Sprüche 14 | Bibelen på hverdagsdansk

1 En klog kvinde opbygger sit hjem, en tåbelig kone river det ned. 2 Den, der vandrer ret, viser ærefrygt for Herren, den, der er i oprør, viser sin foragt. 3 Tåbelige ord får ubehagelige følger,* de vise tænker, før de taler. 4 Har man ingen okser, sparer man foderet, men stærke trækdyr kan give en stor høst. 5 Et trofast vidne lyver aldrig, et falsk vidne udspyr løgne. 6 Den, der arrogant søger visdom, finder den ikke, men med ydmyg fornuft vinder man viden. 7 Hold dig borte fra tåben, for dér får du ingen gode råd. 8 De kloge overvejer de skridt, de tager, tåben går rundt i blinde. 9 Tåber er ligeglade med, om de synder, de retskafne ønsker at gøre Guds vilje. 10 Ingen kan helt forstå en andens sorg eller fuldt ud føle en andens glæde. 11 Den gudløses hjem går til grunde, den gudfrygtiges familie blomstrer. 12 Man kan være helt sikker på at have ret og alligevel ende med et nederlag. 13 Et smil kan dække over hjertesorg, når smilet er væk, er smerten der stadig. 14 Den troløse må lide for sin utroskab, den trofaste får sin belønning. 15 Den naive tror på hvad som helst, den kloge tænker sig godt om. 16 Den kloge er forsigtig og holder sig fra det onde, tåben er overmodig og uden hæmninger. 17 Den hidsige handler uoverlagt, den fornuftige udholder meget.* 18 Den uforstandige øger sin dumhed, den kloge vokser i visdom. 19 De onde skal bukke i respekt for de gode og stå med hatten i hånden ved deres dør. 20 Den fattige har ingen venner, men alle flokkes om den rige. 21 At se ned på den fattige* er syndigt, men at hjælpe en stakkel giver velsignelse. 22 De, der har onde planer, ender i ulykke, de, der har godt i sinde, oplever* trofast kærlighed. 23 Hårdt arbejde giver godt udbytte, tom snak fører til fattigdom. 24 Den vises liv ender med succes, tåbens liv ender i tåbeligheder. 25 Et sandfærdigt vidne redder liv, et falsk vidne er en forræder. 26 De, der har ærefrygt for Herren, opnår fred og tryghed, og deres børn beskyttes af Gud. 27 Ærefrygt for Herren er kilden til liv, for den frelser fra dødens fælde. 28 En leder for et stort folk bliver æret, men en konge uden et folk er intet værd. 29 Den, der er tålmodig, udviser klogskab, den opfarende skilter med sin dumhed. 30 Fred i sindet giver helse til kroppen, bitterhed* æder én op indefra. 31 At udnytte de magtesløse er at håne deres Skaber, at hjælpe de nødlidende er at ære Gud. 32 Onde mennesker går til grunde i deres ondskab, de retskafne er i sikkerhed, selv når døden banker på.* 33 Visdommen tager bolig i et forstandigt menneske, men den finder ikke fodfæste i en tåbe.* 34 Retskaffenhed ophøjer en nation, synd er en skamplet på ethvert folk. 35 En klog tjener nyder velvilje hos kongen, en skamløs tjener får hans vrede at føle.

Český ekumenický překlad

1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

Sprüche 14 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad