej je i všem Judejcům, kteří přijdou ze svých měst.7 Snad padnou na kolena a budou prosit před Hospodinem o smilování a každý se odvrátí od své zlé cesty. Vždyť veliký je hněv a rozhořčení, o němž Hospodin tomuto lidu mluvil!“8 Báruk, syn Nerijášův, učinil všechno, co mu přikázal prorok Jeremjáš, a četl v Hospodinově domě z knihy Hospodinova slova.
— Znepokojení při četbě knihy - Báruk předčítá Jeremjášova slova veřejně v chrámu a vyvolá veliké znepokojení.
9 V pátém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, v devátém měsíci, vyhlásili půst před Hospodinem pro všechen lid v Jeruzalémě i pro všechen lid, přicházející do Jeruzaléma z judských měst.10 Báruk předčítal z knihy Jeremjášova slova všemu lidu v Hospodinově domě v síni písaře Gemarjáše, syna Šáfanova, na horním nádvoří u vchodu do Nové brány Hospodinova domu.11 Míkajáš, syn Gemarjáše, syna Šáfanova, slyšel z té knihy všechna Hospodinova slova.12 Sešel dolů do královského domu do síně písařovy, kde zasedali všichni velmožové: písař Elíšama, Delajáš, syn Šemajášův, Elnátan, syn Akbórův, Gemarjáš, syn Šáfanův, a Sidkijáš, syn Chananjášův. Byli tam všichni velmožové.13 Míkajáš jim oznámil všechna slova, která slyšel, když Báruk lidu předčítal z knihy. 14 Všichni ti velmožové poslali k Bárukovi Jehúdího, syna Netanjáše, syna Šelemjáše, syna Kúšiho, se vzkazem: „Vezmi s sebou svitek, z něhož jsi lidu předčítal, a pojď.“ Báruk, syn Nerijášův, vzal s sebou svitek a přišel k nim.15 Vyzvali jej: „Posaď se a předčítej nám.“ Báruk jim tedy předčítal.16 Když slyšeli všechna ta slova, chvěli se jeden jako druhý strachem a řekli Bárukovi: „Všechna tato slova musíme oznámit králi.“17 Požádali Báruka: „Sděl nám, jak jsi všechna tato slova napsal. Z jeho úst?“18 Báruk jim odpověděl: „Vlastními ústy ke mně všechna tato slova pronášel a já jsem je zapisoval černidlem do knihy.“ 19 Velmožové Bárukovi řekli: „Jdi a skryj se i s Jeremjášem, ať nikdo neví, kde jste!“20 Pak vešli ke králi do dvorany. Svitek uschovali v síni písaře Elíšamy a oznámili králi všechna ta slova.
— Král zničí svitek, Báruk pořídí nový - Král se domnívá, že Hospodinovo slovo umlčí, když pobuřující svitek spálí. Prorok na příkaz Hospodinův dává všechna slova sepsat znovu.
21 Král poslal Jehúdího pro svitek. Ten jej vzal ze síně písaře Elíšamy a předčítal z něho králi i všem velmožům, kteří stáli kolem krále.22 Král bydlel v zimním domě, byl totiž devátý měsíc, a na ohništi před ním hořelo.23 Jak Jehúdí přečetl tři čtyři sloupce, král je ze svitku odřízl nožíkem a házel je do ohně na ohništi, až celý svitek na ohništi shořel.24 Král ani jeho služebníci se nezachvěli strachem a neroztrhli svá roucha, když slyšeli všechna ta slova. 25 Ačkoli Elnátan, Delajáš a Gemarjáš na krále naléhali, aby svitek nepálil, neuposlechl je.26 Král přikázal Jerachmeelovi, synu královskému, Serajášovi, synu Azríelovu, a Šelemjášovi, synu Abdeelovu, aby písaře Báruka i proroka Jeremjáše jali; Hospodin je však ukryl. 27 I stalo se k Jeremjášovi slovo Hospodinovo poté, když král spálil svitek se slovy, která zapsal Báruk z Jeremjášových úst:28 „Znovu si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna předešlá slova, která byla na svitku předešlém, který Jójakím, král judský, spálil.29 A Jójakímovi, králi judskému, řekni: Toto praví Hospodin: Ty jsi ten svitek spálil a řekl jsi: ‚Proč jsi na něm napsal, že určitě přitáhne babylónský král a přinese této zemi zkázu, takže v ní nebudou lidé ani dobytek?‘ 30 Proto praví Hospodin o Jójakímovi, králi judském, toto: Nebude mít nikoho, kdo by seděl na Davidově trůnu. Jeho mrtvola bude pohozena na denním vedru a na nočním chladu.31 Jej i jeho potomky a jeho služebníky za jejich nepravosti ztrestám. Uvedu na ně a na obyvatele Jeruzaléma i na muže judské všechno to zlo, které jsem jim ohlásil, a oni neposlechli.“ 32 Jeremjáš vzal tedy jiný svitek, dal jej písaři Bárukovi, synu Nerijášovu, a ten do něho zapsal z Jeremjášových úst všechna slova té knihy, kterou Jójakím, král judský, v ohni spálil. Bylo k nim přidáno ještě mnoho podobných slov.
Nya Levande Bibeln
Baruk läser upp Herrens budskap
1I kung Jojakims, Josias sons, fjärde regeringsår över Juda gav Herren detta budskap till Jeremia:2"Ta en bokrulle och skriv ner alla mina budskap till Israel, Juda och de andra folken. Börja med det första budskapet under Josias tid, och skriv så ner dem allesammans.3När folket i Juda ser i skrift allt fruktansvärt jag kommer att göra mot dem, kommer de kanske att bättra sig, och då ska jag förlåta dem deras synder."4Jeremia skickade då efter Nerias son Baruk, och medan Jeremia dikterade, skrev Baruk ner alla profetiorna.5När allt var klart, sa Jeremia till Baruk: "Jag kan inte, så i mitt ställe6får du nästa fastedag i templet läsa upp vad som står i bokrullen. På den dagen kommer nämligen folk från hela Juda dit.7Då kanske de vill vända om från sin ondska och be Herren om förlåtelse innan det blir för sent. Herren är nämligen mycket vred på detta folk."8Baruk gjorde som Jeremia bad honom och läste upp alla dessa budskap för folket i templet.9Detta skedde på fastedagen, som hölls i den nionde månaden under Josias son Jojakims femte regeringsår. Folk kom från hela Juda för att närvara vid gudstjänsterna i templet den dagen.10Baruk gick till sekreteraren Gemarjas, Safans sons, rum för att läsa ur bokrullen. Detta rum låg på den inre förgården, vid ingången till nya porten.11När Gemarjas son Mika hörde Baruk läsa allt som Herren hade talat,12gick han ner till sekreterarens rum i palatset, där ämbetsmännen hade sammanträde. Sekreteraren Elisama var där tillsammans med Delaja, Semajas son, Elnatan, Akbors son, Gemarja, Safans son, Sidkia, Hananjas son och alla övriga i ansvarsställning.13När Mika berättade för dem om de budskap som Baruk läste för folket,14sände de Jehudi, Netanjas son, Selemjas sonson och Kusis sonsons son, till Baruk för att be honom komma och läsa upp budskapen för dem. Baruk kom, och han blev ombedd att sätta sig ner och börja läsa.16När han hade läst upp alltsammans var de mycket förskräckta. "Vi måste rapportera detta för kungen", sa de.17"Men tala först om för oss hur du har fått de här budskapen. Var det Jeremia själv som dikterade dem för dig?"18Baruk förklarade att Jeremia hade dikterat dem ord för ord och att han själv hade skrivit ner dem med bläck i bokrullen.19"Både du och Jeremia måste gå under jorden", sa de till Baruk. "Tala inte om för en enda människa var ni finns!"20Sedan gömde de bokrullen i sekreteraren Elisamas rum och gick och berättade allt för kungen.21Kungen skickade Jehudi att hämta bokrullen. Han hämtade den hos sekreteraren Elisama och läste den för kungen i alla ämbetsmännens närvaro.22Kungen befann sig vid den tiden i den del av palatset som användes under vintern och satt framför en brasa, för det var ganska kallt.23När Jehudi hade läst tre eller fyra spalter, tog kungen sin kniv och skar sönder bokrullen och kastade bit efter bit i elden, tills hela bokrullen var uppbrunnen.24Ingen protesterade utom Elnatan, Delaja och Gemarja. De vädjade till kungen att inte bränna upp bokrullen, men han lyssnade inte. Ingen annan av kungens ämbetsmän blev upprörd över hans handlande.26 Sedan gav kungen befallning till Jerameel, en medlem av kungafamiljen, Seraja, Asriels son, och Selemja, Abdeels son, att gripa Baruk och Jeremia. Men Herren hade gömt dem!27Efter denna händelse sa Herren till Jeremia:28Skaffa en ny bokrulle och skriv ner alltsammans en gång till29och säg så här till kungen: "Herren säger: Du brände upp bokrullen för att det stod i den att kungen i Babylon skulle fördärva det här landet och allt som är i det.30Och nu tillägger Herren följande beträffande dig, Jojakim, Juda kung: Du ska inte få någon ättling på Davids tron. Din döda kropp ska kastas ut på marken och förtäras av den heta solen och nattfrosten.31Jag ska straffa dig och din familj och dina ämbetsmän för era synders skull. Jag ska låta allt ont jag lovat komma över er, ja, över er och allt folk i Juda och Jerusalem, därför att ni inte har lyssnat till mina varningar."32Då tog Jeremia en ny bokrulle och dikterade på nytt alltsammans för Baruk. Men den här gången lade Herren till ytterligare budskap.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.