1.Könige 5 | Bibelen på hverdagsdansk

1 Kong Salomon havde herredømmet over alle landene fra Eufratfloden i nord til den egyptiske grænse mod syd,* inklusive filistrenes land. De lande, han havde underlagt sig, betalte skat til ham og var loyale over for ham hele hans liv. 2 Hoffets daglige fødevareforbrug bestod af 30 sække* fint hvedemel, 60 sække usigtet mel, 3 ti stykker fedekvæg, 20 stykker græskvæg, 100 stykker småkvæg og fra tid til anden hjorte, gazeller, rådyr og fede gæs. 4 Salomon regerede over en række vasalstater fra Tifsa ved Eufratfloden mod nord til Gaza mod syd, og han havde fred til alle sider. 5 Så længe Salomon levede, havde Israels befolkning fred lige fra Dan i nord til Be’ersheba i syd, og alle kunne i ro og mag dyrke deres figentræer og vinplanter. 6 Salomon havde 4000* heste til at trække sine stridsvogne og 12.000 rideheste til sine ryttere. 7 Hver måned sørgede distriktsguvernørerne for mad til Salomon og hans hof 8 samt for byg og hø til hestene i de kongelige stalde. 9 Gud gav Salomon usædvanlig visdom og indsigt og en omfattende viden på mange felter— 10 ja, i visdom overgik han langt Østens og Egyptens vismænd. 11 Selv Etan fra Zerachs slægt kunne ikke måle sig med ham—og langt mindre Mahols sønner Heman, Kalkol og Darda. Hans berømmelse nåede langt ud over rigets grænser til de omkringliggende nationer. 12 Han forfattede 3000 ordsprog og skrev 1005 sange. 13 Han havde en bred viden om pattedyr, fugle, krybdyr og fisk, og han vidste alt om planter lige fra Libanons store cedre til den lille ysop, der vokser i sprækker i muren. 14 Konger fra mange lande sendte deres folk til ham for at få råd og vejledning.

Tempelbyggeriet forberedes

15 Kong Hiram af Tyrus var en god ven af David. Da han hørte, at Davids søn Salomon var blevet konge i Israel, sendte han en delegation af sted med lykønskninger. 16 Salomon sendte følgende brev med tilbage til kong Hiram: 17 „Du ved, hvordan David blev angrebet fra alle sider af nabolandene, så han ikke var i stand til at bygge det hus, som han ønskede at bygge for Herren, sin Gud. Men Herren hjalp ham til at besejre alle hans modstandere. 18 Nu har Herren, min Gud, skaffet mig ro. Ingen fjender truer udefra, og ingen oprører undergraver riget indefra. 19 Derfor har jeg planer om at bygge Herren, min Gud, et hus, for Herren sagde til min far: ‚Din søn, som jeg vil gøre til konge efter dig, skal bygge mit hus!’ 20 Gør mig nu den tjeneste at hjælpe mig med det projekt: Send skovarbejdere til Libanons bjerge, så de kan hugge cedertræ til mig. Jeg vil så sende folk af sted, som kan hjælpe dem. Men der er ingen, der kan hugge tømmer så godt som jer sidoniere. Jeg vil naturligvis betale dine folk, hvad du forlanger.” 21 Hiram blev så begejstret for Salomons brev, at han udbrød: „Lovet være den Gud, der har givet David sådan en vis søn til at herske over Israels mægtige folk!” 22 Derpå sendte han svar tilbage til Salomon: „Jeg har modtaget dit brev og vil gøre, hvad du bad mig om. Vi kan levere både cedertræ og cypres. 23 Mine folk skal nok sørge for transporten af tømmeret fra Libanons bjerge ud til Middelhavet, hvor de vil binde tømmeret sammen til flåder og fragte det langs kysten til det sted, du ønsker. Der vil flåderne så blive skilt ad igen, og du kan fragte tømmeret videre. Hvad betaling for tømmeret angår, bedes du sende mig fødevarer til mit hof.” 24 På den måde fik Salomon fat i alt det ceder- og cyprestræ, han havde brug for, 25 og som betaling sendte han årligt 20.000 sække hvede og 200 ankre* olivenolie til kong Hirams hof. 26 Herren gav Salomon stor visdom, som han havde lovet, og Hiram og Salomon indgik en formel fredsaftale. 27 Salomon udskrev 30.000 mænd fra hele Israel til træfældningsarbejdet 28 og sendte dem holdvis til Libanon—10.000 ad gangen—således at hvert hold arbejdede en måned i Libanon og havde to måneders orlov hjemme. Adoniram havde overopsyn med arbejdslejren. 29 Desuden udskrev Salomon 80.000 mænd til at hugge stenblokke i de nærliggende bjerge, 70.000 mænd til at transportere stenene, 30 og 3600* arbejdsformænd. 31 Stenhuggerne brød store klippeblokke løs til templets fundament. Det var et yderst kostbart projekt. 32 Salomons og Hirams folk fik hjælp af eksperter fra Gebal* til den videre forarbejdning af både stenblokke og tømmer.

Český ekumenický překlad

1 Šalomoun vládl nad všemi královstvími od řeky Eufratuaž k zemi pelištejské a až k hranicím Egypta; odtud přinášeli Šalomounovi dary a sloužili mu po všechny dny jeho života. 2 Na jeden den se u Šalomounova dvora spotřebovalo třicet kórů bílé mouky a šedesát kórů mouky ječné, 3 deset kusů krmného hovězího dobytka a dvacet kusů dobytka z pastvy, sto kusů ovcí a koz, kromě jelenů, gazel, antilop a vykrmené drůbeže. 4 Panoval nad celým územím na západ od Řeky od Tifsachu až ke Gáze, nad všemi králi za Řekou, a měl pokoj ode všech sousedů. 5 A Juda i Izrael bydleli v bezpečí po všechny dny Šalomounovy, každý pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem, od Danu až po Beer-šebu. 6 Šalomoun měl také ustájeno čtyřicet tisíc koní pro svou vozbu a dvanáct tisíc koní jezdeckých. 7 Jmenovaní správci opatřovali potravu pro krále Šalomouna a pro všechny, kteří měli přístup ke stolu krále Šalomouna, každý ve svém měsíci. Nedopouštěli, aby něco chybělo. 8 Také ječmen a slámu pro koně a lehkonohé oře dodávali na místo, kde právě král byl, každý podle toho, jak mu bylo určeno.

— Šalomounova moudrost - Šalomoun svou moudrostí předstihuje i mudrce dávnověku.

9 Bůh dal Šalomounovi moudrost, převelikou rozumnost a takovou hojnost myšlenek, jako je písku na břehu moře. 10 Šalomounova moudrost převýšila moudrost všech synů dávnověku i všechnu moudrost egyptskou. 11 Byl moudřejší než všichni lidé, než Étan Ezrachejský a Héman, Kalkol a Darda, synové Machólovi. Jeho jméno bylo proslulé mezi všemi okolními pronárody. 12 Vyslovil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět. 13 Dovedl také mluvit o stromech, od cedru, který je na Libanónu, až po yzop, který roste na zdi, a dovedl mluvit i o zvířatech, ptácích, plazech a rybách. 14 Šalomounově moudrosti přicházeli naslouchat ze všech národů i ode všech králů země, kteří se o jeho moudrosti doslechli.

— Smlouva s týrským Chíramem - Týrský král Chíram se zavazuje poslat řemeslníky a dodat dřevo na stavbu chrámu.

15 Týrský král Chíram poslal k Šalomounovi své služebníky, neboť uslyšel, že ho pomazali za krále namísto jeho otce. Chíram byl totiž přítelem Davidovým po všechna léta. 16 Šalomoun poslal Chíramovi vzkaz: 17 „Ty víš, že můj otec David nemohl vybudovat dům jménu Hospodina, svého Boha, pro boje, které vedl s okolními nepřáteli, dokud mu je Hospodin nepoložil pod nohy. 18 Teď mi však Hospodin, můj Bůh, dal ode všech okolních nepřátel odpočinutí, nehrozí mi protivník ani žádná zlá událost. 19 Proto jsem se rozhodl vybudovat dům jménu Hospodina, svého Boha, podle Hospodinových slov k mému otci Davidovi: ‚Tvůj syn, kterého dosadím po tobě na tvůj trůn, ten vybuduje dům mému jménu.‘ 20 Proto přikaž, aby pro mne poráželi libanónské cedry. Moji služebníci budou s tvými a já ti budu dávat mzdu pro tvé služebníky v takové výši, jakou určíš; vždyť víš, že mezi námi není nikoho, kdo by uměl porážet stromy jako Sidóňané.“ 21 Když Chíram uslyšel Šalomounova slova, velmi se zaradoval a řekl: „Požehnán buď dnes Hospodin, že dal Davidovi moudrého syna, aby vládl nad tímto početným lidem.“ 22 A Chíram poslal Šalomounovi poselství: „Slyšel jsem, co jsi mi vzkázal. Pokud jde o dřevo cedrové a cypřišové, vyhovím každému tvému přání. 23 Moji služebníci je stáhnou z Libanónu dolů k moři a já z nich dám udělat vory; po moři je dopravím až na místo, které mi určíš. Tam je dám rozpojit a ty je dáš odtáhnout. Také ty vyhovíš mému přání a budeš dodávat potravu pro můj dům.“ 24 Dodával tedy Chíram Šalomounovi dřevo cedrové a cypřišové, všechno podle jeho přání. 25 Šalomoun dodával Chíramovi dvacet tisíc kórů pšenice k jídlu pro jeho dům a dvacet kórů oleje získaného drcením; to dával Šalomoun Chíramovi rok co rok. 26 Hospodin dal Šalomounovi moudrost, kterou mu přislíbil, a mezi Chíramem a Šalomounem byl pokoj. Oba spolu uzavřeli smlouvu. 27 Král Šalomoun vybral z celého Izraele robotníky v počtu třiceti tisíc mužů. 28 Z nich posílal na Libanón střídavě deset tisíc každý měsíc. Měsíc byli na Libanónu, dva měsíce doma. Nad robotníky byl Adóníram. 29 Šalomoun měl také sedmdesát tisíc nosičů břemen a osmdesát tisíc kameníků v horách, 30 mimo představené Šalomounových správců, kteří byli nad pracemi v počtu tří tisíc tří set a panovali nad lidem konajícím tu práci. 31 Král přikázal, aby se do základů domu dávaly kvádry; proto lámali veliké kusy ušlechtilého kamene. 32 Dělníci Šalomounovi a dělníci Chíramovi a Gebalci je otesávali a připravovali dřevo i kameny k budování domu.

1.Könige 5 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad

Tempelbyggeriet forberedes

— Šalomounova moudrost - Šalomoun svou moudrostí předstihuje i mudrce dávnověku.

— Smlouva s týrským Chíramem - Týrský král Chíram se zavazuje poslat řemeslníky a dodat dřevo na stavbu chrámu.