Jesaja 49 | Bible Kralická
1Poslouchejte mne ostrovové, a pozorujte národové dalecí: Hospodin hned z života povolal mne, od života matky mé v pamět uvedl jméno mé,2A učinil ústa má podobná meči ostrému. V stínu ruky své skryl mne, a učiniv ze mne střelu vypulerovanou, v toule svém schoval mne.3A řekl mi: Služebník můj jsi, v Izraeli skrze tebe oslaven budu.4Já pak řekl jsem: Nadarmo jsem pracoval, daremně a marně sílu svou jsem strávil. Ale však soud můj jestiť u Hospodina, a práce má u Boha mého.5A nyní dí Hospodin, kterýž mne sformoval hned od života za služebníka svého, abych zase přivedl k němu Jákoba; (byť pak i nebyl sebrán Izrael, slávu však mám před očima Hospodinovýma; nebo Bůh můj jest síla má);6I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země.7Toto praví Hospodin vykupitel Izraelův, Svatý jeho, tomu, jímž pohrdá každý, a jehož sobě oškliví národové, služebníku panujících: Králové, vidouce tě, povstanou, a knížata klaněti se budou pro Hospodina, kterýž věrný jest, Svatého Izraelského, jenž tě vyvolil.8Toto praví Hospodin: V čas milosti vyslyším tě, a ve dni spasení spomohu tobě. Nadto ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, abys utvrdil zemi, a v dědictví uvedl dědictví zpuštěná;9Abys řekl vězňům: Vyjděte, těm, kteříž jsou ve tmách: Zjevte se. I budou se pásti podlé cest, a na všech místech vysokých bude pastva jejich.10Nebudou lačněti ani žízniti, nebude na ně bíti horko ani slunce; nebo slitovník jejich zprovodí je, a podlé pramenů vod povede je.11Přes to způsobím na všech horách svých cesty, a silnice mé vyvýšeny budou.12Aj, tito zdaleka přijdou, aj, onino od půlnoci a od moře, a jiní z země Sinim.13Prozpěvujte nebesa, a plésej země, a zvučně prokřikujte hory; neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, a nad chudými svými slitoval se.14Ale řekl Sion: Opustiltě mne Hospodin, a Pán zapomenul se na mne.15I zdaliž se může zapomenouti žena nad nemluvňátkem svým, aby se neslitovala nad plodem života svého? A byť se pak ony zapomněly, já však nezapomenu se na tě.16Aj, na dlaních vyryl jsem tě, zdi tvé jsou vždycky přede mnou.17Pospíšíť k tobě synové tvoji, ti pak, kteříž tě bořili a kazili, odejdou od tebe.18Pozdvihni vůkol očí svých, a pohleď, všickni ti shromáždíce se, přijdou k tobě. Živť jsem já, praví Hospodin, že se jimi všemi jako okrasou přioděješ, a otočíš se jimi jako halží nevěsta,19Proto že pustiny tvé, a pouště tvé, a zbořeniny země tvé že tehdáž těsné budou, příčinou obyvatelů, když vzdáleni budou ti, kteříž tě zžírali;20Tak že řeknou před tebou synové siroby tvé: Těsné mi jest toto místo, ustup mi, abych bydliti mohl.21I díš v srdci svém: Kdo mi naplodil těchto? Nebo jsem já byla osiřelá a osamělá, sem i tam přecházející a odcházející. Tyto, pravím, kdo vychoval? Aj, pozůstala jsem byla sama jediná. Kdež tito byli?22Toto praví Panovník Hospodin: Aj, já pozdvihnu k národům ruky své, a k lidem vyzdvihnu korouhev svou, aby přinesli syny tvé na rukou, a dcery tvé aby na plecech neseny byly.23I budou králové pěstounové tvoji, a královny jejich chovačky tvé. Tváří k zemi skláněti se budou před tebou, a prach noh tvých lízati budou, a poznáš, že jsem já Hospodin, a že nebývají zahanbeni, kteříž na mne očekávají.24Ale díš: Zdaliž odjato bude reku udatnému to, což uchvátil? A zdaž zajatý lid spravedlivého vyproštěn bude?25Anobrž tak praví Hospodin: I zajatý lid reku udatnému odjat bude, a to, což uchvátil násilník, vyproštěno bude; nebo s tím, kterýž se s tebou nesnadní, já se nesnadniti budu, a syny tvé já vysvobodím.26A nakrmím ty, kteříž tě utiskují, vlastním masem jejich, a jako mstem krví svou se zpijí. I poznáť všeliké tělo, že já Hospodin jsem spasitel tvůj, a vykupitel tvůj Bůh silný Jákobův.
nuBibeln
Herrens tjänare ett ljus för världen
1Hör på mig, ni avlägsna länder! Lyssna, ni folk i fjärran! HERREN kallade mig innan jag var född. Redan när jag var i moderlivet nämnde han mig vid mitt namn.2Han har gjort mitt tal skarpt som svärd. Han har gömt mig i skuggan av sin hand. Han har gjort mig till en slipad pil och dolt mig i sitt koger.3Han sa till mig: ’Du är min tjänare, Israel, genom dig ska jag visa min härlighet.’4Jag sa: ’Förgäves har jag tröttat ut mig, förgäves och fåfängt förbrukat min kraft. Ändå är min rätt hos HERREN och min lön hos min Gud.’5Och nu har HERREN talat, han som gjorde mig till sin tjänare redan innan jag var född, för att föra Jakob tillbaka, och samla Israel hos sig. Så skulle jag bli ärad inför HERREN och min Gud vara min styrka.6Han säger: ’Det är för lite för dig att bara vara min tjänare som återupprättar Jakobs stammar och för tillbaka dem som jag bevarat av Israels folk. Jag ska göra dig till ett ljus för alla folk, för att du ska vara till räddning för hela jorden.’ ”7Så säger HERREN, Israels befriare och Helige, till den som är föraktad och avskydd av folken, till kungens tjänare: ”Kungar ska se det och resa sig, furstar se det och buga sig, för HERREN är trofast, Israels Helige, som har utvalt dig.”
Herren ska trösta sitt folk
8Så säger HERREN: ”Jag bönhör dig i nådens tid och hjälper dig på räddningens dag. Jag ska bevara dig och genom dig ingå ett förbund med folket, för att återupprätta landet och återlämna de förödda arvslotterna.9Till de fångna ska jag säga: ’Gå ut!’ och till dem som sitter i mörkret: ’Kom fram!’ De ska finna bete längs vägarna och betesmark på alla kala höjder.10De ska inte hungra eller törsta. Ökenhettan och solen ska inte bränna dem. Han som förbarmar sig över dem ska leda dem och föra dem till vattenkällor.11Jag förvandlar alla mina berg till väg, högt däruppe bygger jag vägar.12Se, de kommer långt bortifrån, från norr och väster och Assuans land.”13Ropa av glädje, ni himlar, och gläd dig, du jord! Stäm upp en sång, ni berg! För HERREN tröstar sitt folk och förbarmar sig över sina lidande.14Sion säger: ”HERREN har övergett mig, han har glömt bort mig.”15”Kan en mor glömma bort sitt lilla barn, så att hon inte förbarmar sig över det barn hon själv fött? Även om hon skulle glömma, ska jag i alla fall inte glömma dig.16Jag har skrivit ditt namn i min hand, och dina murar är alltid inför mig.17Dina söner skyndar sig tillbaka, och de som förstörde och ödelade drar sig bort från dig.18Lyft blicken och se dig omkring! Alla samlas och kommer till dig. Så sant jag lever, säger HERREN, du ska bära dem som prydnader, binda dem om dig likt brudsmycken.19Du har legat i ruiner, ödelagd, och landet har varit förhärjat. Men nu ska du bli för trång för folket, och de som skövlade dig ska vara långt borta.20Du ska höra barnen som föddes under din barnlöshets tid säga: ’Här är det för trångt för mig, ge mig mer plats!’21Då ska du tänka: ’Vem har fött dessa åt mig? Jag var ju barnlös och ofruktsam, i exil och förskjuten. Vem har fostrat dessa? Jag var lämnad ensam, så varifrån kommer dessa?’ ”22Så säger Herren, HERREN: ”Jag ska ge ett tecken åt folken, resa mitt banér för dem, och de ska bära dina söner i sina armar och dina döttrar på sina axlar.23Kungar ska fostra dem som fäder och drottningar amma dem. De ska buga sig till jorden för dig och slicka dammet av dina fötter. Då ska du förstå att jag är HERREN. De som hoppas på mig ska aldrig komma på skam.”24Kan man rycka bytet från den mäktige eller rädda fångar undan den grymme*?25Så säger HERREN: ”Fångarna ska förvisso tas från den mäktige och bytet räddas undan den grymme. Jag ska strida mot dem som strider mot dig, och jag ska själv rädda dina barn.26Jag ska låta dina förtryckare äta sitt eget kött, och de ska bli druckna av sitt eget blod, som av vin. Hela mänskligheten ska då förstå att jag, HERREN, är din räddare och befriare, Jakobs Mäktige.”
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.