— Abšalómovo spiknutí - Davidův syn, jenž si vypočítavě získal oblibu u lidu, dává se v Chebrónu provolat králem.
1 Později si Abšalóm opatřil vůz, koně a padesát mužů, kteří před ním běhali.2 Abšalóm za časného jitra stával při cestě u brány. Každého muže, který měl spor a přicházel ke králi k soudu, si Abšalóm zavolal a vyptával se: „Z kterého jsi města?“ Když odpověděl: „Tvůj služebník je z toho a toho izraelského kmene,“3 Abšalóm mu řekl: „Pohleď, tvá záležitost je dobrá a správná, ale od krále nemůžeš čekat vyslyšení.“4 A Abšalóm dodával: „Kdybych já byl ustanoven v zemi soudcem, zjednal bych spravedlnost každému, kdo by ke mně se svým sporem a právní záležitostí přišel.“5 Když se pak někdo přiblížil, aby se mu poklonil, vztáhl ruku, uchopil ho a políbil.6 Tímto způsobem se Abšalóm choval k celému Izraeli, který přicházel ke králi k soudu. Tak Abšalóm lstivě získával srdce izraelských mužů. 7 Když Abšalóm dovršil čtyřicet let, řekl králi: „Dovol mi jít do Chebrónu splnit slib, který jsem učinil Hospodinu.8 Tvůj služebník totiž, když bydlel v Gešúru v Aramu, učinil takovýto slib: Dá-li Hospodin, abych se vrátil do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.“9Král mu řekl: „Jdi v pokoji!“ A on hned odešel do Chebrónu.10 Abšalóm poslal do všech izraelských kmenů zvědy s rozkazem: „Jakmile uslyšíte polnici, provolejte: Abšalóm se stal v Chebrónu králem!“11S Abšalómem šlo z Jeruzaléma dvě stě mužů. Byli pozváni, šli bezelstně, nic netušili.12 Abšalóm též poslal pro Achítofela Gíloského, rádce Davidova, do jeho města Gíla, zatímco připravoval obětní hody. Spiknutí nabývalo síly a s Abšalómem šlo stále více lidu.
DAVIDOVO KRALOVÁNÍ OHROŽENO - — Davidův útěk z Jeruzaléma - Král prchá z města v doprovodu věrných; Sádoka a Chúšaje však posílá zpět s tajným posláním.
13 K Davidovi přišel muž se zprávou: „Izraelští muži stojí za Abšalómem.“14 Tu řekl David všem svým služebníkům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: „Ihned prchněme, jinak nebudeme moci před Abšalómem uniknout. Pospěšte s odchodem, aby si nepospíšil on a nedostihl nás, aby na nás neuvedl to nejhorší a město nevybil ostřím meče.“15 Královi služebníci králi odvětili: „Ať král, náš pán, rozhodne jakkoli, my jsme jeho otroky.“16 Král tedy vyšel a celý jeho dům ho následoval. Král zanechal jen deset ženin, aby střežily dům.17 Král vyšel a všechen lid ho následoval; zastavili se u posledního domu.18 Všichni jeho služebníci přecházeli kolem něho, též všichni Keretejci a všichni Peletejci a všichni Gaťané, šest set mužů, kteří za ním přišli pěšky z Gatu, přecházeli před králem. 19 Král oslovil Itaje Gatského: „Proč jdeš s námi i ty? Vrať se a zůstaň s králem. Jsi přece cizinec, vyhoštěný ze svého domova.20 Včera jsi přišel a dnes bych měl chtít, abys jako štvanec šel s námi? Já jdu, protože jít musím, ty však se vrať se svými bratry zpátky. Milosrdenství a věrnost buď s tebou.“21 Avšak Itaj králi odpověděl: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ je král, můj pán, kdekoli bude král, můj pán, ať mrtev nebo živ, tam bude i jeho otrok.“22 David tedy Itajovi odvětil: „Pojď, přejdi potok.“ I přešel Itaj Gatský a všichni jeho muži a všechny děti, které byly s ním.23 Celá země hlasitě plakala, když všechen ten lid přecházel. I král přešel Kidrónský úval a všechen ten lid se ubíral cestou do pouště.24 A hle, i Sádok a všichni lévijci s ním nesli schránu Boží smlouvy. Postavili Boží schránu a Ebjátar obětoval, až úplně všechen lid z města přešel. 25 Potom král Sádokovi nařídil: „Dones Boží schránu zpět do města. Naleznu-li u Hospodina milost a on mě přivede zpět, dá mi spatřit ji i svůj příbytek.26 Řekne-li: ‚Nelíbíš se mi,‘ ať se mnou naloží, jak uzná za dobré.“27 Dále král knězi Sádokovi řekl: „Ty jsi přece vidoucí. Vrať se pokojně do města i se svým synem Achímaasem a s Jónatanem, synem Ebjátarovým; oba vaši synové ať jdou s vámi.28 Hleďte, já se budu zdržovat u brodu v pustině, dokud mi od vás nepřijde nějaká zpráva.“29 Sádok a Ebjátar donesli tedy Boží schránu zpět do Jeruzaléma a zůstali tam.30 David pak stoupal po svahu Olivové hory, stoupal a plakal, hlavu měl zahalenou a šel bos. I všechen lid, který byl s ním, stoupal se zahalenou hlavou, stoupal a plakal. 31 David dostal zprávu: „Achítofel je mezi spiklenci s Abšalómem.“ David pravil: „Hospodine, zhať prosím to, k čemu bude Achítofel radit!“32 Když přišel David na vrchol, aby se tam klaněl Bohu, hle, vyšel mu vstříc Chúšaj Arkijský s roztrženým rouchem a hlínou na hlavě.33 David mu řekl: „Půjdeš-li dál, budeš mi břemenem.34Vrátíš-li se do města a řekneš Abšalómovi: ‚Králi, jsem tvým služebníkem; dříve jsem byl služebníkem tvého otce, nyní budu služebníkem tvým,‘ překazíš to, k čemu bude Achítofel radit.35 Vždyť tam s tebou budou kněží Sádok a Ebjátar. O každém slovu z královského domu, které uslyšíš, podáš zprávu kněžím Sádokovi a Ebjátarovi.36A jsou tam s nimi jejich dva synové, Achímaas Sádokův a Jónatan Ebjátarův. Po nich mi vzkážete každé slovo, které uslyšíte.“37Davidův přítel Chúšaj vstoupil tedy do města. Také Abšalóm vstoupil do Jeruzaléma.
Nya Levande Bibeln
Absalom konspirerar mot David
1Så småningom skaffade sig Absalom en vagn och hästar till den och femtio män att springa framför honom.2Han gick upp tidigt varje morgon och ställde sig vid vägen som ledde till stadsporten. När någon kom med ett problem till kungen, kallade Absalom på honom, frågade varifrån han kom och uttryckte sitt intresse för hans fall.3Han kunde t ex säga: "Jag ser att du har rätt i det här fallet. Det är olyckligt att kungen inte har någon som kan ta sig tid att lyssna till detta.4Jag skulle själv vilja vara domare. Då kunde den som har en anklagelse mot någon komma till mig, och jag skulle skipa rättvisa!"5När någon kom fram och bugade sig för Absalom brukade han sträcka honom handen och ge honom en kyss.6På så sätt vann han hela folkets hjärta.7När fyra år hade gått sedan Absalom fann nåd hos kungen, sa Absalom till honom: "Låt mig få fara till Hebron, så att jag kan bära fram ett offer till Herren och på så sätt fullfölja ett löfte som jag gav honom när jag var i Gesur. Jag lovade att om han förde mig tillbaka till Jerusalem, skulle jag tillbe honom i Hebron."9Kungen svarade honom: "Gå i frid och uppfyll ditt löfte!" Då for Absalom till Hebron.10Han sände i hemlighet bud till varje del av Israel för att hetsa folket till uppror mot kungen och sa: "Så snart ni hör trumpetsignalen ska ni veta att Absalom har krönts till kung i Hebron."11Absalom inbjöd tvåhundra män från Jerusalem att följa med, men de kände inte alls till hans avsikter.12Medan han offrade slaktoffret, skickade han efter Ahitofel, en av Davids rådgivare, som bodde i Gilo. Ahitofel ställde sig på Absaloms sida, tillsammans med många andra. Detta gjorde att sammansvärjningen blev mycket stark.
David flyr för Absalom
13En budbärare kom så småningom till Jerusalem och sa till David: "Hela Israel har förenat sig med Absalom i ett uppror mot dig!"14"Vi måste omedelbart fly, innan det är för sent!" konstaterade David. "Om vi hinner ut ur staden innan han kommer, kan både vi och Jerusalem räddas."15"Vi står på din sida", svarade hans rådgivare. "Gör det som du tycker är bäst."16Kungen och hans familj gav sig genast iväg. Han lämnade bara tio bihustrur kvar att sköta om palatset.17David stannade en bit utanför staden och lät alla gå före honom, även de sex hundra filisteer som hade kommit med honom från Gat, och dessutom kereteerna och peleteerna.19Plötsligt vände sig kungen till Ittai, kaptenen för de sex hundra männen från Gat, och sa till honom: "Vad gör du här egentligen? Gå tillbaka med dina män till Jerusalem, till din kung, för du är en gäst i Israel, en främling i fångenskap. Du har ju nyss kommit. Varför skulle jag tvinga dig att i dag vandra bort med oss, när jag inte ens vet vart det bär? Gå tillbaka och ta med dig dina trupper. Fortsätt att vara god och trofast!"21Ittai svarade: "Jag svär vid Gud och vid mitt eget liv, att dit du går tänker jag gå, vad som än händer, och även om det gäller liv eller död."22Då svarade David: "Kom då med oss!" Och Ittai och hans män med sina familjer fortsatte att stå på Davids sida.23Det blev sorg överallt där kungen och hans följe drog förbi. De tog vägen genom Kidrondalen och ut på landsbygden.24Ebjatar, Sadok och leviterna tog hand om Guds förbundsark. De satte ner den vid sidan av vägen och offrade, tills alla hade passerat.25Sedan tog Sadok arken tillbaka till staden, som David befallt. Och David sa: "Om Herren vill kommer han att föra mig tillbaka, så att jag får se arken och Herrens tält igen. Men om han är färdig med mig, får han göra det han tycker blir bäst."27Sedan sa kungen till Sadok: "Är inte du en profet? Detta är min plan. Gå lugnt tillbaka till staden och ta med dig din son Ahimaas och Ebjatar och hans son Jonatan.28Jag tänker stanna vid Jordans vadställe i öknen och vänta tills jag får besked av dig. Jag vill veta vad som händer i Jerusalem, innan jag försvinner in i öknen."29Sadok och Ebjatar bar då tillbaka Guds ark till staden och stannade där.30David gick upp på vägen som ledde till Oljeberget, och han grät medan han gick. Han hade en slöja över huvudet och gick barfota som ett tecken på sin sorg. Och folket som var med honom täckte sina huvuden och grät medan de gick uppför berget.31Och när någon berättade för honom att hans rådgivare Ahitofel stod på Absaloms sida, bad David: "Herre, låt Ahitofel ge Absalom dåraktiga råd!"32När de nådde toppen av Oljeberget, där man brukade tillbe Herren, såg David att arkiten Husai väntade på honom med sönderrivna kläder och jord på huvudet.33David sa till honom: "Om du följer med mig, kommer du bara att bli till besvär för mig. Återvänd till Jerusalem och säg till Absalom: 'Jag kan bli din rådgivare precis som jag var det åt din far.' Sedan kan du hjälpa mig genom att motarbeta Ahitofel.35Prästerna Sadok och Ebjatar är där, och de står på vår sida. Berätta för dem vad du hör i palatset, så kommer de att skicka sina söner Ahimaas och Jonatan för att leta rätt på mig, och berätta för mig vad som står på."37Davids vän Husai återvände då till Jerusalem och kom dit samtidigt som Absalom anlände.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.